Karel II. ze Schwarzenbergu

Karel II. Schwarzenberg
Karel II. kníže ze Schwarzenbergu na litografii od Josefa Kriehubera, 1849
Karel II. kníže ze Schwarzenbergu na litografii od Josefa Kriehubera, 1849
3. hlava schwarzenberské sekundogenitury, kníže ze Schwarzenbergu
Ve funkci:
1820 (nebo 1830[1]) – 25. června 1858
PředchůdceBedřich I. ze Schwarzenbergu
NástupceKarel III. ze Schwarzenbergu
Guvernér v Sedmihradsku
Ve funkci:
25. května 1851 – 25. června 1858
PředchůdceLudwig von Wohlgemuth
NástupceBedřich z Lichtenštejna
Civilní a vojenský guvernér v Lombardii
Ve funkci:
19. října 1849 – 10. ledna 1851
Vojenská služba
SlužbaRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Hodnostpolní zbrojmistr (1854), polní podmaršálek (1848), generálmajor (1840)

Narození21. ledna 1802
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí25. června 1858 (ve věku 56 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníSchwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou
Choť(1823) Josefina Marie Wratislavá z Mitrowicz (1802–1881)
RodičeKarel Filip ze Schwarzenbergu a Marie Anna z Hohenfeldu
DětiKarel III. ze Schwarzenbergu
Anna Marie z Valdštejna
PříbuzníBedřich Schwarzenberg a Leopold Schwarzenberg (sourozenci)
Karel IV. Bedřich ze Schwarzenbergu, Bedřich Edmund ze Schwarzenbergu, Anna Marie Gabriela ze Schwarzenbergu, Marie ze Schwarzenbergu[2], Ida Schwarzenberg[2] a Gabriela ze Schwarzenbergu[2] (vnoučata)
Profesepolitik, důstojník a vojenský velitel
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
CommonsKarl II zu Schwarzenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel II. Filip kníže ze Schwarzenbergu (německy Karl II. Borromäus Philipp Fürst zu Schwarzenberg) (21. ledna 1802, Vídeň25. června 1858, Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic, generál a politik.[3] Po rezignaci staršího bratra Bedřicha převzal knížecí titul mladší rodové větve Schwarzenbergů s majetkem v jižních Čechách (Orlík nad Vltavou). Od mládí sloužil v rakouské armádě, nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra, zastával funkce místodržitele v Lombardii (1849–1851) a Sedmihradsku (1851–1858).

Život

Karel II. kníže ze Schwarzenbergu jako guvernér v Sedmihradsku

Pocházel z knížecího rodu Schwarzenbergů, náležel k orlické sekundogenituře. Narodil se ve Vídni jako druhorozený syn slavného vojevůdce napoleonských válek polního maršála knížete Karla Schwarzenberga (1771–1820) a jeho manželky Marie Anny, rozené hraběnky z Hohenfeldu (1767–1848).[4] V rodinné tradici sloužil od mládí v rakouské armádě, do které vstoupil v roce 1821 jako kadet u pěšího pluku Colloredo a již v roce 1823 byl hodnosti kapitána (Hauptmann) u 11. pěšího pluku. V roce 1831 byl povýšen na majora ve 42. pěším pluku. V roce 1834 byl povýšen do hodnosti plukovníka a velel 4. pěšímu pluku. V roce 1840 byl povýšen do hodnosti generálmajora a od roku 1842 velel brigádě v Praze. Zde se také zúčastnil veřejného života, mimo jiné byl účastníkem zasedání Českého zemského sněmu. Od roku 1843 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti. Zavedl chov ovcí Merinos.[5] V roce 1847 byl jmenován c. k. tajným radou[6]

V únoru 1848 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a v v revolučním roce 1848 stál v čele divize pod velením polního maršála Radeckého. Po válce se stal vojenským a civilním guvernérem Lombardie (1849–1851).[7] V roce 1851 byl jako vrchní velitel a guvernér přeložen do Sedmihradska,[8] kde byl ve zcela neznámém prostředí konfrontován se složitou situací v otázce mnohonárodnostního složení obyvatelstva a jeho příslusnoští k různým náboženstvím. Do funkce sedmihradského místodržitele byl vybrán s ohledem na svou příslušnost k nejvyšší šlechtě, vzdělání a předchozí zkušenosti z Lombardie. Podařilo se mu eliminovat napětí mezi Sedmihradským knížectvím a Uherským královstvím. V roce 1852 získal Řád zlatého rouna[9] a v roce 1854 byl povýšen do hodnosti c. k. polního zbrojmistra.[10]

