Karel Holan

Karel Holan
Karel Holan
Karel Holan
Narození4. prosince 1893
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. října 1953 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, grafik
OceněníStátní cena Klementa Gottwalda (1951)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Holan (4. prosince 1893, Praha[1] – 4. října 1953 tamtéž) byl český akademický malíř, krajinář, malíř sociálních motivů, a grafik.

Život

Pocházel z druhého manželství pražského špeditéra Karla Holana (* 1860 Sedlčany) s Annou Hoblíkovou. Narodil se jako nejstarší z jejich tří synů (mladší byli Václav a Bohumil), dva nevlastní bratři z prvního manželství zemřeli před Karlovým narozením.[2]

Maturoval na Karlínské reálce. Současně studoval kreslení a malbu v soukromých školách Vincence Beneše a Otakara Nejedlého. V roce 1913 začal studovat architekturu na české technice. Během první světové války byl povolán do armády, kde utrpěl zranění. Po propuštění z armády nastoupil studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v letech (1915–1921) studoval figurální malbu v ateliérech profesorů Maxmiliána Pirnera, Karla Krattnera a Vlaho Bukovace. V roce 1921 podnikl studijní cestu do Německa, dále tři cesty do Francie (1925, 1927, 1946) a naposledy v roce 1948 do Itálie.

Svou první výstavu uspořádal jako člen výtvarného odboru Umělecké besedy (V.O.U.B.). Od Umělecké besedy se v roce 1924 odštěpilo několik umělců. Čtyři z nich – Karel Holan, Miloslav Holý, Pravoslav Kotík a sochař Karel Kotrba založili Sociální skupinu (původně Ho Ho Ko Ko, někdy též Skupina sociálního umění). Názory skupiny vyjádřil Holan v článku O tendenčnosti v umění, který byl otištěn v časopisu Život v roce 1924.[3]

V roce 1927 se stal členem SVU Mánes, ze kterého byl v roce 1930 po vážné roztržce vyloučen.[4].

Poté se stal členem Spolku výtvarných umělců Myslbek. Zde měl výstavu v roce 1933 a v roce 1944. Souborná výstava k jeho šedesátinám se uskutečnila v prosinci 1953 po jeho smrti.

Dílo

Rané dílo (přibližně z let 1919–1925) obsahuje sociální motivy z pražské periferie (například obrazy Noční společnost, Olšany, Radlice ve sněhu, Lom), pod vlivem Edvarda Muncha chmurné a tragické náměty (Utopená, grafický cyklus Kalibův zločin).

Pokračující a zralé dílo odkazuje více ke krajinářskému pojetí a barevné škále M. Utrilla. Je věnováno především Praze. Časté jsou zimní krajinné scenérie a motivy domů ze Střešovic[5],[6], kde měl Holan dobrý výhled a stálou inspiraci ze svého domu čp. 77/XIX Ve Střešovičkách 11, na nároží mezi ulicemi Na Kocourkách a Pod Andělkou. K častým motivům patří také zimní panoramatické pohledy, pouťové náměty jako Letenská pláň zastavěná boudami a stánky, nebo Karlův most, ve kterém Holan spatřoval národní symbol.[7] Z let 1945-1952 pochází

Výběr:

  • Ambulance (1923), Národní galerie v Praze[8]
  • Pouť (1927), [9]
  • Vrch Mravenčák (1930), GhMP[10]
  • Panorama Hradčan z Letné[11]
  • Pohled z Holanova domu na ulici Ve Střešovičkách (1933)[12]
  • Průhled ulicí Pod Andělkou ve Střešovicích [7]
  • Střešovice a Veleslavín s pískovnou, Galerie hl. m. Prahy
  • Věž Letenské vodárny
  • Folimanka s výhledem na Karlov
  • Ruina Staroměstské radnice (1945), GhMP[13]
  • Kostel sv. Jana na prádle
  • Čertovka (1951)[14]

Zastoupení ve veřejných sbírkách

Velkou kolekci 19 obrazů má ve sbírkách Galerie hl. m. Prahy.[15], dále Národní galerie, Muzeum hl. m. Prahy, České muzeum výtvarného umění, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně[16], v zahraničí : Galleria del arte moderna Řím, Musée de Jeu de Paume Paříž.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Českobratrské evangelické farnosti u sv. Klimenta v Praze
  2. ↑ Pražská pobytová přihláška rodiny
  3. ↑ LAHODA, Vojtěch. Civilismus, primitivismus a sociální tendence v malířství dvacátých a třicátých let. In: Vojtěch Lahoda a kol. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0623-0. Svazek IV/2. S. 78.
  4. ↑ Karel Holan Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine. na stránkách Řádní členové S.V.U. Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů
  5. ↑ Aukce Kodl 29.5.2022, Pohled z Holanova domu na ulici Ve Střešovičkách z roku 1933
  6. ↑ Staré Střešovice v zimě
  7. ↑ Nová encyklopedie 1995, s. 275
  8. ↑ [1]
  9. ↑ Akce galerie Kodl
  10. ↑ [2]
  11. ↑ [3][nedostupný zdroj]
  12. ↑ Aukce Kodl 29.5.2022
  13. ↑ [4]
  14. ↑ [5]
  15. ↑ Sbírka GhMP on line
  16. ↑ [6]

https://baggira.aukceobrazu.eu/?author_id=386&categorie_id=25&state=normal

Literatura

  • AKo: Karel Holan, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M), editorka Anděla Horová. Academia Praha 1995, s. 275.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Holan - signatura.jpg
Karel Holan - signatura
Karel Holan (1893-1953).jpg
Karel Holan (1893-1953), český akademický malíř, krajinář, figuralista a malíř sociálních motivů, grafik.