Karel Janoušek

arm. gen. RNDr. Karel Janoušek, KCB
Karel Janoušek na fotografii pořízené během jeho pobytu v Británii.
Narození	30. října 1893 Přerov, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. října 1971 (ve věku 77 let) Praha, Československo
Místo pohřbení	Libeňský hřbitov Hřbitov Šárka
Civilní činnost	úředník firmy Kratochvíl, politický vězeň, skladník a inventurník v n. p. Textil
Vojenská kariéra
Hodnost	divizní generál/letecký maršál Royal Air Force (armádní generál in memoriam)
Doba služby	1915–1948
Sloužil	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Srbské království Československo Československo Francie Francie Spojené království Spojené království Československé státní zřízení v exilu
Složka	Rakousko-uherská armáda (1915–1916) Srbská armáda (1916) Československé legie (1916–1920) Československá armáda (1920–1924) Československé letectvo (1924–1948) Armée de l'air (1939–1940) Royal Air Force (1940–1945)
Jednotka	c. k. pěší pluk č. 57 8. srbský pěší pluk (velitel družstva) 1. čs. střelecký pluk (velitel družstva, později čety) Kazaňský důstojnický prapor (velitel roty) Pěší pluk 2 (velitel praporu) XXII. brigáda (pobočník velitele) VLU Cheb (učitel všeobecné taktiky, zástupce velitele) Letecký pluk 3 (zástupce velitele) Hlavní štáb československé branné moci (podnáčelník pro zvláštní úkoly)
Velel	7. rota 1. čs. střeleckého pluku II. peruť leteckého pluku 3 Letecký pluk 6 Letecký pluk 1 1./III. odděl. MNO (přednosta) Velitelství zemského letectva Praha Letectvo I. armády (1938) III. (letecký) odbor ČSVS (přednosta) Inspektorát československého letectva ve Velké Británii Inspektor protiletecké obrany u hlavního štábu
Války	první světová válka ruská občanská válka druhá světová válka
Bitvy	bitva u Zborova bitva o Británii
Vyznamenání	Řád Bílého lva I. třídy (in memoriam) Řád Milana Rastislava Štefánika II. tř. (i.m.) Řád Slovenského národního povstání I. tř. Československý válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1914–1918 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem Československá medaile za zásluhy I. stupně Československá revoluční medaile Československá medaile Vítězství Pamětní medaile československé armády v zahraničí Zborovská pamětní medaile komandér Řádu lázně Hvězda 1939–1945 komandér Řádu čestné legie Croix de guerre 1914–1918 Croix de guerre (1939–1945) komandér Legion of Merit komandér Řádu znovuzrozeného Polska Řád rumunské hvězdy (komandér) Řád jugoslávské koruny III. třídy Vojenský řád sv. Jiří 4. stupně
multimediální obsah na Commons

Karel Janoušek (30. října 1893, Přerov^[1] – 27. října 1971, Praha) byl československý armádní generál i. m. a letecký maršál, člen prvního a druhého odboje a vězeň komunistického režimu.

V první světové válce bojoval v řadách Československých legií v Rusku, dosáhl zde hodnosti kapitána.^[2]

V období první republiky se stal zemským leteckým velitelem pro Čechy, v roce 1936 byl povýšen do hodnosti brigádního generála.^[3]

Za druhé světové války organizoval tvorbu československých leteckých jednotek v Royal Air Force. Je jediným Čechoslovákem, který získal hodnost leteckého maršála RAF; 17. května 1945 mu ji udělil britský král Jiří VI. V Československém letectvu dosáhl hodnosti divizního generála.

Jeho působení v západním odboji mělo za následek internaci jeho rodinných příslušníků nacisty. Během války tak zemřela Janouškova manželka, sestra, bratr a dva švagři. Přežila jen jeho druhá sestra a dva bratři, jeden z nich ale ještě v září 1951 zemřel na následky krutého věznění.^[4]

Krátce po únorovém převratu byl nejprve přeložen do výslužby a později jej Státní bezpečnost vyprovokovala k pokusu o emigraci, při kterém ho zatkla. V následném vykonstruovaném procesu byl vrchním vojenským soudem „za dezerci, pokus o zločin vojenské zrady a pokus o zločin úkladů o republiku“ odsouzen nejprve k trestu smrti. S ohledem na to, že údajný čin nebyl dokonán, byl trest změněn na 18 let těžkého žaláře, degradaci na vojína, ztrátu akademického titulu a vyznamenání.^[5]

