Karel Hojden

Karel Hojden
Karel Hojden
Karel Hojden
Narození11. října 1893
Březové Hory
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. května 1975 (ve věku 81 let)
Příbram
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníPříbram
Povolánímalíř, učitel, ilustrátor, grafik a umělecký pedagog
Rodičeotec: František Hojden (1848 Kašperské Hory – 1916 Březové Hory)
matka: Marie Pilousová (1855 Nová Hospoda u Příbrami – 1933 Příbram).
Manžel(ka)Ludmila Bendáková (1897–1965)
DětiLudmila
Jindřich
Oceněnízasloužilý umělec
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hojden (11. října 1893 Březové Hory[1]5. května 1975 Příbram) byl český grafik, malíř, ilustrátor, pedagog.[2]

Život

Narodil se jako páté dítě manželů Františka Hojdena (1848 Kašperské Hory – 1916 Březové Hory) a jeho ženy Marie, rozené Pilousové (1855 Nová Hospoda u Příbrami – 1933 Příbram). Obecnou školu začal studovat v roce 1900.[3] V Příbrami vystudoval měšťankou školu. V roce 1908 odejel do Prahy, kde navštěvoval soukromou školu malířství ve Vinohradech[4], žák Jana Minaříka.[5] V letech 1909–1912 studoval na Umělecké-průmyslové škole v Praze. Na studiích jej podporovaly jeho sestry. V letech 1913–1921 studoval na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského (1873–1962). Studium bylo přerušeno první světovou válkou. V roce 1915 byl odveden. S Rakousko-uherskou armádou byl v Dalmácii, později převezen do lazaretu v Čechách.[6][7] Po válce na vlastní žádost prodloužil studium u Maxe Švabinského a studium ukončil v roce 1921. V době studia v roce 1919 obdržel povolení Báňského úřadu ke vstupu do dolů horního závodu v Příbrami.

Hlávkovo stipendium, které obdržel v roce 1919, mu umožnilo vydat se na studijní cesty do Paříže a Itálie, v letech 1923–1924 získal druhé stipendium a vydal se opět na cestu do Paříže, kde se seznámil s Františkem Kupkou (1871–1957). Po návratu se vydal na studijní cestu na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Po dokončení studií v roce 1921 působil v Praze a v roce 1922 v Dvoře Králové u svého mecenáše Zlatníka.

Pak jako pedagog gymnasia v Hlučíně 1923, na měšťanské škole v Třinci a gymnasiu v Českém Těšíně.[4][8][6]

V 1929 vrátil do Příbrami[3] a krátce působil jako učitel kreslení na gymnáziu v Městských (Jiráskových) sadech a pak jako samostatný výtvarník. V padesátých letech 20. století jeho grafické listy byly součástí Putovní výstavy české grafiky ve Vídni, Švýcarsku, Švédsku a Finsku.

Rodina

Sestry Karla Hojdena: Marie (* 13.09.1879); Kristina (*09.11.1889/1899); Anna (*16.07.1891); Helena (* 10.08.1918)[7]

V roce 1930 se oženil s Ludmilou Bendákovou (1897–1965), se kterou se seznámil v Českém Těšíně. Ze svazku vzešly dvě děti: dcera Ludmila narozená 1930 a syn Jindřich narozen 1933.

Zemřel v Příbrami ve věku 82 let, je pochován v Březových Horách.[9]

Dílo

Soupis jeho díla obsahuje na tisíc kreseb a grafických prací.[2] Věnoval se hornické tematice, portrétování a ilustracím knih (např. sbírka Strž autora Fráni Kučery, román Havíři Františka Zpěváka a kniha textů věnovaných hornickému kraji Po stopách utrpení a slávy hornictva na Příbramsku Karla Valty)[10]. Ilustroval časopis Svatá Hora.[5] Zpracovával i témata biblická, která byla veřejnosti představena až v roce 1990.[2]

  • grafický cyklus Havířské písně 1930–1966 cyklus vznikal 35 let
  • 6 litografických listů havířů v kroji 1930–1933
  • grafický cyklus Hornické písně 1938–1954
  • portréty v rodině továrníka Zlatníka ve Dvoře Králové,
  • výzdoba kostela sv. Prokopa na Březových Horách
  • knižní ilustrace (7),
  • lepty (119, z toho 35 s hornickými motivy),
  • suchá jehla (77, z toho 14 s hornickými náměty),
  • akvatinta (15, 3 z toho s hornickými motivy),
  • mezzotinta (12, z toho 1 s hornickým námětem),
  • litografie (74, z toho 17 s hornickými náměty),
  • kresby (381, z toho 80 s hornickými náměty),
  • plakáty (13,z toho 5 s hornickými náměty),
  • ex libris (111/116, z toho 11 s hornickými náměty).

Ocenění

  • V roce 1971 mu byl udělen titul Zasloužilý umělec
  • Člen čestného předsednictva 3. sjezdu rodáků na Březových Horách v roce 1948.

Odborná činnost

  • Člen Syndikátu československých výtvarníků

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Březové Hory
  2. a b c Karel Hojden (1893-1975) - Osobnosti Příbrami [online]. Osobnosti Příbrami [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. 
  3. a b Před čtyřiceti lety zemřel příbramský grafik Karel Hojden [online]. Příbramský deník [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. 
  4. a b Informační systém abART - osoba: Hojden Karel [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. 
  5. a b Karel Hojden | abart [online]. www.isabart.org [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. 
  6. a b Detail akce | Karel Hojden – kresby, grafiky | HORNICKÉ MUZEUM PŘÍBRAM - www.muzeum-pribram.cz [online]. www.muzeum-pribram.cz [cit. 2016-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05. 
  7. a b KORBEL PODBRDSKÝ, Jaroslav. MÍSTOPIS BŘEZOVÝCH HOR, Horníci a hutníci [online]. Příbram: 2005 [cit. 2016-01-05]. S. 22, 23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-03. 
  8. HOJDEN, Karel. Havířské písně. Příbram: [s.n.], 1969. S. 3 až 5. 
  9. KORBEL PODBRDSKÝ, Jaroslav. Březohorský hřbitov [online]. 2008 [cit. 2016-01-05]. Kapitola Dokumentace pochovaných osob na březohorském hřbitově, s. 15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  10. Karel Hojden - kresby, grafiky - výstava v Galerii Františka Drtikola Příbram [online]. kdykde.cz [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Hojden (1893-1975).jpg
Karel Hojden (1893-1975), český grafik, malíř, ilustrátor a pedagog
Karel Hojden, signatura.jpg
Karel Hojden, signatura