Karel Hrubý (1923)

PhDr. Karel Hrubý
Stranická příslušnost
Členství	ČSSD
Narození	9. prosince 1923 Plzeň Československo Československo
Úmrtí	6. června 2021 (ve věku 97 let) Basilej Švýcarsko Švýcarsko
Profese	sociolog, publicista, politik a učitel
Ocenění	Čestné občanství města Plzně (1995) Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy (1995)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Hrubý (9. prosince 1923 Plzeň – 6. června 2021 Basilej)^[1] byl český exilový politik a publicista. V 70. a 80. letech 20. století působil ve vedení exilové sociální demokracie.

Vyučil se soustružníkem, pak navštěvoval učitelský ústav a v letech 1945–1949 studoval filosofii a češtinu na FF UK v Praze, studium završil doktorátem na téma Masaryk jako literární kritik.

Po krátkém působení na gymnáziích v západních Čechách a na pedagogické škole v Plzni byl pro odpor k režimu v roce 1955 zatčen a odsouzen k desetiletému žaláři. Po všeobecné amnestii v květnu 1960 pracoval jako dělník v plzeňském družstvu Mechana.

V roce 1968 působil krátkou dobu jako sociolog ve Výzkumném ústavu výrobního družstevnictví v Praze. Věnoval se v té době sociologickým studiím husitské revoluce (Sociologický model husitské revoluce v pražských městech, 1967; Struktury a postoje husitských skupin pražského politického systému,1969; německy pak Senior communitas, eine revolutionäre Institution der Prager hussitischen Bürgerschaft,1972). Zúčastnil se jako člen přípravného výboru obnovování sociálně demokratické strany. Po srpnové okupaci odešel v září 1968 s rodinou do Švýcarska, kde působil jako sociolog v Basileji (1968–1988).

Zapojil se do činnosti Čs.sociální demokracie v exilu, v roce 1973 byl zvolen místopředsedou a v létě 1989 předsedou exilové strany a stal se jejím zástupcem v byru Socialistické internacionály. Byl členem zastupitelstva a předsednictva Rady svobodného Československa a předsedou švýcarské sekce Československé společnosti pro vědy a umění (SVU). V letech 1983–1991 byl vedoucím redaktorem čtvrtletníku SVU Proměny, který věnoval pozornost kulturním i politickým otázkám a filosofii Masarykově, Rádlově a Patočkově; seznamoval také zahraniční čtenáře s pracemi českého a slovenského disentu.

Ve Švýcarsku organizoval tzv. evropské konference SVU, na nichž se čeští a slovenští vědci a umělci z celého světa zamýšleli nad aktuálními tématy: O smyslu českých a slovenských dějin (1976), Masarykův humanitní odkaz (1980), My v Evropě – Evropa v nás (1983), Ohrožené dědictví střední Evropy (1985), Kultura a násilí (1988). Spolu s Milíčem Čapkem vydal sborník T. G. Masaryk in Perspective. Comments and Criticism (1981). V roce 1996 vydal sborník Léta mimo domov, v němž je zachycena historie Československé sociální demokracie v exilu.

Publikoval hlavně v Soudobých dějinách, Dějinách a současnosti, Listech a jiných časopisech. Žil v Basileji.

V roce 1995 mu bylo uděleno čestné občanství města Plzně.^[2] Prezident Václav Havel mu v 1995 propůjčil Řád T. G. Masaryka II. stupně.^[3]

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Hrubý (1923)
• profil na www.phil.muni.cz
• profil na www.listy.cz Archivováno 10. 9. 2011 na Wayback Machine.