Karel Křížek

plk. Karel Křížek
Narození27. března 1911
Horní Litvínov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. září 1996

AnglieAnglie Anglie
Národnostčeská
Alma materFaculte des Science de l´Aeronautique Sorbonne, Exile Super de l´Aeronautique
Povolánípalubní radiooperátor
ZaměstnavatelRoyal Air Force
Znám jakoos. č. RAF 82903
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Křížek (27. března 1911 Horní Litvínov15. září 1996 Anglie) byl český palubní střelec 311. československé bombardovací perutě.

Život

Před druhou světovou válkou

Karel Křížek se narodil 27. března 1911 v Horním Litvínově, jeho rodina se ale záhy přestěhovala do Berouna. Vychodil pět tříd obecné školy a vystudoval osmileté gymnázium. Dále studoval na Faculte des Science de l´Aeronautique Sorbonne a Exile Super de l´Aeronautique ve Francii. Prezenční vojenskou službu absolvoval mezi lety 1931 a 1933 v Lučenci, během ní studoval na poddůstojnické škole v Košicích a Bardejově. Během mobilizace v září 1938 byl povolán k Leteckému pluku 6 v Praze.

Druhá světová válka

Po německé okupaci v březnu 1939 odešel Karel Křížek do Francie, kde se v Agde přihlásil do zde vznikající Československé armády v zahraničí. V čase bitvy o Francii byl ustanoven styčným důstojníkem a pobočníkem velitele československého bombardovacího letectva v Bordeaux. Po pádu Francie v červnu 1940 se lodí evakuoval do Spojeného království. Zde byl 2. srpna téhož roku přijat do Royal Air Force a po výcviku na palubního střelce byl zařazen k 311. československé bombardovací peruti. První operační let absolvoval 9. prosince 1940. Dne 6. února 1941 byl členem posádky stroje Vickers Wellington B Mk.Ic L7842 KX-T pod velením Františka Cigoše, který díky navigační chybě během návratu z bombardování Boulogne-sur-Mer omylem přistál na letišti ve Flers v Normandii a celá posádka tak padla do zajetí. Karel Křížek byl postupně internován v několika zajateckých táborech, v táboře Stalag Luft III se spolupodílel na organizaci tzv. Velkého útěku. Jedním z uprchlíků, který za svůj čin zaplatil životem, byl Arnošt Valenta, který se do zajetí dostal společně s Karlem Křížkem. Na základě toho byl v srpnu 1944 vyslýchán gestapem v pražském Petschkově paláci. Osvobozen byl 1. května 1945 sovětskou armádou v Barthu.

Po druhé světové válce

Do Československa se Karel Křížek vrátil s ostatními letci v srpnu 1945. Pokračoval v armádní službě a byl přidělen k 8. oddělení hlavního štábu MNO v Praze. V prosinci 1945 byl ustanoven zástupcem velitele československé vojenské mise u britské armády v Bad Oberhausenu. V roce 1947 byl převelen k II. leteckému sboru v Českých Budějovicích. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl již 1. března přeřazen do zálohy. Dosáhl hodnosti štábního kapitána. Odešel znovu do exilu a mezi lety 1949 a 1955 byl opět příslušníkem Royal Air Force. V roce 1991 byl povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě. Zemřel v Anglii 15. září 1996.

Vyznamenání

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)