Karel Hoffmann (houslista)

Karel Hoffmann
Základní informace
Narození12. prosince 1872
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. března 1936 (ve věku 63 let)
Praha-Podolí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníhouslista a hudební pedagog
Nástrojehousle
Manžel(ka)Marie Hoffmannová roz. Mokrá
DětiDagmar dcera
PříbuzníOtokar Mokrý tchán, Jiří Šetlík vnuk
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hoffmann, křtěný Karel Josef (12. prosince 1872 Smíchov[1]30. března 1936 Praha-Podolí), byl český houslový virtuos a hudební pedagog.

Život

Narodil se na Smíchově v chudé rodině tkalce Karla Hoffmanna[2] a jeho ženy Veroniky, roz. Dlabačové. Karel byl posledním z devíti dětí, matka mu však zemřela,[3] sotva dosáhl čtyř let. Zprvu rodina bydlela v chudém nádvorním bytě, nedaleko smíchovského Anděla v domě zvaném „U Škrýbů“ a později se přestěhovali do dělnických domků na Mrázovce u Bertramky. V rodině byla hudba považována za prostředek ke snadnějšímu výdělku, a tak byly i malému Karlovi zakoupeny housle a začal se učit hrát u Antonína Kohoutka, který byl členem „Kroupovy kapely“. Chlapec dělal veliké pokroky a brzy se svým učitelem hrál údajně i v žižkovské restauraci Na Bezovce. Obecnou školu navštěvoval na Smíchově a následně v roce 1882 pokračoval ve studiu na německé měšťance v Praze.

V létě roku 1885 absolvoval zkoušku na pražskou konzervatoř, kde studoval v letech 1885–1892 housle, zprvu u Antonína Benewitze a následně od května roku 1888 komorní hru u Hanuše Wihana. V pátém ročníku se stal koncertním mistrem školního orchestru a v sedmém roce svého studia, se již vedle sólové hry intenzivně věnoval kvartetní hře spolu se svými spolužáky: Josefem Sukem (druhé housle), Oskarem Nedbalem (viola) a Otto Bergerem (violoncello). Na přelomu roku 1891–1892 konzervatoř absolvoval, na radu příznivců kvarteto neopustil a pro vystoupení 13. listopadu 1892 v Rychnově nad Kněžnou se pojmenovali České kvarteto. Od roku 1898 začal Hoffmann samostatně koncertně vystupovat v Praze, ale i dalších evropských městech, např. Amsterdamu, Utrechtu a Haagu.

V roce 1899 se oženil[4] s Marií, dcerou básníka a spisovatele Otokara Mokrého z Vodňan. Za svědky jim byli Julius Zeyer a Hanuš Wihan. V roce 1901 se manželům narodila jediná dcera Dagmar.[5] Hoffmann byl bohužel značně zaneprázdněn svojí prací, studiem kvartetního i vlastního repertoáru a jeho soukromý život nebyl příliš harmonický. Manželská krize vyvrcholila milostným vztahem jeho ženy s Oskarem Nedbalem a jejich společným odjezdem do ciziny roku 1906.[6][4] Zůstal sám s dcerou, která mu později jako provdaná Dagmar Šetlíková,[7] vlastní rodinou nahradila to, co sám ztratil. Válečná léta omezila Hoffmannovy umělecké aktivity i koncertní možnosti kvarteta. Nový, velký rozmach, zejména zahraničních vystoupení jemu samému a kvartetu opět umožnil až konec války. V roce 1922 byl jmenován profesorem houslové hry na mistrovské škole pražské konzervatoře a ve školním roce 1926–1927 byl i jejím rektorem. Vychoval řadu významných houslistů, například Stanislava Nováka, Františka Daniela, Kitty Červenkovou[8] a mnoho dalších. Karel Hoffmann se však vlastních uměleckých plánů nevzdával a věnoval se studiu a provedení obtížných koncertů J. B. Foerstera, Paula Hindemitha a dalších.

Když se v roce 1933 vzdal Josef Suk své výkonné umělecké činnosti a Jiří Herold zemřel, založil K. Hoffmann v roce 1934 nový komorní soubor, České trio s Ladislavem Zelenkou (violoncello) a Janem Heřmanem (klavír). Existence tria však trvala již jen necelé dva roky, jelikož roku 1936 Karel Hoffmann nepřežil druhou operaci rakoviny. Jeho posledním bydlištěm byla Praha XV – Podolí, Lopatecká ulice čp. 204.[9] Pohřben byl na Vyšehradském hřbitově do hrobky Slavín.

Karel Hoffmann byl nositelem státní ceny za rok 1927 a 1932, obdržel též několik zahraničních vyznamenání.

Citace

Karikatura houslisty Karla Hoffmanna, nakreslil Hugo Boettinger (1919)

Josef Suk svému celoživotnímu příteli napsal k šedesátinám:

„V mých vzpomínkách nevystupuješ jen jako náš primarius. Jsem Ti zavázán za nesmírně mnoho i jako člověku. Tvůj hluboký cit je ovládán pevnou vůlí a dovedeš za všech okolností zachovat klid. Jen Tvoji nejlepší přátelé vědí, jak vřelé srdce bije pod tím klidným zevnějškem. A k Tobě, klidnému, jsem se utíkával v těžkých chvílích života já, neklidný. Za ty chvíle úlevy budiž požehnáno Tvé velké srdce přítele.“

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově
  2. NACR Praha, Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914 Hoffmann Karl (1828) s rodinou (otec houslisty Karla Hoffmanna) Dostupné online.
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Veroniky Hoffmannové farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově
  4. a b Matriční záznam o sňatku Karla Hoffmanna s Marií Mokrou farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
  5. Matriční záznam o narození a křtu Dagmar Hoffmannové farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
  6. V roce 1906 bylo manželství Karla Hoffmanna rozvedeno
  7. opera+, Dagmar Šetlíková vzpomíná
  8. Český hudební slovník osob a institucí, Červenková, Kitty houslistka. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-22. 
  9. Prázdné domy, Hoffmannova vila

Literatura

  • Ratibor Budiš. Slavní čeští houslisté. Státní hudební nakladatelství, Praha 1966
  • Jan Vratislavský. České kvarteto. Supraphon, n.p., Praha 1984

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hugo Boettinger - Karel Hoffmann, 1919.jpg
Hugo Boettinger - houslista Karel Hoffmann
Karel Hoffmann.jpg
Karel Hoffmann, český houslový virtuos a hudební pedagog
Karel Hoffmann, signatura.jpg
Karel Hoffmann, signatura
Podolí, Lopatecká 7, Hoffmannova vila (05).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: