Karel Juliš

Akad. Karel Juliš
Prof. Ing., DrSc.
ministr školství České soc. rep.
Ve funkci:
květen 1987 – říjen 1988
PředchůdceMilan Vondruška
NástupkyněJana Synková
ministr hut., strojír. a elektrotech. ČSSR
Ve funkci:
říjen 1988 – červen 1989
PředchůdceLadislav Gerle
NástupceLadislav Vodrážka
předs. Stát. komise pro věd.-tech. a inv. rozvoj ČSSR
Ve funkci:
červen 1989 – prosinec 1989
PředchůdcePavol Hrivnák
NástupceFrantišek Reichel
místopředs. čs. vlády L. Adamce
Ve funkci:
říjen 1988 – prosinec 1989
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození10. listopadu 1929
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. července 2019 (ve věku 89 let)
Alma materČVUT Praha
Profesepedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Juliš (10. listopadu 1929 Praha22. července 2019[1]) byl český a československý vysokoškolský pedagog, odborník na mechaniku, člen Československé akademie věd a politik Komunistické strany Československa, za normalizace ministr školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky, československý ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, místopředseda vlády Československa a předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

Biografie

Pocházel z úřednické rodiny. V roce 1949 dokončil gymnázium, v letech 1949-1953 vystudoval ČVUT Praha. V letech 1953-1982 pracoval v Státním výzkumném ústavu pro stavbu strojů v Běchovicích, později zde zastával funkci vedoucího výzkumu a zástupce ředitele, od roku 1971 ředitele. Současně na ČVUT vedl katedru mechaniky. Do roku 1986 byl děkanem strojní fakulty ČVUT. V roce 1987 se stal ředitelem Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Československé akademie věd. Koncem 80. let byl místopředsedou ČSAV a předsedou České komise pro vědecké hodnosti. Od roku 1965 byl členem komunistické strany. XVII. sjezd KSČ v roce 1986 ho zvolil kandidátem Ústředního výboru KSČ. Zasedal v národohospodářské komisi ÚV KSČ. Byla mu udělena státní cena Klementa Gottwalda, Vyznamenání Za vynikající práci a Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.[2][3][4] Získal vědecký titul "akademika" (v roce 1984, předtím od roku 1977 byl "Členem korespondentem ČSAV"). Publikoval odborné práce z oboru mechaniky a vyvažování rotorů.[5]

V letech 1983 až 1987 byl děkanem Fakulty strojní ČVUT v Praze.

V době tzv. "přestavby", v květnu 1987 byl jmenován členem české vlády Ladislava Adamce jako ministr školství, mládeže a tělovýchovy.[3]

V roce 1987 udělil cenu ministra školství za studijní průměr 1,0 v průběhu celého vysokoškolského studia nynějšímu prof. Ing. Josefu Štětinovi, Ph.D.[6]

Karel Juliš funkci ministra školství zastával do října 1988.[7] Pak přešel do československé vlády, kde v období říjen 1988 – červen 1989 zastával funkci ministra hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ve federální vládě Ladislava Adamce. Od června 1989 do prosince 1989 byl potom ve vládě jako předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Od října 1988 do prosince 1989 byl zároveň místopředsedou této vlády.[4]

Poté působil pedagogicky na Fakultě strojní ČVUT až do roku 1994, kdy se vrátil do průmyslové praxe a působil také jako prorektor soukromé Vysoké školy regionálního rozvoje.

Odkazy

Reference

  1. HV MA, strojní společnosti na ČVUT v Praze: „Odešel Prof. Ing. Karel Juliš, Dr.Sc.“, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2020, roč. XXIX. , dvojčíslo 1, 2. ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 18–19
  2. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-09-24]. Dostupné online. 
  3. a b Životopisy nových ministrů. Rudé právo. Květen 1987, roč. 67., čís. 107, s. 2. Dostupné online. 
  4. a b Životopisy nových členů vlád. Rudé právo. Říjen 1988, roč. 69., čís. 242, s. 3. Dostupné online. 
  5. Záhlaví : Juliš, Karel, 1929- [online]. knih-kt.cz [cit. 2012-09-24]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Josef Štětina, životopis
  7. Vláda Josefa Korčáka V. (Adamce, Pitry, Pitharta) (18.06.1986 - 29.06.1990) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“