Karel Hrubý (1910–1962)

Prof. RNDr. Karel Hrubý
Narození30. září 1910
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. prosince 1962 (ve věku 52 let)
Jihlava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Alma materUniverzita Karlova
Povolánílepidopterolog a entomolog
Znám jakovysokoškolský profesor, genetik, přírodovědec, botanik a entomolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Hrubý (30. září 1910 Praha10. prosince 1962 Jihlava) byl český vysokoškolský profesor, genetik, přírodovědec, botanik a entomolog - lepideroptolog. Je autorem výzkumu výskytu nových druhů motýlů na území Slovenska, ale hlavně je znám svou gigantickou a dosud nepřekonanou prací Prodromus lepidopter Slovenska z roku 1964.

Biografie

Karel Hrubý se narodil v Praze. Už v dětství osiřel. Matka zemřela, když mu bylo 14 let a o rok později zemřel i otec. Po skončení základní školy studoval na pražském reálném gymnáziu v Křemencově ulici. Po maturitě navštěvoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity v Praze, kde úspěšně promoval 30. června 1933. V roce 1937 se stal docentem genetiky a v letech 19381939 absolvoval odbornou stáž v John Innes Horticultural Institution v Anglii. Během okupace ČSR, po zavření českých vysokých škol v roce 1939, pracoval jako středoškolský profesor v Praze a v Dvoře Králové, později i jako tovární dělník. Když byla výuka genetiky zakázána a byl vyhozen ze svého ústavu i z univerzity, ujali se jej slovenští kolegové a nabídli mu práci v Arboretu v Mlyňanech. Díky tomu se dostal k dílu, které by jinak nemohl napsat – k již zmíněnému Prodromus lepidopter Slovenska.

Po skončení okupace, v roce 1945, byl pověřen vybudováním genetického oddělení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1946 byl jmenován profesorem a jeho pracoviště, které vedl až do své předčasné smrti, se stalo centrem výuky poválečné generace československých genetiků. Vědecká činnost profesora Hrubého byla rozsáhlá a obsáhla celou řadu interdisciplinárních oborů. Zabýval se genetikou i cytologií, přičemž výsledky jeho práce byly využívány ve více oborech, hlavně však v genetice a šlechtitelství užitkových rostlin. Profesor Hrubý se ve významné míře zabýval i dědičností u živočichů a také problematikou genetiky člověka. Při svém studiu proměnlivosti obrátil svou pozornost k entomologii. V svém článku „Proměnlivost živých bytostí ve vztahu k vývoji“ z roku 1941 uvádí jako jeden z nejnápadnějších příkladů variability kresbu a zbarvení křídel u motýla přástevníka medvědího (Arctis caja, Linnaeus, 1758).

Zpočátku psal populárně-naučné články o vlastních lepidopterologických pozorováních. Od roku 1951 již práce vědecké, s použitím nových poznatků o variabilitě, bionomii a zoogeografii řádu motýli (Lepidoptera). Velkou pozornost věnoval hlavně studiu motýlů Československa. V Čechách se zaměřil na oblast Královédvorska a na území Slovenska hlavně oblast mlyňanského arboreta, kde zjistil výskyt 1106 druhů motýlů, výsledky čehož publikoval ve svých dvou pracích. Už tento vysoký počet druhů upozornil jednak na skutečnost obrovské druhové rozmanitosti zkoumané oblasti, ale na straně druhé ukázal také na velmi podrobný a důkladně provedený systematicky průzkum této oblasti ze strany autora. Na základě svého mnohaletého a hlubšího studia motýlů Slovenska dospěl Dr. Hrubý k závěru, že další práce v české lepidopterologii není možná bez komplexního zhodnocení všeho, co bylo až dosud o fauně motýlů z území Slovenska známé. Ujal se proto zpracování své nejvýznamnější práce „Prodromus lepidopter Slovenska“, s plným vědomím obtížnosti a obrovského rozsahu této práce, která má pro Slovenskou entomologii dodnes obrovský význam. „Prodromus Lepidoptera Slovenska“ byl v následujícím období sice vícekrát doplněn, ale stále zůstal svým rozsahem a významem v lepidopterologii nepřekonaný.

Karel Hrubý byl i významný a velmi aktivní člen Československé entomologické společnosti. Byl velmi přátelský poradce všem lepidopterologům, kteří jej požádali o pomoc, ať už v odborných systematických otázkách, ale i při determinaci entomologického materiálu. Díky jeho práci a entomologickým aktivitám se mnozí sběratelé začali zajímat i o dosud opomíjenou skupinu tzv. malých motýlů (Microlepidoptera).

Profesor Karel Hrubý zahynul 10. prosince 1962 v Jihlavě při autonehodě. Jeho sbírka hmyzu je uložena z větší své části ve Slovenském národním muzeu v Bratislavě. Obsahuje sbírkový materiál motýlů z území Slovenska a východních Čech v počtu asi 17 714 kusů.


Bibliografie

entomologie
  • Hrubý, K.: 1941, Hranostajník vrbový. Vesmír, 19, 187 – 188, Praha.
  • Hrubý, K.: 1941, Štětconoš ořechový. Vesmír, 19, 188, Praha.
  • Hrubý, K.: 1941, Proměnlivost živých bytostí ve vztahu k vývoji. Vesmír, 19, 205 – 210, Praha.
  • Hrubý, K.: 1943, Lepidopterologické zajímavosti Královédvorska. Věda přírodní, 21, 188 – 189, 221 – 222, 252 – 254, Brno.
  • Hrubý, K.: 1945, Pozoruhodní motýli Královédvorska. Věda přírodní, 23, 157 – 159, 186 – 188, Brno.
  • Hrubý, K.: 1945, Motýl milující tabák. Vesmír, 23, 128 – 129, Praha.
  • Hrubý, K.: 1951, Noví a vzácní motýlové v severovýchodních Čechách. (Some new and rare Lepidoptera in NE Bohemia). Čas. Čs. Spol. ent., 48, 80 – 85, Praha.
  • Hrubý, K.: 1951, Barevná variabilita Dendrolimus pini L. (The colour variation in the Pine Lappet, Dendrolimus pini L.). Čas. Čs. Spol. ent., 48, 127 – 131, Praha.
  • Hrubý, K.: 1952, Tři nálezy vzácnějších motýlů ve středních Čechách (ruský a anglický súhrn). Čas. Čs. Spol. ent., 49, 87 – 88, Praha.
  • Hrubý, K.: 1952, Rozlišovaní našich druhů Oporinia Hb. (The distinguishing between the Oporinia species). Čas. Čs. Spol. ent., 49, 135 – 145, Praha.
  • Hrubý, K.: 1953, Další správa o významnejších nálezech motýlů v severovýchodních Čechách (Further report on some interesting in NE Bohemia). Ročenka (Čas. Čs. Spol. ent.), 50, 56 – 61, Praha.
  • Hrubý, K.: 1953, Zajímavější motýlové ve vnitřní Praze (Some interesting Lepidoptera inside the City of Praha). Ročenka (Čas. Čs. Spol. ent.), 50: 62 – 64, Praha.
  • Hrubý, K.: 1954, Sezónní dimorfismus motýlů. Živa, 2: 140 – 142, Praha.
  • Hrubý, K.: 1955, Glyphodes unionalis Hb. a Hydroecia petasitis Dbld. v Čechách (ruský a anglický súhrn). Ročenka (Čas. Čs. Spol. ent.), 51: 183 – 187 + 2 obr., Praha.
  • Hrubý, K.: 1956, Motýli fauna mlyňanského arboreta (latinsky, ruský a nemecký súhrn). Biologické práce, SAV, 2 (3): 1 – 74, Bratislava.
  • Hrubý, K.: 1956, Araschnia levana L. v Československu (ruský a anglický súhrn). Ochrana prírody, 11: 257 – 264, Praha.
  • Hrubý, K.: 1958, Motýli fauna mlyňanského arboreta, část II. (latinsky, ruský a nemecký súhrn). Biologické práce, SAV, 4 (1): 1 – 56 + 17 obr. 4 tab, Bratislava.
  • Hrubý, K.: 1958, Caterpillar Colour Inheritance in Biston betularius L. Proc. 10th. International Congr. Genet., 2: 125 – 126, Montreal.
  • Hrubý, K.: 1958, Dědičnost zbarvení housenek Biston betularius L. (ruský a anglický súhrn). Acta Univ. Carolinae, Biologica, 1958 (2): 121 – 126 + 2 tab., Praha.
  • Hrubý, K.: 1959, Motýli fauna Dvora Králové n. Labem a nejbližšího okolí (nemecký súhrn). Práce kraj. muzea v Hradci Králové, ser. A., 3: 217 – 294 + 6 str. obr. príl., Hradec Králové.
  • Hrubý, K.: 1959, Významnější Lepidoptera Wünschovy sbírky v Severočeském muzeu. 14 pp.
  • Hrubý, K.: 1960, Dodatek k motýlí fauně mlyňanského arboreta. Biológia, 15, 614 – 616, Bratislava.
  • Hrubý, K.: 1964, Prodromus lepidopter Slovenska, SAV, 962 pp, Bratislava.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karel Hrubý na slovenské Wikipedii.

Literatura

  • Anonym [Dolenský, A.]: 1936, Kulturní adresář ČSR, II. roč. Praha: 186.
  • Moucha, J.: 1963, Prof. Dr. Karel Hrubý (30. 9. 1910 – 10. 12. 1962). Čas. Čs. spol. ent., 60: 264 – 265.
  • Nečásek, J.: 1963, Za prof. Dr. Karlem Hrubým. Živa, 11: 13.
  • Němec, B.: 1963, Nekrology: KAREL HRUBÝ (30. 9. 1910 – 10. 12. 1962). Preslia, 35: 246 – 254.
  • Sachtleben, H.: 1963, [Hrubý K.]. Beitr. Ent., Berlin, 13: 920.
  • Vesely, J.: 1963, [Hrubý K.]. Ochrana přírody, 18: 28.
  • Pazourková, Z.: 1971, Jubilea: K nedožitým šedesátinám prof. Dr. K. Hrubého. Preslia, 43: 88.
  • Koleška, Z.: 1982, Seznam biografií československých entomologů (entomologové nežijící). Pokračování, 4, Zprávy Čs. spol. ent., ČSAV, Praha, 18: 115 – 116 + portrét.
  • Okali, I. et al.: 1996, Slovník slovenských zoológov a zoológov so vzťahmi k územiu Slovenska. Stimul, Bratislava, 50.
  • Gaedike, R. & Groll, E. K. eds. 2001, Entomologen der Welt (Biografien, Sammlungsverbleib). Datenbank, DEI Eberswalde im ZALF e. V.: „Hrubý Karel“: (internet).
  • Groll, E. K. [ed.]: 2006, Entomologen der Welt (Biographien, Sammlungsverbleib). Datenbank 2. Version, DEI im ZALF e. V.: „Hrubý Karel“: (internet).
  • Kolektiv: 2007, Biografický lexikón Slovenska III (G-H). Národný biografický ústav, Martin, p. 652 – 653.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“