Karel Kestřánek

Karel Kestřánek
Karel Kestřánek (1909)
Karel Kestřánek (1909)
Narození2. února 1847
Plzeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtípo 1922
?
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípodnikatel, sládek a pivovarník
ChoťMarie roz. Pytlíková
PříbuzníJosef Sigmond (zeť)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Vojtěch Kestřánek (2. února 1847 Plzeň[1] – po 1922) byl český sládek a podnikatel, vážený měšťan města Plzně podnikající v oboru pivovarnictví. Byl též členem výkonné rady Měšťanského pivovaru (Plzeňský Prazdroj). Ve své době se jednalo o jednoho z nejbohatších obyvatel města.

Životopis

Měšťanský pivovar v Plzni (pohlednice)

Narodil se v Plzni do rodiny sládka Maximiliána Kestřánka a jeho ženy Antonie roz. Vítkové. Sládkem byl i jeho dědeček Martin Kestřánek.[1] Jmenovec a příbuzný, sládek Martin Kestřánek (17721865), byl majitelem statku Košutka nedaleko města. Karel Kestřánek působil jako sládek a pivovarník nejprve v Plzni a poté i mimo Plzeň (například v Jihlavě nebo Promontoru u Budapeště). Byl úspěšným a majetným podnikatelem. Roku 1898 si v Plzni nechal postavit secesní sídelní vilu Marie v Karlovarské ulici u Lochotínského parku podle návrhu architekta Františka Krásného, realizovanou stavitelem Emanuelem Klotzem. Nazvána byla podle jeho manželky. Po roce 1900 byl vlastníkem domů v Brně, posléze sládkem Měšťanského pivovaru v Jihlavě, roku 1917 zakoupila jím vlastněná společnost pivovar v České Třebové. Od roku 1909 působil ve vedení Měšťanského pivovaru, kde setrval až do roku 1922, kdy opustil pivovarnictví ve věku 75 let.

Rodinný život

Kestřánkova vila Marie v Karlovarské ulici z roku 1898, Plzeň

Karel Kestřánek se oženil 9. září 1873 s Marií roz. Pytlíkovou (1855–1913) z Plzně.[2][3][4] Její otec Ignác Pytlík byl též sládek z měšťanské rodiny. Ignác je příbuzný dalšího sládka a měšťana Adolfa Pytlíka, ale velmi vzdálený, protože jsou prapravnuci plzeňského měšťana Jana Pytlíka z přelomu 17. a 18. století, Ignác přes jeho syna Jana a Adolf přes Františka. Kestřánkovi měli osm dětí (Gustav nar. 1875 v Promontoru u Budapeště[5], Jaroslav Ondřej nar. 1877 v Jihlavě[6], Ondřej Antonín nar. 1878 v Plzni[7], Karolína Emílie nar. 1879[8] v Jihlavě, Emanuela Marie nar. 1881 v Jihlavě[9], Hermína Jana nar. 1883 v Jihlavě[10], Marie Karolína nar. 1885 v Jihlavě[11] a Rudolf Jan nar. 1886 v Jihlavě[12]).

Karolína Emílie Kestřánková se 10. září 1898 v Jihlavě oddala s Josefem Sigmondem, který založil zahradu kolem vily Marie a proslavil se svou prací jako správce boleveckých lesů. Profesor Sigmond byl s rodinou spřízněný už předtím. Jeho matka Marie roz. Nemelková[13][14] byla sestřenicí Kestřánkovy tchyně Emanuely Pytlíkové roz. Petzeltové[2][15], takže pár byl pokrevně příbuzný ve druhém koleni. Navíc když Sigmondův otec Josef starší a Emanuela ovdověli, tak se navzájem oddali, ale neměli děti, jelikož jim bylo 54 a 45 let.[15]

Odkazy

Reference

  1. a b Matrika narozených, Plzeň 1844-1848, snímek 266 [online]. Porta fontium [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  2. a b Matrika narozených, Plzeň 1852-1856, snímek 300 [online]. Porta fontium [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  3. Plzeň 030 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  4. Plzeň 104 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  5. Gustav Kestřánek - Profil osobnosti. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  6. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  7. Plzeň 061 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  8. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  9. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  10. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  11. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  12. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  13. Dýšina 16 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  14. Vejprnice 06 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  15. a b Plzeň 080 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
KarelKestranekPlzen.png
Autor: Archive of Plzeňské besedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Karel Kestřánek (1847–after 1922), Czech businessman and brewer based in Pilsen
Erwin Spindler Ansichtskarte Pilsen-Brauhaus-t.jpg
Titel: Měštanský pivovar; Motiv: Verlagsangabe links; Kartennummer: 4363; Signatur: Erw.Spindler; Signaturlage: rechts unten; Gedruckt bei: Georg Faustus Buchh. Pilsen