Karel Josef z Morzinu
| Karel Josef František z Morzinu | |
|---|---|
 Rodový erb Morzinů | |
| Narození | 23. ledna 1717 |
| Úmrtí | 2. září 1783 (ve věku 66 let) |
| Povolání | hudební skladatel |
| Choť | (1760) Vilemína Rajská z Dubnice (1730–1774) |
| Děti | 21 dětí (9 se dožilo dospělosti): Rudolf Ferdinand Desider (1752–1817) Karel Boromejský (1756–1846) Pavel Prokop (1758–1805) Vincenc (1767–1803) |
| Rodiče | Ferdinand Maximilán František z Morzinu (1693–1763) a Anna Kateřina Novohradská z Kolowrat (1697–1736) |
| Rod | Morzinové |
| Příbuzní | děd: Ferdinand Matyáš z Morzinu (1642–1725) babička: Kateřina z Pfürdtu (ovdovělá ze Schaumburku) (1654–1736) bratr: Ferdinand Jan z Morzinu (1722–1793) bratr: Petr Vít z Morzinu (1728–1811) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Josef František hrabě z Morzinu (německy Karl Joseph Graf von Morzin, 1717–1783) byl český šlechtic z rodu Morzinů. Byl prvním mecenášem, který podporoval skladatele Josepha Haydna, kterého zaměstnal jako svého kapelníka. Ten hraběti věnoval několik svých prvních symfonií.
Velkým milovníkem hudby a mecenášem byl také jeho starší příbuzný hrabě Václav z Morzinu, jenž byl patronem Antonia Vivaldiho. Italský maestro hraběti věnoval svůj cyklus houslových koncertů il Cimento, zahrnující jeho slavné Čtvero ročních dob.[1]
Mecenášem Josepha Haydna
Datum Haydnova jmenování kapelníkem orchestru hraběte Morzina je nejisté. [pozn. 1]
Mohlo to být v roce 1757, 1758,[4] nebo 1759. V této době získal Haydn své první významné místo jako hudební ředitel u hraběte z Morzinu na zámku Dolní Lukavice poblíž Plzně. K tomuto roku jsou také datovány první Haydnovy symfonie zkomponované v Morzinových službách. Jako hudební ředitel na zámku dirigoval malý orchestr (přibližně 15 členů), a pro toto těleso napsal své první symfonie, smyčcová tria, kasace a smyčcové kvartety. Ty se brzy rozšířily, často v opisech, do tisku se však dostaly až později.[5]
Toto období skladateli skýtalo ekonomické jistoty, během něhož mohl svobodně pracovat a postupně zvyšoval své renomé, budoval a navazoval nové kontakty s aristokracií. Haydnův životopisec Georg August Griesinger (1810), který starého skladatele zpovídal, napsal:
- V roce 1759 byl Haydn ve Vídni jmenován kapelníkem hraběte Morzina s ročním platem dvě stě zlatých, vlastní místnost a stravu. Zde skladatel zažíval roky bezstarostné existence, což mu nesmírně vyhovovalo. Zimu trávil ve Vídni a léto v Čechách, poblíž Plzně.[6]
Tento způsob života byl pro aristokracii té doby charakteristický: léto na venkovských sídlech, zimy v paláci v hlavním městě. Polohu jihočeského panství hraběte přesněji určil Robbins Landon jako Dolní Lukavice (německy Unter-Lukawitz), zmiňovanou též jako Lukavec. Robbins Landon v roce 1988 napsal: "zámek, který stojí dodnes, dnes slouží jako ústav pro choromyslné." V roce 2009 Jones ještě o zámku píše, že "dosud přežívá, ač prázdný a ve zchátralém stavu."[7]
Navíc se hrabě Morzin brzy nato dostal do finančních potíží, které jej donutily vzdát se svých nákladných hudebních aktivit.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Odborníci na Haydna se rozcházejí v interpretaci výrazu "hrabě Morzin" (jediná slova, kterými rané Haydnovy biografie popisují onu osobu). Tento výraz je poněkud mnohoznačný, neboť hraběcí titul je dědičný, a proto oním hrabětem z Morzinu může být vícero osob. Heslo Jamese Webstera v The New Grove tvrdí, že oním "hrabětem Morzinem", který hrál významnou roli v Haydnově životě, byl Karel Josef František z Morzinu (1717–1783),[2], kdežto biografie H. C. Robbinse Landona, jednoho z hlavních haydnovských badatelů, tvrdí, že jím byl Ferdinand Maxmilián František z Morzinu (1693–1763).[3] Tato diskrepance tedy vyvolává otázku, zda byl Haydn zaměstnán u panujícího hraběte (Ferdinanda Maxmiliána) či jeho syna (Karla Josefa), viz Externí odkazy.
Reference
- ↑ viz Václav Kapsa 2012.
- ↑ Webster, s. 10
- ↑ Robbins Landon a Jones 1988, 34
- ↑ STAPERT, Calvin. Playing Before the LORD- The Life of Joseph Haydn. Grand Rapids, Michigan: William B. Eerdmans Publishing Co., 2014. S. 32. (anglicky)
- ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr. Dolní a Horní Lukavice. Vyd. 1. vyd. Plzen: Mikota 52 S. s. Dostupné online. ISBN 80-86596-40-0, ISBN 978-80-86596-40-2. OCLC 1078762750
- ↑ GEIRINGER, Karl. Joseph Haydn der schöpferische Werdegang eines Meisters der Klassik ; eine Biografie. Überarb. und erw. Ausg. vyd. Mainz: [s.n.] 555 S s. Dostupné online. ISBN 978-3-254-08047-9, ISBN 3-254-08047-5. OCLC 552636035
- ↑ Jones, David Wyn, "Lukavec", in Jones (2009)
Literatura
- Kapsa, Václav (2012) Account books, names and music: Count Wenzel von Morzin’s Virtuosissima Orchestra. Early music 40, 2012, s. 605–620, doi:10.1093/em/cas130.
- Dies, Albert Christoph (1810) Biographical Accounts of Joseph Haydn, Vídeň. English translation by Vernon Gotwals, in Gotwals (1968).
- Gotwals, Vernon (1968) Haydn: Two Contemporary Portraits, Milwaukee: University of Wisconsin Press.
- Griesinger, Georg August (1810) Biographical Notes Concerning Joseph Haydn. Leipzig: Breitkopf und Härtel. English translation by Vernon Gotwals, in Gotwals (1968).
- Jones, David Wyn (2009) Oxford Composer Companions: Haydn. Oxford: Oxford University Press.
- Robbins Landon, H.C. and David Wyn Jones (1988) Haydn: His Life and Music, Thames and Hudson. Biography chapters by Robbins Landon, analysis and appreciation of the works by Jones.
- Webster, James a Georg Feder (2001), "Joseph Haydn", article in The New Grove Dictionary of Music and Musicians (New York: Grove, 2001). Published separately as a book: The New Grove Haydn (New York: Macmillan 2002, ISBN 0-19-516904-2). Webster is the author of the biographical section and Feder the compiler of the catalog of works.
- Webster, James. Programové poznámky k vydání cyklu Haydnových symfonií, řízených Christopherem Hogwoodem, vydáno na Oiseau-Lyre. 1. a 2. vydání.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Dolní Lukavice okr. Plzeň-jih, zámek