Karel Janovický
Karel Janovický | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 18. února 1930 Plzeň, Čechy ![]() |
Úmrtí | 9. ledna 2024 (ve věku 93 let) Londýn |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel a klavírista |
Ocenění | Gratias Agit (2011) |
Rodiče | Bohuslav Šimsa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Janovický (vlastním jménem Bohuš František Šimsa, skautskou přezdívkou Joviš) (18. února 1930 Plzeň – 9. ledna[1] 2024)[2] byl český hudební skladatel, klavírista a publicista žijící od roku 1950 v Londýně v Anglii. Byl synem sólisty plzeňské opery Bohuslava Šimsy.
Život
V Plzni ve 40. letech studoval na obecné škole učitelského ústavu. Studoval zde také klavír a hudební teorii. Po 2. světové válce vstoupil do skautského oddílu, s kterým v roce 1946 tábořil na řece Střele a v letech 1947 a 1948 u Myslívského rybníka na Nepomucku. V roce 1949 se neúspěšně hlásil na HAMU, kam nebyl z politických důvodů přijat.
Z Čech odešel v říjnu 1949 se svou budoucí ženou Sylvou Maiwaldovou (skautskou přezdívkou Švestka) po nástupu totality v únoru 1948. V Anglii pokračoval ve studiích a získal titul na Royal College of Music. Od roku 1962 působil v rádiu BBC, v období 1980–1990 řídil jeho československé oddělení. Pod nickem Jack Allen, uváděl v 70. letech každou neděli padesátiminutový hudební blok pro mládež, kde uváděl novinky jazzové a rockové hudby, případně hrál na přání a pořádal soutěže o ceny (gramofonové desky). Aktivně se zapojil do činnosti Společnosti Antonína Dvořáka a zasloužil se o uvedení českých vokálních skladeb a oper v původní češtině na londýnských divadelních scénách: Smetanova Prodaná nevěsta, Janáčkova Káťa Kabanová a Její pastorkyňa, Martinů Polní mše a další.
Karel Janovický se věnoval kompozici moderní vážné hudby – komponoval zvláště komorní skladby často pro neobvyklé kombinace hudebních nástrojů. Je rovněž autorem symfonií a sborových skladeb. Věnoval se překladům hudebně-teoretické a hudebně-historické literatury do angličtiny.
Karel Janovický byl od roku 1991 instruktorem skautského lesního kurzu Fons.
Dílo
- Dech podzimu
- kompozice na básně Františka Hrubína
- Smyčcový kvartet (1992)
- Fantasie pro varhany
- Passages of Flight
- Sonáta pro harfu (2000)
- Klavírní sonáta (2005)
- Sonáta pro fagot a klavír (2005)
- Sonáta pro violu a klavír, Op. 12 (2008)
- Duo pro housle a fagot
- Kvartet pro flétnu, hoboj, kytaru a violoncello
- Čtyři smyčcové kvartety
a další
Reference
- ↑ Zemřel hudební skladatel Karel Janovický. facebooková stránka Czech Embassy London [online]. 2024-01-13 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.
- ↑ WILLOUGHBY, Ian. Czech-born composer and broadcaster Karel Janovický dies at 93. Radio Prague International [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Karel Janovický[nedostupný zdroj] očima Miloše Zapletala
- Karel Janovický na www.musica.cz
- Karel Janovický v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Petr Veber: Osudy Karla Janovického, hudebního skladatele a publicisty, Český rozhlas Vltava, 18. říjen 2019
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“