Karel Janů

Prof. Ing. arch. Karel Janů DrSc.
Narození12. květen 1910
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. února 1995 (ve věku 84 let)
ČeskoČesko Česko
Povoláníarchitekt
Hnutífunkcionalismus, socialistický realismus
Významná dílaVolmanova vila, Čelákovice
OvlivněnýLe Corbusier, Karel Teige
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Janů (12. května 1910 Praha11. února 1995) byl český architekt.

Život

Ve třicátých letech byl spolu s Jiřím Štursou a Jiřím Voženílkem členem levicové skupiny PAS (Pokroková architektonická skupina). Zabývali se otázkami sociálního bydlení a typizací stavební výroby podle sovětského vzoru.

Paradoxně je jeho nejznámějším dílem Volmanova vila v Čelákovicích, luxusní vila pro majitele strojíren Josefa Volmana. Po roce 1945 a především po roce 1948 se angažoval v nové organizaci stavebnictví. Byl generálním ředitelem Československých stavebních závodů.

V roce 1959 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství na stavební fakultě ČVUT. V letech 1963-1965 byl děkanem stavební fakulty. Své působení na katedře přerušil v letech 1965-1969, kdy byl náměstkem ministra školství. Po návratu působil na ČVUT do roku 1972.[1]

Dílo (výběr)

Projekty

  • 1931–1935 obytná a průmyslová oblast severně od Prahy (v pásu Kralupy nad VltavouBrandýs nad Labem) – projekt skupiny PAS (Janů, Štursa, Voženílek) byl aplikací „lineárního města“ podle teorií Nikolaje Alexandroviče Miljutina (1889-1942): Socgorod – Otázka výstavby socialistických měst[2]

Realizované stavby

  • 1937-1938 obytný dům, Praha 6 - Dejvice, čp. 214, Evropská 36, spolu s Jiřím Štursou[3]
  • 1938–1939 Volmanova vila, Čelákovice, spolu s Jiřím Štursou[4]
  • 1938–1939 činžovní dům, Praha 7 – Holešovice, čp. 386, Milady Horákové 63

Spisy

  • Karel Janů – Jiří Štursa – Jiří Voženílek: Architektura a společnost : Vývoj architektury za kapitalismu a úkoly socialistického architekta : Zásady a program socialistických architektů, Praha: Levá fronta, 1933
  • Karel Janů – Jiří Štursa – Jiří Voženílek, Je možná vědecká syntéza v architektuře?. Magazín Družstevní práce IV, 1936-1937, s. 176–182
  • Karel Janů: Socialistické budování (oč půjde ve stavebnictví a architektuře), Nakladatelství Vydavatelstvo Architektury ČSR, 1946
  • Průmyslová výroba bytů na obzoru rozvoje stavební techniky, Architektura ČSR 1973, s. 24,
  • Průmyslová výroba staveb a architektura, Praha : České vysoké učení technické, 1978

Odkazy

Reference

  1. Katedra konstrukcí pozemních staveb ČVUT - stručný historický vývoj[nedostupný zdroj]
  2. ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. S. 386. 
  3. ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha : Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. S. 507.
  4. Volmanova vila na stránkách DoCoMoMo. www.docomomo.cz [online]. [cit. 2010-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-02. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“