Karel Hojden

Karel Hojden
Karel Hojden
Narození	11. října 1893 Březové Hory Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. května 1975 (ve věku 81 let) Příbram Československo Československo
Místo pohřbení	Příbram
Povolání	malíř, učitel, ilustrátor, grafik a umělecký pedagog
Rodiče	otec: František Hojden (1848 Kašperské Hory – 1916 Březové Hory) matka: Marie Pilousová (1855 Nová Hospoda u Příbrami – 1933 Příbram).
Manžel(ka)	Ludmila Bendáková (1897–1965)
Děti	Ludmila Jindřich
Ocenění	zasloužilý umělec
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hojden (11. října 1893 Březové Hory^[1] – 5. května 1975 Příbram) byl český grafik, malíř, ilustrátor, pedagog.^[2]

Narodil se jako páté dítě manželů Františka Hojdena (1848 Kašperské Hory – 1916 Březové Hory) a jeho ženy Marie, rozené Pilousové (1855 Nová Hospoda u Příbrami – 1933 Příbram). Obecnou školu začal studovat v roce 1900.^[3] V Příbrami vystudoval měšťankou školu. V roce 1908 odejel do Prahy, kde navštěvoval soukromou školu malířství ve Vinohradech^[4], žák Jana Minaříka.^[5] V letech 1909–1912 studoval na Umělecké-průmyslové škole v Praze. Na studiích jej podporovaly jeho sestry. V letech 1913–1921 studoval na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského (1873–1962). Studium bylo přerušeno první světovou válkou. V roce 1915 byl odveden. S Rakousko-uherskou armádou byl v Dalmácii, později převezen do lazaretu v Čechách.^[6][7] Po válce na vlastní žádost prodloužil studium u Maxe Švabinského a studium ukončil v roce 1921. V době studia v roce 1919 obdržel povolení Báňského úřadu ke vstupu do dolů horního závodu v Příbrami.

Hlávkovo stipendium, které obdržel v roce 1919, mu umožnilo vydat se na studijní cesty do Paříže a Itálie, v letech 1923–1924 získal druhé stipendium a vydal se opět na cestu do Paříže, kde se seznámil s Františkem Kupkou (1871–1957). Po návratu se vydal na studijní cestu na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Po dokončení studií v roce 1921 působil v Praze a v roce 1922 v Dvoře Králové u svého mecenáše Zlatníka.

Pak jako pedagog gymnasia v Hlučíně 1923, na měšťanské škole v Třinci a gymnasiu v Českém Těšíně.^[4][8][6]

V 1929 vrátil do Příbrami^[3] a krátce působil jako učitel kreslení na gymnáziu v Městských (Jiráskových) sadech a pak jako samostatný výtvarník. V padesátých letech 20. století jeho grafické listy byly součástí Putovní výstavy české grafiky ve Vídni, Švýcarsku, Švédsku a Finsku.

Sestry Karla Hojdena: Marie (* 13.09.1879); Kristina (*09.11.1889/1899); Anna (*16.07.1891); Helena (* 10.08.1918)^[7]

V roce 1930 se oženil s Ludmilou Bendákovou (1897–1965), se kterou se seznámil v Českém Těšíně. Ze svazku vzešly dvě děti: dcera Ludmila narozená 1930 a syn Jindřich narozen 1933.

Zemřel v Příbrami ve věku 82 let, je pochován v Březových Horách.^[9]

Soupis jeho díla obsahuje na tisíc kreseb a grafických prací.^[2] Věnoval se hornické tematice, portrétování a ilustracím knih (např. sbírka Strž autora Fráni Kučery, román Havíři Františka Zpěváka a kniha textů věnovaných hornickému kraji Po stopách utrpení a slávy hornictva na Příbramsku Karla Valty)^[10]. Ilustroval časopis Svatá Hora.^[5] Zpracovával i témata biblická, která byla veřejnosti představena až v roce 1990.^[2]

• grafický cyklus Havířské písně 1930–1966 cyklus vznikal 35 let
• 6 litografických listů havířů v kroji 1930–1933
• grafický cyklus Hornické písně 1938–1954
• portréty v rodině továrníka Zlatníka ve Dvoře Králové,
• výzdoba kostela sv. Prokopa na Březových Horách
• knižní ilustrace (7),
• lepty (119, z toho 35 s hornickými motivy),
• suchá jehla (77, z toho 14 s hornickými náměty),
• akvatinta (15, 3 z toho s hornickými motivy),
• mezzotinta (12, z toho 1 s hornickým námětem),
• litografie (74, z toho 17 s hornickými náměty),
• kresby (381, z toho 80 s hornickými náměty),
• plakáty (13,z toho 5 s hornickými náměty),
• ex libris (111/116, z toho 11 s hornickými náměty).

• V roce 1971 mu byl udělen titul Zasloužilý umělec
• Člen čestného předsednictva 3. sjezdu rodáků na Březových Horách v roce 1948.

• Člen Syndikátu československých výtvarníků

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Hojden na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Hojden
• Stránky věnující se zejména přehledu díla Karla Hojdena Dílo Karla Hojdena Archivováno 27. 10. 2018 na Wayback Machine.
• Spolek Řimbaba rekonstruoval atelier Karla Hojdena z původního mobiliáře Karla Hojdena na Dole Řimbaba Atelier Karla Hojdena
• Obrazová galerie Po stopách utrpení a slávy hornictva na Příbramsku na stránkách hornictví.info.cz^{[nedostupný zdroj]}
• Podpis grafika na http://www.galerie09.cz/signatury/seznam-h/hojden-karel/hojden-karel.html Archivováno 20. 12. 2015 na Wayback Machine.
• Karel Hojden v informačním systému abART