Karel Kazda

Karel Kazda
Karel Kazda
Karel Kazda
Narození2. listopadu 1889
Slaný
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. dubna 1947 (ve věku 57 let)
Beroun
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníhistorik, houslista a učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Kazda (2. listopadu 1889, Slaný[1] – 19. dubna 1947, Beroun) byl český historik, houslista a profesor.

Život

Kazda pocházel ze Slaného, kde absolvoval studium na gymnáziu. Poté studoval na Karlově univerzitě a stal se profesorem. Vyučoval v Kutné Hoře, Berouně a v Českých Budějovicích.[2] Poté, co bylo v Berouně otevřeno gymnázium, studoval i tam. Po dlouhou dobu pracoval jako archivář v Berouně. Ve středočeském městě inicioval vznik místního muzea a zorganizoval i jeho sbírky. Hrál také jako houslista v komorním orchestru. Zabýval se i hudební historií; analyzoval díla některých známých českých hudebních skladatelů.

Dílo

Kazda vypracoval publikaci s názvem Slaný po stránce historické, kde sepsal dějiny města a především politické dějiny Slaného. Kromě toho sepsal i řadu dalších publikací, které se věnovaly regionálním dějinám středočeských měst a jejich známých rodáků. Vydal také Pověsti a staré tradice z Podbrdska, které vycházely ze sebraných lidových příběhů regionu.

Databáze NK ČR uvádí následující díla:

  • O životě, práci a významu Tomáše Garrigua Masaryka : V upomínku na 7. březen 1919 (Beroun,J. Šefl – dříve St. Šellenberg, 1919)
  • Život a význam Mistra Jana Husa svatého kazatele pravdy, mučedníka svobody svědomí mistra a rektora vysokého učení pražského (Beroun, Kulturní odb. Sokola Beroun, 1919)
  • Slaný po stránce historické (Slaný, Fr. Holub, 1920)
  • K zásobovací krisi a hladu v Čechách staršího data – z roku 1804–5 (Praha, nákl. vl., 1921)
  • Podbrdský (berounský) kraj (sborník statí, památek a vyobrazení, Beroun, Karel Kazda, 1922–1928?)
  • Pověsti a staré tradice z Podbrdska I. část (Beroun, Josef Šefl, 1923)
  • Bedřich Smetana na Berounsku (K jeho životopisu v šedesátých letech minulého věku; K jeho Braniborům v Čechách; Několik drobotin k smetanovskému kultu v Podbrdsku, V Berouně, nákladem vlastním, 1924)
  • Berounský „Slavoš“ v l. 1861–63 (Beroun,nákl. vl., 1925)
  • Podbrdsko v mých představách (před otevřením městského musea a krajinské výstavy v Berouně, k umístění vojenské střelnice v Brdech, Beroun, K. Kazda, 1925)
  • Frant. Palacký (Se zřetelem na vztahy Slánska k osobnosti historiografově, Slaný, nákladem vlastním, 1926)
  • Podbrdsko v životě Frant. Palackého (Beroun – Hlasy od Berounky, 1926)
  • Ku století spolku divadelních ochotníků (proslov ze slavnostní akademie pořádané 15. října 1927 , Beroun – Hlasy od Berounky, 1927)
  • Dr. Alois Pravoslav Trojan. Část 1, Doba předbřeznová (V Slaném, vlastním nákladem, 1928)
  • Katastrofální povodeň v Podbrdsku r. 1872 (Praha, Josef Trejtnar, 1928)
  • O regenschorim Fr. Drechslerovi (Podle vzpomínek zdického řídícího učitele p. Dominika Merhauta, V Berouně, nákladem vlastním, 1928)
  • O znárodnělé písni „Nad Berounkou pod Tetínem“ (Beroun, nákladem vlastním, 1928)
  • Čtyřicet let berounského odboru Klubu čsl. turistů (V upomínku na slavnostní valnou hromadu z 26. května 1929 v turistické restauraci v Brdatkách, V Berouně, A. Čistecký, 1929)
  • Dr. Alois Pravoslav Trojan. Část 2, Od roku 1848 po odchod Trojanův do Rakovníka roku 1857. Oddíl 1, Sklonek předbřeznové doby a petiční akce z r. 1848 (V Slaném, nákladem vlastním, 1930)
  • Z historie berounského měšťanského domu „U zeleného vola“ (V Berouně, A. Čistecký, 1930)
  • Památce pana doktora Kotíka (V Berouně, nákladem vlastním, 1931)
  • In memoriam předsedy Svazu čsl. museí prof. dr. Jos. Kazimoura (V Berouně, nákladem vlastním, 1933)
  • K Slavíkovu jubileu (v upomínku na oslavy, pořádané při stém výročí smrti Josefa Slavíka ve dnech 28., 30. a 31. května 1933 v Jincích, Hořovicích a v Praze; V Berouně, nákladem vlastním, 1933)
  • Berounské městské hradby a brány před sto lety (V Berouně, nákladem vlastním, 1934)
  • K Nerudovu jubileu (Ze vzpomínek a písemností svého strýce Durasa; V Berouně, nákladem vlastním, 1934)
  • + Fr. Cajthaml – V.L. Liberté (in memoriam, V Berouně, nákladem vlastním, 1936)
  • K zahájení činnosti okresního úřadu v Berouně (V Berouně, Výbor pro oslavu zahájení činnosti okresního úřadu v Berouně, 1936)
  • Památce prof. Antonína Nováka (V Berouně, Kuratorium obch. akademie, 1937)
  • Český Paganini (V Berouně, Berounské městské museum, 1939)
  • Wachova kresba Beroun před sto lety (Beroun, Karel Kazda, 1941,vyšlo i německy)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Slaný
  2. ↑ KUBÁNEK, Vladimír. Královské město Slaný na pozadí historie (I.). Brno: Vladimír Kubánek, 2010. 304 s. S. 103. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Kazda (1889-1947).jpg
Karel Kazda (1889-1947), český historik, houslista a profesor.