Karel Karas

Karel Karas
Narození28. května 1892
Praha-Libeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. července 1969 (ve věku 77 let)
Kročehlavy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř, výtvarník a kreslíř
PodpisPodpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Karas (28. května 1892, Praha-Libeň[1]29. července 1969, Kročehlavy (Kladno)) byl český malíř.

Životopis

Od svých šesti let žil v Kladně-Kročehlavech. Ve čtrnácti letech se začal učit lakýrníkem a písmomalířem a po získání výučního listu pracoval několik let v oboru a to ke vší spokojenosti zaměstnavatelů, jak o tom svědčí jeho pracovní knížka. Svoji řemeslnou zručnost a výtvarné umění předával učňům, mezi nimiž byl i Karel Souček. Právě na jeho mimořádný výtvarný talent Karel Karas upozornil. Výtvarné umění bylo dlouhá léta jeho koníčkem. Nechtěl zůstat pouze nadšencem, a tak se v letech 1933–1937 stal posluchačem Ukrajinské akademie výtvarných umění v Praze. Jednalo se o jedinou výtvarnou akademii, kterou mohli navštěvovat dospělí posluchači. V roce 1937 pozastavil Karel Karas lakýrnickou živnost. Maloval a zároveň byl i externím učitelem Masarykovy školy práce v Kladně.

Karel Karas absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze v letech 1923–1924 u prof. Emanuela Hrbka a Ukrajinskou akademii výtvarných umění v Praze v letech 1933–1937. Studoval u Rudolfa Vejrycha a Jaroslava Kutmana. Studijní cesty podnikl do Bulharska (1935), Jugoslávie (1936), Slovenska a Podkarpatské Rusi (1937). Zabýval se krajinářskou, figurální a žánrovou tvorbou. Také je autorem obrazů s motivy z Lidic.

Malířské umění zdědili i oba jeho synové, Karel a Jiří.

Karel (1933–2009), profesí hudebník, jakoby svými obrazy navazoval na otcovo výtvarné pojetí velkoplošných pláten krajin.

Mladší syn Jiří (* 1943), také okouzlen krajinou, zúročil svůj talent především na menších plátnech a miniaturách, kde zachycuje okolí Kladna, Hřebče a v tvorbě z posledních let najdeme také chorvatské motivy.

Výstavy

Od roku 1935 až do roku 1948 pravidelně vystavoval nejen v Kročehlavech a v kladenské galerii Františka Kračmara, ale i v Praze v galerii U Platýza (Rubešova galerie), v Poděbradech a Hradci Králové. Pro Kladno je významná jeho série kreseb „Podoba horního města Kladna“ (cyklus byl otištěn v únoru 1940 v příloze Českého Slova), kde autor zachycuje postupně mizející tvář města. Při výčtu Karasovy tvorby nelze opomenout jeho podíl na výstavě „Lidice a česká krajina“ v létě 1945, kterou autor obeslal třemi neprodejnými obrazy starých Lidic. Dva z nich ihned daroval. Obraz Lidice od západu putoval do USA jako dar pro první americkou obec, přejmenovanou na Lidice. Kostel v Lidicích, tedy druhý darovaný obraz, je dodnes v majetku Obecního úřadu v Lidicích. Třetí obraz daroval prezidentu republiky dr. Edvardu Benešovi.

  • Kladno – 1934, 1935, 1937
  • Slaný – 1934
  • Kročehlavy – 1940
  • Poděbrady – 1938, 1939
  • Humpolec – 1939
  • Náchod – 1939
  • Praha – prestižní Rubešova galerie 1945 – vystavoval obrazy Lidic „Lidický kostelík“ a „Lidice od západu“ (poslán obci Lidice, stát Illinois, USA)

Další významné obrazy

  • Břízy za výhybkou
  • Třeboňské duby
  • Dub u Dříně
  • Paseka v Bažantnici
  • Kladenské haldy
  • Zbečno
  • Z lánské obory
  • U starého Labe
  • Alej v Lánech
  • U Čelákovic
  • Mlha u Vlkova
  • Cikáni z Bulharska
  • Slepé rameno řeky
  • Samson a Dalila

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Panny Marie v Libni

Literatura

  • Toman Prokop: Nový sborník československých výtvarných umělců. 3. vydání, I. díl, Praha : Rudolf Ryšavý, 1947, s. 464
  • Kuchyňka Zdeněk: Malíř Karel Karas (1892–1969). Posel z Budče, 2002, s. 60–61

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Karas signatura.jpg
Karel Karas signatura