Karel Jernek

Karel Jernek
Karel Jernek, rok 1940
Karel Jernek, rok 1940
Narození31. března 1910
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. června 1992 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánírežisér, překladatel, operní režisér a divadelní režisér
Oceněnízasloužilý umělec (1966)
ChoťOlga Filipi
Jiřina Stránská
DětiKlára Jerneková
PříbuzníFilip Čáp (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Jernek (31. března 1910, Praha – 22. června 1992, Praha) byl český divadelní režisér.

Biografie

V roce 1931 maturoval na gymnáziu v Praze, následně do roku 1938 studoval dějiny srovnávací literatury, hudby a výtvarného umění na Univerzitě Karlově.

Již během studií se začal věnovat divadlu a pohostinsky režíroval i v Národním divadle v Praze. V roce 1939 získal angažmá ve Státním divadle v Brně, kde působil v činohře a opeře jako režisér téměř až do konce roku 1941. V posledním roce byl uměleckým šéfem činohry.

V období 1940–1943 režíroval pohostinsky v opeře a činohře Národního divadla. Před totálním nasazením v roce 1944 jej pomohl ochránil Miloš Havel, stejně jako další české divadelníky a pracovníky kultury (mj. Jiří Frejka, František Salzer, Jan Škoda, Antonín Kurš aj.).[1] V letech 1943–1947 byl režisérem Vinohradského divadlo. V období 1945 až 1948 současně režíroval pohostinsky v činohře a opeře Divadla 5. května.

Od roku 1948 byl režisérem opery Slovenského národního divadla v Bratislavě. Pak následovala angažmá v Liberci (1950–1951), v Olomouci (1951–1954), kde od roku 1953 byl i šéfem činohry,[2] následně v Plzni ( 1955–1956) a v Pardubicích (1956–1957).

Od 1.12.1960 do roku 1985 byl opět angažován v pražském Národním divadle jako režisér opery. Pohostinsky režíroval i v zahraničí, např. ve Vídni (Staatsoper), v Miláně (La Scala), v Německu a Velké Británii.

Byl rovněž překladatelem, upravoval operní libreta, rozvíjel publicistickou činnost. V letech 1952–1954 vyučoval herectví, režii a dramaturgii na Vysoké škole múzických umění Bratislava, v období 1959–1965 operní herectví a režii na Hudební fakultě AMU.

Byl manželem herečky Jiřiny Stránské (1912–1999)[3], později kostýmní výtvarnice Olgy Filipi (1923–2015)[4] a otcem herečky Kláry Jernekové (1945–2003), dědečkem herce Filipa Čápa (1971) syna Kláry Jernekové a herce Josefa Čápa (1946– 2001).

Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.

Hrob Karla Jerneka na Vinohradském hřbitově v Praze

Ocenění

Vybrané divadelní režie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Viz rukopisná prohlášení pracovníků kultury z roku 1945, In: V. M. Havel: Mé vzpomínky, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1993, fotodokumentace mezi str. 81 a 82 textu
  2. ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 386, ISBN 978-80-200-1502-0
  3. ↑ Jiřina Stránská. csfd.cz [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Olga Filipi. FDb.cz [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 184, 191, 193, 196–7, 216
  • František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 87–8, 113, 126, ISBN 80-85096-02-1
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 325, 329, 338, ISBN 80-200-0782-2
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 50, 120–1, 227–8, 268, 299, 301, 341, 386, 407, 410, 418, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 271, 479, 486, 488, 508, 627, 665
  • Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 65, 98, 103
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 195–7
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 347, 399
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str.  65, 68, 73, 179, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju... Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 76, ISBN 80-85837-35-8
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 170, ISBN 80-207-0485-X

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Jernek hrob.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrob režiséra Karla Jerneka na Vinohradském hřbitově v Praze
Karel Jernek (1910-1992).jpg
Karel Jernek (1910-1992), český divadelní režisér