Karel Jan z Lobkowicz

Karel Jan princ z Lobkowicz
Princ Karel Jan Lobkowicz jako místodržitel v Tyrolsku (1860)
Princ Karel Jan Lobkowicz jako místodržitel v Tyrolsku (1860)
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
20. ledna 1869[1] – 26. září 1879
Místodržitel v Tyrolsku
Ve funkci:
24. července 1861 – 25. října 1866
Předchůdcearcivévoda Karel Ludvík
NástupceKarel hrabě Coronini-Cronberg
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1. srpna 1860 – 11. srpna 1860
PředchůdceLeopold hrabě Lažanský z Bukové
NástupceAnton hrabě Forgách
Místodržitel v Dolním Rakousku
Ve funkci:
1858 – 1860
PředchůdceJoseph Wilhelm baron Emigner
NástupceAnton baron Halbhuber
Zemský prezident v Salcburku
Ve funkci:
1852 – 1855
PředchůdceJan Bedřich hrabě z Herbersteinu
NástupceOtto František hrabě z Fünfkirchenu

Narození24. listopadu 1814
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. září 1879 (ve věku 64 let)
Salcburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníLobkowiczká hrobka v kostele sv. Václava u kapucínů v Roudnici nad Labem
Choť(1856) Julie z Redwitz-Wildenrothu (1840–1895)
RodičeJosef František Maxmilián z Lobkowicz a Marie Karolína ze Schwarzenbergu
PříbuzníFerdinand Josef z Lobkowicz, Gabriela z Auerspergu, Jan Nepomuk Karel z Lobkovic, Anna z Lobkovic, Josef František Karel z Lobkovic, Marie Eleonora z Windisch-Graetze a Ludvík Jan Karel z Lobkovic (sourozenci)
Profesepolitik a státní úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Jan Josef princ z Lobkowicz (německy Karl / Carl Johann Joseph Prinz von Lobkowicz; 24. listopadu 1814 Praha26. září 1879 Salcburk) byl český šlechtic z roudnické linie knížecí rodiny Lobkoviců. Po univerzitních studiích vstoupil do služby ke státním úřadům, nejprve působil v Čechách a na Moravě, poté řadu let v rakouských zemích. Nakonec byl místodržitelem v Dolním Rakousku (1858–1860) a Tyrolsku (1861–1866). Po odchodu do výslužby získal doživotní členství v Panské sněmovně (1869).[2]

Životopis

Knížecí erb rodu Lobkowiczů

Pocházel ze staré české rodiny Lobkoviců, narodil se v Praze jako nejmladší syn knížete Josefa Františka Maxmiliána z Lobkowicz (1772–1816) z roudnické větve a jeho manželky Marie Karolíny, princezny ze Schwarzenbergu (1775–1816).[3], jako syn knížete užíval celoživotně titul prince.[pozn. 1][4] Vystudoval práva a v roce 1836 vstoupil do státních služeb u zemského gubernia v Čechách. Po několika letech přesídlil na Moravu, kde byl krajským komisařem v Olomouci (1840–1841) a guberniálním tajemníkem v Brně (1841–1844). Od roku 1844 působil znovu v Praze a v roce 1847 byl jmenován dvorním radou u dvorského kancléřství ve Vídni. V revolučním roce 1848 byl penzionován, ale již v roce 1849 byl povolán do zemské správy ve Štýrsku a stal se krajským prezidentem ve městě Bruck an der Mur.

