Karel Jareš

Karel Jareš
Narození24. června 1900
Rožmitál pod Třemšínem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. října 1993 (ve věku 93 let)
Rožmitál pod Třemšínem
ČeskoČesko Česko
Povoláníučitel a starosta
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Jareš (24. června 1900 Rožmitál pod Třemšínem[1] – 25. října 1993 Rožmitál pod Třemšínem) byl český učitel a dlouhodobý starosta města Rožmitál pod Třemšínem v letech 1933–1945 a 1946–1948.

Životopis

Dům v Jungmanově ulici v Rožmitále, ve kterém žil Karel Jareš

Narodil se 24. června 1900 rožmitálskému staviteli Janu Jarešovi a Marii rozené Mirtlové.[1] Od roku 1926 byl učitelem v měšťanské škole v Rožmitále, nejdříve jako zastupující učitel a od roku 1928 jako odborný učitel dívčí školy.[2] Učil zeměpis a hudební výchovu. Uměl velmi dobře hrát na harmonium. Velmi aktivně se podílel na kulturním životě ve městě a obecní správě. V roce 1927 byl veden jako I. náměstek obecního zastupitelstva,[3] jednatel místní Osvětové komise a knihovní rady, režisér v Sokole, jednatel pěveckého kroužku, předseda finanční a stavební komise a člen Literárního kruhu. Také byl členem redakce, která doplnila druhé vydání knihy Město Rožmitál a jeho okolí Františka Augustina Slavíka, kterou vydal Literární kruh v roce 1930.[4] V letech 1933–1945 byl starostou Rožmitálu pod Třemšínem. Na začátku 2. světové války se stýkal s osobnostmi zapojenými do ilegálního protinacistického odboje na Rožmitálsku mezi nimiž byli Jaroslav Pompl a František Lízl.[5] Sám se zapojil do odboje spojením s ústředím domácího odboje v Praze.[6] Za války také zastával funkci vládního komisaře, což mu bylo po skončení války vytýkáno, Jareš se ale bránil, že byl k přijetí funkce donucen.[7] Od 27. května 1946 do 22. září 1948 zastával funkci předsedy národního výboru.[8] V roce 1990 mu byl udělen čestný titul starosty města Rožmitál. Toto čestné uznání mu bylo veřejně uděleno k jeho výročí 90. narozenin a jako odměna za úslužnou a obětavou práci ve prospěch města a za léta diskriminace.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2022-01-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ F. A . Slavík, str. 124
  3. ↑ F. A. Slavík, kapitola: Samospráva obecní, str. 190
  4. ↑ F. A. Slavík, str. 4, 130
  5. ↑ HÁLA, František; VELFL, Josef. Podbrdsko XVII / 2010. 1. vyd. Příbram: SOA Příbram a Hornické muzeum Příbram, 2010. 234 s. S. 101–121. 
  6. ↑ BRETTL, Tomáš. Protinacistický odboj v Rožmitále pod Třemšínem [online]. Univerzita Karlova, 2021 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ Kronika města Rožmitál 1930-1952. [s.l.]: Rožmitál pod Třemšínem S. 194. 
  8. ↑ Kronika města Rožmitál 1988-1997. [s.l.]: Rožmitál pod Třemšínem S. 108. 
  9. ↑ Kronika města Rožmitál 1988-1997. [s.l.]: Rožmitál pod Třemšínem S. 111. 

Literatura

  • SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Město Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“