Karel Huněk

Karel Huněk
K. Huněk se svojí pamětní medailí
K. Huněk se svojí pamětní medailí
Narození18. září 1947 (76 let)
Československo Kladno
Povolánísochař a galerista
Webová stránkaMuzeum České Kanady Galerie osobností
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Huněk (* 18. září 1947) je český sochař, designér, galerista a technik, věnuje se výtvarné činnosti, uměleckému řemeslu a restaurování, držitel českého rekordu v kategorii Největší medaile, potvrzeného agenturou Dobrý den Pelhřimov.[1]

Život

Od roku 1963 v Kladně studoval na SPŠS a SOU teorii i praxi odlévání kovů, opracování, obrábění, kovářství, zhotovení modelů, umělecké zpracování kovů a posléze konstrukci a opravy automobilů – toto sedmileté studium absolvoval za pět let. Následně v Lokomotivním depu Praha Střed studoval konstrukci a ovládání lokomotiv a v EZU Praha Troja Faradayovu klec, kterou zrekonstruoval.[zdroj?] Jako profesi si následně zvolil umělecké zpracování kovů a dalších přírodních materiálů.

Karel Huněk svou tvorbu zaměřuje na sochy a objekty a svým osobitým pojetím a hravostí je povyšuje na didaktickou výpověď duše. Jeho objekty postupně gradují z komorní tvorby v tvorbu monumentální.

Jeho tvorba převážně z kovu je zaměřena na sochy a objekty Pozitivní energie, kterou převážně čerpá z odkazu velikánů kultury, vědy a života (TGM, Karla Čapka, Vladislava Vančury, Karla Hynka Máchy, Karla Havlíčka Borovského, Jana Nerudy, Eduarda Ingriše, atd.).

Založil a více než dvacet let vede Společnost za pozitivní přístup k životu a aktivní odpor k blbosti a Řád duševních rytířů modré růže,[2] který vychází a čerpá z odkazu T.G. Masaryka, Karla Čapka, Emy Destinnové a dalších osobností. Také se snaží o zachování tradic rytířského étosu, kde stejné normy chování byly závazné jak pro panovníka, tak pro nejchudšího rytíře, např. čestnost, věrnost, láska, nevyužívání cizí slabosti, boj proti kramářskému způsobu.[3] Následující osobnosti bylo uděleno (zčásti posmrtně) členství v řádu:

Obnova a založení tradic

Obnovil tradici Pátečníků v Muzeu TGM v Lánech, kde postupně pozval a vítal osobnosti, jako je Sir Nicolas Winton (videomostem), prof. Zuzana Růžičková, prof. Zděnek Mahler, folklorní soubory Vysočan a Čtyřlístek, hudebníci České filharmonie, PhDr. Jan Paulík a Václav Fikrle, děkan UTB ve Zlíně, prof. Petr Hlaváček, prof. Karel Lewit, prof. Pavel Pafko, prof. Jan Pirk, prof. Václav Liška, prof. Jaroslav Šaroun, prof. Jana Dostálová, doc. Ing. Jiří Všetečka, Jiří Sládeček, Eduard Jindra, Ing. arch. Marie Jiříčková, Ing. Jan Jiřička, Eduard Hrubeš.

Založil tradici darování a sázení památné Vlčické lípy – potomka stromu, který se stal na sklonku 2. světové války svědkem hrdinství letců amerického bombardéru. Sazenice pocházejí z místa události u Vlčického dvorce v České Kanadě. Strom sázel v Masarykových Lánech, u Krvavého rybníka, v Kamenných Žehrovicích, Tuchlovicích, Litni, Královicích, na Nové řece Emy Destinnové, v Lochovicích, Doudlebech, panu řídícímu Vařílkovy ve Vratěníně, Elektroskanzenu Šlovice a na dalších místech.

