Karel Jiráček

Karel Jiráček
Narození15. července 1900
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. května 1989 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, režisér a redaktor
Témataliteratura a recitace
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Jiráček, uměleckým jménem El-Car (15. července 1900, Smíchov (nyní Praha)[1] – 17. května 1989, Praha) byl český spisovatel, textař, ochotnický divadelní režisér a dělnický divadelník. Pseudonym El-Car byl přesmyčkou jeho křestního jména Karel[2].

Život

Mládí

Narodil se jako jediné dítě hostinského na Smíchově (později uváděn jako jirchář v Praze VIII.–Libni, 1862–1908) a jeho manželky Marie, rozené Motyčkové (*1865). Po smrti otce byla vdova se synem Karlem policejně hlášena v Nuslích.[1][3][4]

Vyučil se truhlářem[5] a již od dvacátých let 20. století se angažoval v levicovém hnutí. Patřil ke skupině dělnických divadelníků, sdružených ve Svazu DDOČ (Svaz dělnických divadelních ochotníků Československa), kde dále působili mj. Antonín Kurš, František Kubr, František Spitzer a Emanuel Famíra[6]. V letech 1928–1938 působil ve vedení Svazu DDOČ. Přispíval také do deníku Rudý večerník[7].

El-Carova parta

V roce 1928 založil v Nových Vysočanech a pak v letech 1929–1938 a 1945–1949 vedl soubor El-Carova parta, který agitoval ve prospěch Komunistické strany Československa[8]. Soubor se zabýval malými agitačními formami, zpěvem, sborovou recitací a rytmodeklamacemi (sborová recitace s rytmickými pohyby[9]. Zvláště po roce 1930 se skupina významně podílela na vývoji dělnického ochotnického divadla[10]. Texty pro skupinu psal sám Jiráček. Skupina vystupovala na akcích Svazu DDOČ v Praze a cestovala i na venkov[11]. Za války vystupovala El-Carova skupiny pod krycím názvem Dělnický spolek ochotnický Praha a Jiráček pod pseudonymem Jíra Ček.[12] V Jiráčkově režii uvedl spolek za okupace např. hry J. K. Tyla (Ženská vojna, Čert na zemi) a V. K. Klicpery.[13]

Činnost ukončila skupina v roce 1949 po odchodu jejího vedoucího do jiných funkcí.[12]

Účast na veřejných vystoupeních, výběr

  • 1929 Za jednu ránu dvě (agitační revue), sál Lucerna
  • 1929 Koks (satirická silvestrovská revue), sál Lucerna
  • 1932 Tryzna LLL (tryzna za Lenina, Liebknechta a Luxemburgovou), sál Lucerna
  • 1932 Večer březnových revolucí (agitační revue, El-Carova skupina předvedla montáž o výstavbě Stalingradského traktorového závodu)
  • 1932 Dohnat a předehnat (agitační revue), režie František Spitzer
  • 1932 Přátelská osada (opereta ze života sovětské mládeže)
  • 1933 Marx měl přece pravdu, sál Lucerna, (v rámci revue El-Carova skupina předvedla pásmo „Pařížská komuna“)
  • 1933 E. Famíra, El-Car: Leninova tryzna, Lidový dům na Vysočanech, režie Emanuel Famíra, hudba Vít Nejedlý
  • 1936 37! Přesedat! (politický kabaret), Unitarie
  • 1937 Miguel de Cervantes: Zázračné divadlo, karlínské Varieté (El-Carova skupina vystoupila společně se skupinou Mladí hejrupáci)

Texty, výběr

  • Kdyby (píseň)
  • 1930 Nezaměstnaný zpívá (píseň na melodii Na tom pražském mostě)
  • Episoda (text pro sborovou recitaci)
  • Předvojenská výchova (píseň na melodii Tluče bubeníček)

Vydáno na deskách Supraphon

  • 1961 Z historie bojů české a slovenské dělnické třídy
  • 1975 České revoluční písně
  • 1982 Písničky a verše El Carovy party

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Smíchov 1898-1901, snímky 803-804 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 230
  3. ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 234, obraz 912 [online]. Národní archiv [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Soupis pražských obyvatel, Jiráček Karel 1862 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, Praha, 1959, str. 114
  6. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 103, 106
  7. ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, Praha, 1959, str. 114, 147
  8. ↑ Karel Jiráček v Českém hudebním slovníku osob a institucí
  9. ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, Praha, 1959, str. 151
  10. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 230
  11. ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, Praha, 1959, str. 68
  12. ↑ a b Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 163, ISBN 80-7008-107-4
  13. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 541

Literatura

  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 224, 390
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 106, 230, 231, 236, 331–2, 413, 541, 590, 591, 615, 622, 633, 651, 657
  • Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 163, ISBN 80-7008-107-4
  • František Kubr: O divadlo života, Orbis, Praha, 1959, str. 10, 37, 57, 64, 66, 68–9, 99, 110, 114, 134, 141, 147, 149–153

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“