Po několika odvoláních Janouška i žalobce byl nakonec trest žaláře zvýšen na 19 let. V roce 1950 pak byl odsouzen znovu za údajnou přípravu pokusu o útěk, tentokráte na doživotí. Během svého dvanáctiletého věznění vystřídal řadu věznic, včetně Leopoldova, který měl spolu s koncentračními tábory při jáchymovských uranových dolech pověst nejkrutějšího komunistického vězení a byl často označován za likvidační zařízení. V době doživotního vězení, pod silným psychickým i fyzickým tlakem, byl kontaktován STB a v roce 1956 byl určen jako důvěrník podávat zprávy na důstojníka SS Kleina. Po propuštění z vězení na amnestii v roce 1960 se potýkal s velkou existenční nejistotou, nakonec pracoval jako „inventurník“ v podniku Textil Praha a byl opět po dobu dalších 5 let veden jako spolupracující osoba. Na jeho obranu je nutno poznamenat, že ve svých zprávách se letců ze západu aktivně zastával.^[6]

V roce 1968 byl zcela rehabilitován, avšak hodnost a vyznamenání mu navráceny nebyly. Začal sepisovat své paměti, ale smrt jej zastihla na samém začátku této činnosti. Urna s popelem byla uložena v hrobě rodiny Hofmannovy a Fenzlovy na Libeňském hřbitově v Praze.^[7] Dne 12. května 2014 byly ostatky přeneseny na hřbitov v Šárce v Dejvicích za přítomnosti rodinných příslušníků, zástupců Československé obce legionářské, Klubu vojenské historie 276th Sqdn (reenacted) RAF, o. s., Leteckého klubu generála Janouška a Mezinárodního řádu Křižovníci s červeným srdcem Cyriaci.^[8]

Plného zadostiučinění se mu dostalo až po listopadu 1989, kdy mu byla rozkazem prezidenta ČSFR ze dne 23. srpna 1990^[9] vrácena hodnost i vyznamenání. 2. prosince 1991 mu byla posmrtně udělena nejvyšší československá vojenská hodnost: armádní generál.^[9]

• Na počest generála Janouška byl 26. října 2007 jeden ze dvou nových letounů Airbus A319CJ v dopravním letectvu Armády ČR slavnostně pokřtěn jeho jménem.^[10]
• Na počest leteckého maršála a armádního generála RNDr. Karla Janouška bylo 22. září 2012 pojmenováno jeho jménem Evropské vojenské centrum zřízené na zámku v Jemnici. Zřizovatelem centra je mezinárodní nevládní organizace Mezinárodní řád Křižovníků s červeným srdcem - Cyriaků.
• Ulice Generála Janouška se nacházejí v Praze 9 na Černém Mostě, v Moravské Ostravě poblíž ulice Generála Píky a v jeho rodném Přerově.
• Dne 8. května 2018 byl Rozkazem prezidenta republiky č. 1 ze dne 28. února 2018 26. pluku velení, řízení a průzkumu propůjčen čestný název „armádního generála Karla Janouška“. ^[11]

V rámci hudebního festivalu Masters of Rock 2012 představila švédská skupina Sabaton píseň „Far from the Fame“ na počest Karla Janouška.^[12] Píseň vyšla v roce 2014 také ve studiové verzi na albu Heroes.

Jeho otec Karel Janoušek byl zřízenec dráhy v Přerově a matka byla Adelhaid Gerhart.

• RAJLICH, Jiří. Jediný československý maršál: životní osudy Air Marshala a armádního generála (in memoriam) RNDr. Karla Janouška, KCB (1893-1971). 1. vyd. Brno: Jota, 2002. 296 s. ISBN 80-7217-178-X. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Janoušek na Wikimedia Commons
• Stručný životopis na stránkách Gymnázia Jakuba Škody
• Obsáhlejší životopis Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Znovuobjevená reportáž: hrdina z boje o Británii skončil jako skladník
• Dana Mentzlová: Daleko od slávy
• Divisional General, Air Marshall RNDr Karel JANOUSEK (anglicky)
• Janoušek, Karel na www.valka.cz (vojenská kariéra v datech)
• Spolek pro vojenská pietní místa: Karel Janoušek. Vladimír Štrupl, 14.01.2013. [cit.16.11.2016]
• Armyweb: Ostatky vrchního velitele našich letců v RAF uloženy. Filip Procházka, 25.05.2014.