Založil tradici darování a vysazování jihočeské světové růže, která spolu se svým šlechtitelem rytířem Josefem Havlem zvítězila r. 1995 v Římě ve světové soutěži růží, a spolu s tímto osvíceným vlastencem růžařské klenoty sázel s cílem, aby u nás kvetly místo blbosti růže, v Čapkově Strži, Masarykových Lánech, dále Hradu Křivoklát, Husových sadech, Gymnáziu V. Nováka, u kostela sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci, u hradu v Poděbradech, poblíž rotundy na bájném Vyšehradu, v zámeckém parku v Roztokách, v areálu vlčického Muzea a galerie České Kanady, Volarech, v hornickém skanzenu Mayrau – Kladně Vinařicích, v podzámecké zahradě v Kroměříži, v UTB ve Zlíně, v rozáriu v Lidicích a na dalších místech.

Založil tradici „setkávání profesorů v Jindřichově Hradci a Vlčickém dvorci v České Kanadě“, jako odezvu na přátelská pozvání z ČVUT, UTB do Zlína, VŠCHT, AMU, UNI do Plzně.

Navrhl a postavil spolu s rodinou na své náklady mohylu – Památník americkým letcům, hrdinům v České Kanadě ve Vlčicích.

Vytvořil a obnovil spolu s rodinou na své náklady rybník pro chráněné vzácné obojživelníky za přispění Ing. Evžena Štece, který tuto stavbu zdarma vyprojektoval také za účelem zadržování vody v krajině.

Bojuje o záchranu certifikovaného vesnického kulturního dědictví (bez finanční pomoci) – Vlčického dvorce a vytvořil tam kulturní centrum – Muzeum České Kanady a Galerii osobností (objevil tam středověké keramické střepy a další....), pořádá tam kulturní akce, kterých se zúčastnili osobnosti vědy a kultury z Mexika, hudebníci České filharmonie, Harmonia Mozartiana Pragensis, národní umělkyně, profesoři několika univerzit, akademičtí malíři a sochaři, folklorní soubor Vysočan, cestovatel Vítězslav Dostál a další osobnosti.

Dílo

Kovové sochy a asambláže

Výstavy

Autorské (výběr)

Jiné prostory (výběr)

Výstavy s osobnostmi

Karel Huněk vystavoval s doc. Jiřím Všetečkou – Pražským chodcem, Jiřím Anderlem, Viktorem Stříbrným, akademickou malířkou Jitkou Válovou, akademickou malířkou Renátou Kaiserovou, Pavlem Revajem a desítkami dalších výtvarníků.

Odkazy

Reference

  1. MAREK, Miroslav. Česká kniha rekordů 6. Pelhřimov: Agentura Dobrý den, 2018. Dostupné online. ISBN 978-80-904428-3-2. S. 13. 
  2. Vlčický dvorec: Společnost za pozitivní přístup k životu a aktivní odpor k blbosti
  3. Vlčický dvorec: Rytířství
  4. Muzeum České Kanady a Galerie osobností - Řád rytířů Modré růže. www.os-vlcickydvorec.net [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Don Quijote, boj s větrnými mlýny.jpg
Autor: Kulichbiker, Licence: CC BY-SA 4.0
Don Quijot, bojující marně s větrnými mlýny.
Arnoštek.jpg
Autor: Kulichbiker, Licence: CC BY-SA 4.0
Arnoštek - socha reprezentující potulného kouzelníka z Rozmarného léta Vladislava Vančury, která byla umístěna na výstavě Objekty v křížové chodbě minoritského kláštěra v Jindřichově Hradci, která se konala od 13.7. - 17.9.2017.
Karel Huněk.png
Autor: Kulichbiker, Licence: CC BY-SA 4.0
Karel Huněk v Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově se svojí největší medaili ke 100. výročí vzniku samostatného Československa
Anděl.jpg
Autor: Kulichbiker, Licence: CC BY-SA 4.0
Anděl - socha z výstavy Objekty v křížové chodbě minoritského kláštěra v Jindřichově Hradci, která se konala od 13.7. - 17.9.2017.