Karel Josephy
Dr. jur. Karel Josephy | |
---|---|
Narození | 30. března 1895 Tábor Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. června 1968 (ve věku 73 let) zámek Oltyně Československo |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Povolání | manažer |
Choť | Marie Josephy |
Děti | MUDr. Karel Josephy |
Rodiče | Karel Josephy otec Žofie Josephy matka |
Příbuzní | Dr. Michal Josephy, vnuk |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karel Josephy (30. března 1895, Tábor[1] – 12. června 1968, zámek Oltyně) byl ředitelem c.k. tabákové továrny [2] v Táboře[3], která patřila v době svého založení k největším průmyslovým podnikům v Jihočeském kraji.[4] Táborská "tabačka"[5] byla zároveň jednou ze sedmi tabákových továren v Čechách, které společně se šesti továrnami moravskými tvořily k roku 1913 dvě nejsilnější oblasti průmyslového zpracování tabáku v předlitavské části Rakousko-Uherska. [6]
Život
Karel Josephy se narodil v úřednické rodině. Absolvoval reálné gymnázium v Táboře a studium práv dokončil na Vídeňské univerzitě. V období 15.7.1915 - 28.10. 1918 absolvoval válečnou službu, v roce 1919 činnou službu vojenskou, v roce 1921 vojenskou službu v mobilisaci a v roce 1926 cvičení ve zbrani. V roce 1945 byl coby nadporučík v záloze propuštěn z branné moci. Coby státní úředník tabákové režie začínal na pozici tajemníka v kutnohorské tabákové továrně, v současnosti spravované firmou Philip Morris International Inc.[7], a posléze se dle potřeby ministerstva financí resp. generálního ředitelství tabákové režie v Praze přesouval v rámci poválečných oblastí někdejší habsburské monarchie (Košice, Eger, Vídeň, Budapešť).[8]Do táborské tabačky byl v roce 1926 povolán z Podkarpatské Rusi, resp.z továrny v Mukačevě[9], která začala od roku 1932 fungovat jako nákupní úřad.[10] Na postu ředitele se podílel na poválečném obnovení výroby a na oslavách 75. jubilea táborské tabákové továrny v roce 1947. Svoji kariéru v Československé tabákové režii uzavírá v roce 1948 jako ředitel tabákové továrny v Brně.[11]
Ocenění
Karel Josephy byl společně s manželkou Marií chovatelem legendárního barzoje Grifa der Karolinger von Wienerwald[12], jenž významným způsobem ovlivnil přední výstavní linie barzojů v Evropě i Rusku.[13]
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Tábor
- ↑ Tabačka nevyrábí už 70 let, ale žije dodnes. Táborský deník. 2017-05-29. Dostupné online [cit. 2017-06-03].
- ↑ "Tabačka": Město Tábor. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ LEŠIKAROVÁ, Jana. Dělnice tabákové továrny v Táboře : rodinný život dělnic od roku 1900 do roku 1939. Tábor: Jana Lešikarová, 1984. 164 s.,19 fotogr.
- ↑ Věž s hodinami vzpomíná. Táborský deník. 2010-12-20. Dostupné online [cit. 2017-02-19].
- ↑ Souborný katalog AV ČR - To byla c.k. trafika / (Macková, Marie, 1958-). vufind.lib.cas.cz [online]. [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
- ↑ PMI.com Historie. www.pmi.com [online]. [cit. 2017-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The History of Eger Tobacco Factory - Siófok Culture - Cultural life of Siófok. www.budapest.com [online]. [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum cennych papiru. das-mcp.cz [online]. [cit. 2017-02-21]. Dostupné online.
- ↑ NS RČS 1929-1935, PS, tisk 2366, část č. 12. www.psp.cz [online]. [cit. 2017-03-27]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O., Via Aurea. Budova Československé tabákové režie | Objekty | Brněnský architektonický manuál. Průvodce architekturou 1918–1945. www.bam.brno.cz [online]. [cit. 2017-05-13]. Dostupné online.
- ↑ TBF: Grifo der Karolinger von Wienerwald. www.theborzoifiles.net [online]. [cit. 2017-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-20. (anglicky)
- ↑ Borzoi. www.saluki.sk [online]. [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“