Princ Karel Jan z Lobkowicz

V letech 1852–1855 zastával funkci zemského prezidenta ve vévodství Salcburk,[5] kde získal popularitu svým působením v charitě nebo aktivitami při založení salcburské spořitelny.[6] V roce 1856 po uzavření sňatku vystoupil ze státních služeb, ale ještě téhož roku byl znovu povolán. V době Bachova absolutismu byl v letech 1856–1858 sekčním šéfem na ministerstvu vnitra a v roce 1857 byl jmenován c. k. tajným radou.[7] V letech 1858–1860 byl místodržitelem v Dolním Rakousku[8] a k 1. srpnu 1860 byl jmenován zemským hejtmanem na Moravě, tohoto úřadu se ale vzdal již po několika dnech.[9] Nakonec byl v letech 1861–1866 místodržitelem v Tyrolsku.[10] Zde se mu přes odpor konzervativní frakce v tyrolském zemském sněmu podařilo prosadit řadu změn především v oblasti zemědělství, zasloužil se také o organizaci domobrany a omezení zaměstnávání dětí v továrnách.[11] V roce 1866 ze zdravotních důvodů odešel do výslužby.

Za zásluhy byl nositelem Leopoldova řádu (1854) a Řádu železné koruny (1863).[12] Při odchodu do penze obdržel čestné občanství v Innsbrucku (1866). V roce 1869 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.

V roce 1856 se oženil s baronkou Julií von Redwitz-Wildenroth (1840–1895), která se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.[13] Manželství zůstalo bez potomstva.

Princ Karel Jan zemřel na zámku Hernau v Salcburku ve věku 64 let. Pohřben byl v rodové hrobce kapucínského kláštera v kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem.[14]

Jeho staršími bratry byli kníže Ferdinand Lobkowicz (1797–1868), princ Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (1799–1878), zakladatel křimické rodové linie a princ Josef František Karel z Lobkowicz (1803–1875), c. k. generál jezdectva a zakladatel dolnobeřkovické rodové linie. Díky sňatkům sester měl i blízké vazby na další významné osobnosti, jeho švagry byli například hrabě František Arnošt Harrach nebo kníže Ferdinand Leopold Pálffy-Daun. Přes svou matku byl také bratrancem rakouského ministra zahraničí prince Felixe Schwarzenberga a pražského arcibiskupa Bedřicha Schwarzenberga.

Odkazy

Poznámky

  1. Jako princ měl nárok na oslovení Jeho Jasnost a díky tomu v řadě starších literárních pramenů býval nesprávně uváděn s titulem knížete

Reference

  1. Karel Jan z Lobkowicz na webu rakouského parlamentu dostupné online
  2. Ottův slovník naučný, XVI. díl; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 227 ISBN 80-7185-237-6
  3. Rodokmen rodu Lobkowiczů dostupné online
  4. Hof und Staats-Handbuch des Kaiserthumes Österreich: Für das Jahr 1866, Vídeň, 1866; s. 129 dostupné online
  5. Přehled představitelů státní správy v Salcburském vévodství na webu worldstatesmen dostupné online
  6. KINDERFREUND, Carl Joseph: Das Fürstenhaus Lobkowitz, Praha, 1860; s. 29–30 dostupné online
  7. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 185 dostupné online
  8. Přehled představitelů státní správy v Dolním Rakousku na webu worldstatesmen dostupné online
  9. Přehled představitelů státní správy na Moravě na webu worldstatesmen dostupné online
  10. Přehled představitelů státní správy v Tyrolsku na webu worldstatesmen dostupné online
  11. Princ Karel Jan Lobkowicz in: Österreichisches Biographisches Lexikondostupné online
  12. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 67, 82 dostupné online
  13. Rodina Lobkowiczů in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1878; Gotha, 1878; s. 139 dostupné online
  14. Místo pohřbení Karla Jana Lobkowicze dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Karel Jan Lobkowicz (2).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Princ Karel Jan Josef z Lobkowicz (1814–1879), c. k. tajný rada, člen rakouské Panské sněmovny, místodržitel v Dolním Rakousku a Tyrolsku
Karel Jan Lobkowicz.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Princ Karel Jan Josef Lobkowicz (1814–1879), c. k. tajný rada, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, místodržitel v Dolním Rakousku a Tyrolsku
Lobkowitz-fuerstliches-Wappen.png
(Mittleres) Wappen des fürstlichen Hauses Lobkowitz.