Zemřel ve Vídni, původně byl pohřben v Třeboni, v roce 1864 byly jeho ostatky převezeny do nově vysvěcené rodové hrobky na Orlíku.[11]

Vyznamenání

Rodinné a majetkové poměry

Po rezignaci staršího bratra Bedřicha se stal hlavou mladší linie Schwarzenbergů, nositelem knížecího titulu a majitelem panství Orlík nad Vltavou s hradem Zvíkov, Sedlec u Kutné Hory, dále vlastnil Murau ve Štýrsku. Na zámku Orlík zahájil novogotickou přestavbu dokončenou až po jeho smrti (1849–1860, architekt Bernhard Grueber).[12]

K významnému rozšíření rodového majetku v jižních Čechách přispěl svým sňatkem. Dne 26. července 1823 se v Praze[13][pozn. 1] oženil s Josefinou Marií Vratislavovou z Mitrovic (16. 4. 1802 Praha – 17. 4. 1881 Praha). Byla dcerou dlouholetého zemského maršálka Českého království Josefa Antonína Vratislava z Mitrovic. Po otci byla dědičkou panství Čimelice, Osov a Tochovice, byla také c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z tohoto sňatku vzešel syn a dvě dcery.

  • 1. Karel III. Josef Adolf (5. 7. 1824 Praha – 29. 3. 1904 Praha), 4. kníže ze Schwarzenbergu
    • ∞ (5. 3. 1853 Praha) Vilemína z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (30. 12. 1833 Praha – 18. 12. 1910 Praha)
  • 2. Gabriela (23. 12. 1825 Praha – 26. 11. 1843 Orlík, pohřbena v Čimelicíh a od roku 1864 v Orlíku), zahynula tragicky
  • 3. Anna Maria (20. 2. 1830 Praha – 11. 2. 1849 Praha, pohřbena v Mnichově Hradišti)

Vysokých hodností v rakouské armádě dosáhli jeho bratři Bedřich (1800–1870) a Edmund (1803–1873). Vlivné příbuzenské vazby získal také svým sňatkem s Josefínou Vratislavovou, jeho švagry byli kníže Josef z Ditrichštejna (1798–1858) a generál Ferenc Gyulai (1798–1868).[14]

Odkazy

Poznámky

  1. MAREK, Miroslav. genealogy.euweb.cz [online]. Rev. 2009-06-20 [cit. 2018-08-23]. Dostupné online.  uvádí, že uzavřel sňatek v Libochovicích.

Reference

  1. DROCÁR, Jan. Arnošt princ Schwarzenberg [online]. Historická šlechta, 2015 [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. 
  2. a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. Ottův slovník naučný, 23. díl; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 92 ISBN 80-7185-338-0-
  4. Rodokmen rodu Schwarzenbergů dostupné online
  5. VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 161. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e3a70751-10c5-4ed7-ac29-06256d934c5b
  6. POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 391 ISBN 978-80-85955-39-2
  7. Přehled představitelů státní správy v Itálii dostupné online
  8. Přehled představitelů státní správy v Sedmihradsku
  9. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 276
  10. Služební postup Karla II. ze Schwarzenbergu in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Vídeň, 2007; s. 164 dostupné online
  11. GRUBHOFFER, Václav: Pod závojem smrti. Poslední věci Schwarezenbergů v letech 1732–1914; Společnost pro kulturní dějiny; Pelhřimov, 2013; s. 199–201 ISBN 978-80-905264-2-6
  12. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy; Praha, 1986; s. 146–148
  13. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 339. 
  14. Rodokmen Vratislavů z Mitrovic dostupné online

Literatura

  • Holec, Roman – Pál, Judit : Karol II. Schwarzenberg a Sedmohradsko (1851–1858). In: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. České Budějovice, Národní památkový ústav 2008, s. 453–474.
  • Kiehlborn, Alena : Die adelige Erziehung der Söhne Carls I. von Schwarzenberg. In: Adelige Ausbildung. Die Herausforderung der Aufklärung und die Folgen. München, Martin Meidenbauer 2006, s. 199–211.

Externí odkazy

Předchůdce:
Karel I.
Znak z doby nástupuHlava schwarzenberské sekundogenitury
Karel II.
1820?–1858?
Znak z doby konce vládyNástupce:
Karel III.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Coat of Arms of the house of Schwarzenberg (2nd Majorat branch).svg
Autor: MostEpic, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the 2nd Majorat branch of the House of Schwarzenberg
Karl II Schwarzenberg 1849 Litho.jpg
Karl II. Fürst zu Schwarzenberg (1802-1857), FZM, Vliesritter. Lithographie von Josef Kriehuber, 1849
Karel II zu Schwarzenbeg.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Prince Karel II. Schwarzenberg (1802–1858)