Karel Janda

Karel Janda
Narození	2. srpna 1850 Dolní Bousov Rakouské císařství Rakouské císařství
Alma mater	Česká polytechnika v Praze Polytechnika ve Vídni
Povolání	architekt a stavitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Janda (2. srpna 1850 Dolní Bousov^[1][2] – po 1921^?[3]) byl český architekt a stavitel.

Narodil se v chudé venkovské rodině uzdaře Josefa Jandy v Dolním Bousově. Studoval architekturu a stavitelství na Polytechnice v Praze a na Polytechnice ve Vídni. Byl žákem Josefa Zítka, od něhož převzal silný vztah k novorenesanční architektuře. Stavitelskou koncesi získal v Praze dle výnosu c. k. místodržitelství ze dne 27. května 1881. Jeho projekty prošly stylovým vývojem od novorenesance a eklekticismu přes dekorativní fázi secese a až k secesi geometrické s prvky konstruktivismu.^[4]

Pracoval především na novostavbách činžovních domů při asanaci staré Prahy. V osmdesátých letech působil jako stavitel cizích projektů, od devadesátých let 19. století do roku 1918 realizoval vlastní projekty. Ojedinělý je soubor jeho pěti vlastních staveb v Mělnické ulici v Praze 5 na Malé Straně.

Kromě své profese v letech 1892 – 1896 provozoval také hostinskou živnost na Novém Městě ve Zlatnické ulici čp. 4, v novorenesančním domě, který sám také projektoval.^[5]

V roce 1921 se vzdal oprávnění k provozování stavitelské živnosti.^[6] Téhož roku přestoupil z římskokatolické církve do církve československé.^[1]

17. srpna 1881 se v kostele u sv. Mikuláše ve Vršovicích výhodně oženil s Adelheidou Adolfinou Tollmannovou (* 1860), dcerou c. a k. finančního rady ve výslužbě.^[7]. Z manželství se narodili dva synové. Hugo (* 1886) se stal stavebním inženýrem, stejně i mladší syn Karel mladší (* 1889).

• Škola Na Smetance čp. 505/XII, Praha 2 - Vinohrady; architekt Antonín Turek, stavitel Karel Janda
• Dům "U zlatého vola" čp. 557/II, Karlovo náměstí 30, Praha 2 - Nové Město; novorenesanční nájemní dům s kopiemi antických plastik na fasádě
• Křesťanský domov mládeže u sv. Ludmily, čp. 585/XII Francouzská 1/ Náměstí míru, Praha 2 - Vinohrady (rohový novorenesanční dům)
• Nájemní dům čp. 517/XII, Americká / Jana Masaryka 7, Praha 2 - Vinohrady, 1887^[8]
• Nájemní dům čp. 1126/II, Zlatnická 3, Praha 2 – Nové Město (vlastní projekt novorenesanční); 1902
• Nájemní dům čp. 262/I Betlémská 10, Konviktská 9; Praha 1 - Staré Město; (novorenesanční), realizace 1892
• Nárožní nájemní dům čp. 582/III Mělnická 13/ Újezd; realizace 1890–1891;
• Nájemní dům čp. 585/III Mělnická 8; realizace 1890–1891
• Nájemní domy čp. 576/III, 577/III–578/III Mělnická 3-5; realizace 1890–1894
• Nájemní dům čp. 356/II Gorazdova 3, Praha 2 – Nové Město (novobarokní)
• Arcibiskupské gymnázium čp. 586/XII, Korunní ulice Praha 2 - Vinohrady (zbořeno 1936)
• Nárožní dům čp. 743/I Dlouhá třída 16-18, Masná 1, Praha 1 - Staré Město; realizace 1902, secesní; od roku 1915 zde bydlel Ing. Karel Janda mladší^[9]
• Nárožní dvojdům čp. 704/I a 705/I, Dlouhá třída 9 a Kozí 2, Praha 1 - Staré Město; vlastní projekt, realizace 1911-1914
• Nárožní nájemní dům čp. 40/I Kaprova 12, (geometrická secese), realizace 1913-1914

• 
  Dům Mělnická 13
• 
  Dům Dlouhá 9 a Kozí 2
• 
  Dům Dlouhá 16-18, Masná 1
• 
  Dům Kaprova 12

• Švácha Rostislav–Istlerová, Clara–Malý, Jan: Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Victoria Publishing Praha 1995, s. 512 ISBN 80-85605-84-8
• Vlček, Pavel (editor) a kolektiv: Umělecké památky Prahy I. Staré Město a Josefov. Academia Praha 1996, s.237.
• Baťková, Růžena (editorka) a kolektiv: Umělecké památky Prahy II. Nové Město. Academia Praha 1998, s. 579.
• Vlček, Pavel (editor) a kolektiv: Umělecké památky Prahy III. Malá Strana. Academia Praha 1999, s. 451, 463-464.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Janda na Wikimedia Commons
• Encyklopedie Prahy 2
• Karel Janda v informačním systému abART