Karel Hyliš

Karel Hyliš
Narození25. března 1928 (95 let)
Pelhřimov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísochař, medailér, keramik, pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Hyliš (* 25. března 1928, Pelhřimov) je český sochař, medailér, keramik, vysokoškolský pedagog.

Život

Karel Hyliš studoval na Státní odborné škole keramické v Bechyni (1945–1948) a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesorů O. Eckerta, J. Baucha, K. Lidického, K. Svolinského (1948–1953).

V letech 1959–1964 byl odborným asistentem na Pedagogickém institutu v Jihlavě a od roku 1965 do roku 1993 působil jako pedagog na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích.[1] Zde v roce 1978 habilitoval a o deset let později byl jmenován profesorem sochařství.[2]

Byl členem výboru SČVU Východočeského kraje a členem komise ČFVU v Hradci Králové.

Po roce 1989 působí aktivně ve Sdružení výtvarných umělců Vysočiny.

Karel Hyliš žije a pracuje v Pelhřimově.[2]

Členství ve skupinách

Dílo

Raná tvorba Karla Hyliše respektuje tradici realistického zobrazení, ale vyznačuje se expresivní modelací (Beethoven, 1955, Ležáky, 1958). V dalším díle se promítá silný vztah k rodnému kraji formou lyrického zobrazení dívčí postavy (Jaro Vysočiny, 1958–59).

Na počátku 60. let se jeho pojetí portrétu (F. Chopin, 1962–63, Paganini, 1962) i figury posunuje ke zjednodušení a stylizaci tvaru (Ráno, 1960, Modré torzo, 1965–66). Sochaře zajímaly analytické lineární struktury ženských figur a silně stylizované objemy hlav (Japonská dívka, 1961–63), zaměřené více k problémům čisté formy než k mimovýtvarným obsahům.[3]

Reliéfy z konce 60. let zobrazují někdy abstraktní témata a mají blízko k informelu (Chlapcův modrý sen, 1968), figurální kresby se vyznačují strohou geometrizací.[4] Sochař načas opouští klasické materiály a tvoří plastiky ze stříhaného, ohýbaného a svařovaného plechu.

V 70. a 80. letech tvoří reliéfní sochy do veřejného prostoru jako doplněk architektury (Fontána, kov, Havlíčkův Brod, 1970, Věčný oheň, mramor, Havlíčkův Brod, 1972, Keramická plastika, Trutnov, 1982). Jeho keramické reliéfy se vyznačují svítivou barevností. Portrétní tvorba vědomě odkazuje k dědictví kubismu (Bohumil Kubišta, 1982–83), socha ženské postavy Jaro Vysočiny (1978) je parafrází na Wagnerovo Smutné jaro.

Realizace (výběr)

Ocenění

  • 1988 Zasloužilý pracovník kultury

Zastoupení ve sbírkách

Výstavy

Autorské

Společné (výběr)

Galerie díla

  • Život a smrt, Pardubice

    Život a smrt, Pardubice

  • Gymnastka, České Budějovice

    Gymnastka, České Budějovice

  • Rodina, Havlíčkův Brod

    Rodina, Havlíčkův Brod

  • Pamětní medaile Jihočeské univerzity

    Pamětní medaile Jihočeské univerzity

Odkazy

Reference

  1. ↑ Katedra výtvarné výchovy. www.pf.jcu.cz [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ŠTEFÁNKOVÁ, Aneta. Osobnost měsíce – Karel Hyliš. Havlíčkobrodské listy. Květen 2008, roč. 2, čís. 5, s. 13. Dostupné online. 
  3. ↑ Igor Zhoř, En face´91 v Jihlavě, Ateliér 4, 20.2.1992
  4. ↑ Vlastimil Tetiva, Ateliér 14-15, 1994
  5. ↑ Havlíčkobrodské listy [online]. Červenec 2011 [cit. 2022-01-13]. S. 16. Dostupné online. 

Katalogy

  • Karel Hyliš, 1965, Kudělka Z, kat. 16 s., Východočeské nakladatelství, HK
  • Karel Hyliš: Plastiky, kresby, 1985, Sůva J, kat. 24 s., Krajská galerie Hradec Králové
  • Z dílny Karla Hyliše, 1988, Dvořák F, kat. 6 s., Malá galerie Melantrich, Praha
  • Karel Hyliš: Výběr z tvorby, 1989, Sůva J, kat. 32 s., Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
  • Karel Hyliš: Plastika, kresba, 1994, Kudrna M, kat. 24 s., Galerie výtvarného umění v Hodoníně, ISBN 80-85015-22-6
  • Karel Hyliš: Dialog, hmota, prostor, 2008, Hyliš J, Sůva J, kat. 53 s., Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Muzeum Vysočiny Pelhřimov, Muzeum Vysočiny Třebíč, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Gymnastka (Karel Hyliš) 01.jpg
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Gymnastka, Karel Hyliš.
Život a smrt, Polabiny 03.jpg
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Umělecké dílo Život a smrt v Pardubicích v Polabinách na ulici Bělehradská
Havlíčkův-Brod-socha-dětí-park-u-Kalinova-nábřeží2013.jpg
Autor: Ben Skála, Benfoto
sochař Jan Hyliš, Licence: CC BY-SA 3.0
Socha matky s dítětem - Kalinovo nábřeží (ppč. 15/4/ město HB/pískovec/ Jan Hyliš (?) Při inventarizaci došlo k chybě názvu autora (autorem je zřejmě bratr Karel Hyliš) Informace Krajské knihovny Havlíčkův Brod).. Umístěna u dětského hřiště nedaleko hradeb. Kalinovo nábřeží. Havlíčkův Brod. Kraj Vysočina. Czech Republik.
Pamětní medaile Jihočeské univerzity (01) (cropped).jpg
Autor: Jana Sekyrová, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní medaile Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Autorem je akademický sochař Karel Hyliš.