Karel Kálal
Karel Kálal | |
---|---|
Narození | 9. ledna 1860 Rakov Rakouské císařství |
Úmrtí | 4. srpna 1930 (ve věku 70 let) Praha Československo |
Národnost | česká |
Alma mater | učitelský ústav Soběslav |
Povolání | pedagog |
Nábož. vyznání | Evangelická církev od 1915 |
Choť | Anna Kálalová-Kalusová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Kálal (9. ledna 1860 Rakov[1] – 4. srpna 1930 Praha[2]) byl český učitel a ředitel, spisovatel.
Životopis
Narodil se v rodině Jana Kálala (1809–1860), láníka v Rakově a Rozalie Kálalové-Červenkové (1824–1885). Měl čtyři vlastní sourozence: Františka (1840–1920), Antonína (1853), Jana (1856–1927) Václava (1858) a tři nevlastní z druhého manželství matky s Josefem Stejskalem: Marii Řezankovou (1863–1947), Annu (1864–1867) a Josefa (1867–1943). 17. 8. 1892 se oženil s Annou Kalusovou (1871),[3] se kterou měl syny PhDr. Miroslava (1893–1962)[4] a Josefa. Roku 1915 přestoupil z církve katolické do církve evangelické reformované.[1]
Vystudoval nižší reálku v Písku a učitelský ústav v Soběslavi, maturoval roku 1880. Učil ve Frenštátu pod Radhoštěm, ve Velkém Meziříčí, byl ředitelem průmyslové a obchodní školy dívčí v Písku. Po vzniku Československa pracoval krátce na Ministerstvu školství a národní osvěty. Pomáhal organizovat odbory školství na Slovensku a pak byl ředitelem obchodní akademie v Banské Bystrici.[5]
Z Moravy dojížděl často na Slovensko, angažoval se v česko-slovenských kulturních vztazích svým dílem, články v tisku, psaním odborných prací. Byl spoluvydavatelem slovenského časopisu Dom a škola.[6]
Korespondoval s významnými osobnostmi českého kulturního života (A. Černý, F. Drtina, A. Heyduk, T. G. Masaryk, F. Pastrnek, A. Pražák, J. Svítil-Karník, R. Tyršová, K. Velemínský, V. Vlček, Z. Winter), s předními pedagogy (F. Hrnčíř, A. Holub, F. Sláma) i s mnoha osobnostmi slovenskými (A. Bielek, J. Čajak, S. Daxner, F. Houdek, A. Kmeť, D. Makovický, L. Podjavorinská, L. V. Rízner, K. Salva, V. Šrobár, T. Vansová).[5]
Rodný dům spisovatele Karla Kálala je v Rakově čp.1. Na domě byla ještě za jeho života 25. května 1930 odhalena bronzová pamětní deska. Na desce je tento nápis: Zde se narodil Karel Kálal, spisovatel, 9. 1. 1860.[7] Zemřel roku 1930 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.
Literární dílo
- 1896 Slovník slovensko-český a česko-slovenský
- 1896 Zpod Tater: českému studentstvu
- 1897 František Palacký
- 1898 Od Šumavy k Tatrám, sborník napsaný s Salvou
- 1900 O kouření
- 1900 Účinky lihových nápojů
- 1903 Na krásném Slovensku:s ilustracemi R. Hartmanna, St. Hudečka, K. Klára, J. Kouly, L. Kuby, K. Liebschera
- 1904 Jděte na Slovensko [8]
- 1905 Čemu učiti ze slohu?
- 1905 Slovensko a Slováci
- 1906 Proč se o Slováky staráme? [9]
- 1907 Vyhubit: obraz slovenského utrpení
- 1909 Co si dva hoši dopisovali
- 1909 Životní program: vychovatelské stati
- 1910 Slováci: stručný rozhled po době minulé i přítomné [10]
- 1912 Z hor a plání: kniha slovenských obrázků
- 1912 Vychovatelství pro dívčí školy odborné
- 1912 Nevěsta z Tater: povídka československá
- 1913 Dívka dospívající: listy vychovatelské dcerám i rodičům
- 1914 Hranice: povídka československá [11]
- 1914 Nové rozprávky
- 1914 Slovenská revolúcia
- 1914 Slovensko v české škole
- 1915 Věnec českých dívek
- 1915 Věno českých dívek
- 1916 Jiný život: slovo v těžké chvíli
- 1917 Slovenské pohledy
- 1917 Tri rozprávky
- 1918 Rozhled po dějinách Slovenska [12]
- 1919 Češi na Slovensku: historické rozhledy [13]
- 1919 Jiný duch: povídka československá [14]
- 1919 Jiný svět: drobné povídky
- 1919 Jiný vzduch: drobné povídky
- 1919 Obrazy z dejín Slovenska. Diel I
- 1919 Slovensko, země budoucnosti [15]
- 1919 Z posledních let jařma [16]
- 1920 Na cestu životem: chlapcům vystupujícím ze školy, žákům pokračovacích škol, jinochům vůbec
- 1920 Narodnie poviedky
- 1921 Pohl'ad do slovenskej duše
- 1921 Sbierka l'udových přednášok č. 3–5
- 1922 Omamování: první sociální otázka v době přítomné
- 1923 Za ideou: stenografovy zápisky z lázní [17]
- 1925 Palackého mladé léta: 1798–1827 [18]
- 1925 Přednášky. Řada I [19]
- 1926 Čtení o Františku Palackém [20]
- 1926 Otec národa
- 1926 Ze života Františka Palackého
- 1928 Slovensko předválečné: Besedy; Maďarizace: Vyhubit
- 1928 Dvě povídky [21]
- 1928 Slovenská vlastivěda: pro dům a školu [22]
- 1928 Slovenské obrázky: I. Obrázky zpod Tater: II. Z hor i plání
- 1928 Přednášky. Řada II [23]
- 1928 Přehled slovenských dějin: slovenská revolúcia
- 1929 Květy z lásky: povídky – obálku kreslil Martin Benka
- 1929 Na krásném Slovensku
- 1931 Jak vychovávati sebe i jiné
Odkazy
Reference
- ↑ a b DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 21.05.04. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské církve evangelické u sv. Salvátora, sign. EVS Z5, s. 156
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Badatelna.eu | Literární archiv Památníku národního písemnictví - Kálal Karel. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2021-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-18.
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Karel Kálal, s. 10.
- ↑ KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 209.
- ↑ KÁLAL, Karel. Jděte na Slovensko! [online]. Praha: K. Stieglmaier, České Budějovice [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Proč se o Slováky staráme? [online]. Praha: Československá jednota, 1906 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Slováci [online]. Praha: Pokrok, 1910 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Hranice [online]. Praha: J. Otto, 1914 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Rozhled po dějinách Slovenska [online]. Praha: J.R. Vilímek, 1918 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Češi na Slovensku [online]. Praha: Kočí, 1922 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Jiný duch [online]. Praha: Šimáček, 1919 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Slovensko, země budoucnosti [online]. Praha: Československý Cizinecký Úřad, 1919 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Z posledních let jařma [online]. Praha: Šolc, 1919 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Za ideou [online]. Praha: L. Mazáč, 1928 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Palackého mladá léta (1798-1827) [online]. Praha: F. Borový, 1925 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Přednášky, Řada I. [online]. Praha: Čs. obec sokolská, 1925 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Čtení o Františku Palackém [online]. Brno: Nový Lid, 1926 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Dvě povídky [online]. Praha: Leopold Mazáč, 1928 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Slovenská vlastivěda [online]. Praha: L. Mazáč, 1930 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KÁLAL, Karel. Přednášky, Řada II. [online]. Praha: Čs. obec sokolská, 1928 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Kálal na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Kálal
- Digitalizovaná díla Karla Kálala v Národní digitální knihovně.
- Karel Kálal v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- MyHeritage: Karel Kálal
- Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
- Na webu písecké školy
- V katalogu Vědecké knihovny Olomouc
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Portrét – Karel Kálal (1860 - 1930), Český učitel a spisovatel.
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Rodný dům čp.1 s bronzovou pamětní deskou z roku 1930 spisovatele Karla Kálala. Rakov je část obce Bernartice v okrese Písek. Česká republika.