Karel Jan Clam-Martinic

Karel Jan z Clam-Martinic
Narození	23. května 1792 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	29. ledna 1840 (ve věku 47 let) Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Kaple Clam-Martiniců ve Smečně
Povolání	diplomat
Choť	Selina Caroline Meade (od 1821)[1][2][3]
Děti	Jindřich Jaroslav z Clam-Martinic Richard z Clam-Martinic Marie Kristýna z Clam-Martinic[4][2] Marie z Clam-Martinic[5]
Rodiče	Karel Josef z Clam-Martinic a Marie Anna z Clam-Martinic
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Jan z Clam-Martinic (celým jménem Karel Jan Nepomuk hrabě z Clam-Martinic) (23. května 1792, Praha – 29. ledna 1840 Vídeň^[6]) byl český šlechtic.

Jeho matka Marie Anna z Martinic pocházela ze starého českého šlechtického rodu a byla dcerou posledního příslušníka rodu Martiniců Františka Karla z Martinic. Ta se v roce 1791 provdala za hraběte Karla Josefa Clama, který sňatkem získal panství Smečno a přídomek Clam-Martinic.

Mladší sestra Anna (1802–1874) se provdala za polního podmaršálka barona Augusta Stillfrieda z Ratenic (1806–1897).^[7]

Clam-Martinic vystudoval práva a stal se komořím a posléze pobočníkem maršálka Karla Filipa ze Schwarzenbergu. Později se stal generálním pobočníkem a členem státní rady rakouského císaře Ferdinanda I. Byl také oním mužem, který eskortoval svrženého císaře Napoleona na ostrov Elbu^[zdroj?].

V roce 1821 se oženil s dcerou irského lorda Guilforda Selinou Carolinou Meade^[8] (v Rakousku někdy nazývanou Lady Guilford). Z tohoto manželství se v červnu 1826 narodil syn Jindřich Jaroslav, pozdější český šlechtic a politik, jeden z vůdců konzervativní šlechty v českém zemském sněmu a říšské radě.

Hrabě Clam-Martinic byl i příznivcem malířského umění a mecenášem, měl i výrazné spisovatelské nadání. Umožnil mimo jiné Josefu Vojtěchu Hellichovi studijní pobyt v Itálii.

V roce 1830 se stal hrabě Karel Jan jako prvorozený syn majitelem smečenského panství. Roku 1832 nechal vystavět uprostřed hřbitova ve Smečně empírovou rodinnou hrobku, kam nechal přenést ostatky svých předků a ve které byl po své smrti i sám pohřben.

V roce 1814 se Karel Jan ještě jako svobodný na Vídeňském kongresu intimně sblížil s provdanou hraběnkou Dorotheou de Talleyrand-Périgord. Dorothea byla tehdy rozhodnutá se vymanit ze svého nešťastného manželství s Edmondem de Talleyrand-Périgord a provdat se za hraběte Clam-Martinice.

Podle některých teorií by Karel Jan z Clam-Martinic mohl být otcem české spisovatelky Boženy Němcové. Dostupné zdroje uvádějí, že se ze vztahu Dorothey a Clam-Martinice skutečně narodila nemanželská dcera. Stalo se tak ve francouzských lázních Bourbon-l'Archambault, které Dorothea navštívila se svým strýcem, státníkem Talleyrandem v září 1816, již po rozchodu obou milenců (v březnu 1816). Dorothea neuznala toto nemanželské dítě oficiálně za vlastní a nechala je do matriky města zanést pod jménem Marie-Henriette Dessalles.^[9] Podle alternativních úvah o původu Boženy Němcové byla tato dívka později dána Dorotheinou sestrou, vévodkyní Kateřinou Vilemínou Zaháňskou, do opatrování manželům Panklovým, jejím služebníkům na ratibořickém panství.

Na počest hraběte postavili jeho úředníci v roce 1847 v polích u Smečna 11 m vysoký sloup zvaný Martinický obelisk.

• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 9. sešit: C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 435. 

• Martinický obelisk
• Hrobka Clam-Martiniců

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Jan z Clam-Martinic na Wikimedia Commons