Karel Kinský

Karel Kinský
8. kníže Kinský z Vchynic a Tetova
Ve funkci:
2. ledna 1904 – 11. prosince 1919
(podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
PředchůdceFerdinand Bonaventura Kinský
NástupceRudolf Ferdinand Kinský
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
21. dubna 1904 – 1918
PředchůdceFerdinand Bonaventura Kinský
NástupceRakousko-uherská monarchie zanikla
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1904 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
C. k. komoří
Ve funkci:
1883 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostrytmistr (kapitán), podplukovník v záloze
Narození29. listopadu 1858
Vídeň, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. prosince 1919 (ve věku 61 let)
Vídeň, RakouskoRakousko Rakousko
Choť(1895) Alžběta Wolff-Metternichová z Grachtu (1874–1909)
RodičeFerdinand Bonaventura Kinský (1834–1904) a Marie z Liechtensteinu (1835–1905)
Příbuznísestra: Vilemína Kinská, provd. Auerspergová (1857–1909)
bratr: Rudolf Ferdinand Kinský (1859–1930)
sestra: Františka Kinská, provd. Montenuovo (1861–1935)
sestra: Alžběta Kinská, provd. Wilczeková (1865–1941)
bratr: Ferdinand Kinský (1866–1916)
sestra: Marie Klotilda Kinská, provd. Czerninová (1878–1945)
děd: Rudolf Kinský (1802–1836)
babička: Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu (1804–1871)
švagr: Alfréd Montenuovo (1854–1927)
švagr: František Josef z Auerspergu (1856–1938)
švagr: Otakar Czernin (1872-1832)
Profesevoják, politik, diplomat a žokej
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1893: Leopoldův řád
1907: rakouský Řád zlatého rouna (č. 1146)
německý Železný kříž
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Rudolf kníže Kinský z Vchynic a Tetova (po roce 1918 jen Karel Kinský; německy Karl Rudolf Ferdinand Andreas Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau; 29. listopadu 1858 Vídeň – 11. prosince 1919 Vídeň)[1] byl český šlechtic, 8. kníže Kinský, velkostatkář a diplomat. Milovník honů i dostihů, jenž byl obdivovatelem Velké Británie, kde jako první cizinec vyhrál v roce 1883 Velkou národní steeplechase v Liverpoolu na své vlastní klisně Zoedone.[2]

Život

Byl prvorozeným synem knížete Ferdinanda Bonaventury Kinského (22. října 1834, Vídeň – 2. ledna 1904, Heřmanův Městec) a jeho manželky Marie Josefy z Lichtenštejna (19. září 1835, Vídeň – 11. června 1905, Vinoř).

Zámek Choceň ve východních Čechách, letní sídlo Kinských.

Absolvoval jako privatista Skotské gymnázium ve Vídni,[3] poté vystudoval práva na Vídeňské univerzitě.[4] V roce 1877 patrně poprvé navštívil Velkou Británii, když se svým otcem a mladším bratrem Rudolfem doprovázel císařovu Alžbětu během jejího loveckého pobytu v Cottesbrooke Park.[5][6] Od roku 1881 působil v diplomatických službách nejprve na nižším postu v Londýně. Od roku 1887 pak vystřídal další působiště v Berlíně, Paříži, Bruselu a Drážďanech, kde dokončil svou knihu Vademecum für diplomatische Arbeit auf dem afrikanischen Continent, kterou napsal za pomoci zeměpisce a cestovatele Phillipa Paulitschkeho, rodáka z moravských Čermákovic. Kniha vyšla v němčině, angličtině i francouzštině a podrobně zachycovala dosavadní geopolitickou situaci během rozdělování a okupace afrického kontinentu evropskými velmocemi.[7]

V letech 1897–1898 byl velvyslaneckým radou ve Vatikánu a v letech 1898–1903 v Petrohradu. Diplomatickou kariéru zakončil jako rada velvyslanectví v Paříži (1903–1904). Hovořil německy i česky, výborně anglicky a francouzsky, ale i částečně rusky.[4] V roce 1904 po otcově smrti odešel do výslužby a vrátil se do Čech, kde převzal správu rodového majetku – velkostatky Choceň, Zlonice, Česká Kamenice a Heřmanův Městec.[1] Od roku 1904 byl dědičným členem Panské sněmovny.[3] Zprvu byl však bezpartijní, ale později vstoupil do Strany středu,[8] která udržovala nenárodní politickou linii, jejímž cílem bylo zachování celistvosti monarchie.

Triumf v Liverpoolu

Kinský část svého života strávil ve Velké Británii, kde se účastnil společenského života a měl řadu milostných zápletek, mimo jiné i s o čtyři roky starší Lady Jennie Churchill (1854–1921), matkou budoucího premiéra Winstona Churchilla (1874–1965). Kinský byl také osobním přítelem anglického krále Edwarda VII. a jeho ženy Alexandry, která po něm pojmenovala svého koně.[9] V roce 1910 se proto Kinský jako rakousko-uherský zástupce společně s Františkem Ferdinandem d’Este a Tassilem Festeticsem účastnil pohřbu krále Eduarda VII. ve Windsoru.[10] Kinský získal přístup do nejvyšších britských kruhů, jelikož v roce 1883 vyhrál proslulý dostih Velkou národní steeplechase v Liverpoolu na své vlastní klisně Zoedone. Byl prvním cizincem, kterému se podařilo zvítězit v tomto náročném překážkovém dostihu nad tamějšími profesionálními žokeji. Klisna Zoedone pocházela z chovu Thomase Jacksona v Oswestry.[11] Kinský později vlastnil ve Velké Británii i dostihovou stáj.[4] Nejprve v Kingsclere, kde jeho koně trénoval William Waugh a později i v Newmarketu.[12] V letech 1904–1910 byl prezidentem Rakouského Jockey Clubu.[3] Také pomohl rozšířit fotbal z Anglie do Čech. V roce 1875 se na louce u zámku v Heřmanově Městci konal jeden z prvních fotbalových zápasů v Česku. Prvními hráči byly knížecí děti a děti zaměstnanců zámku. Kinský sice přivezl z Anglie míče, ale přesná pravidla neznal.[4]

Za první světové války splnil svoji šlechtickou povinnost a dobrovolně vstoupil do armády, vyhradil si však, že nebude bojovat proti Velké Británii. Bojoval jako ordonanční důstojník na východní frontě u velitelství 1. armády, následně byl převelen na velitelství jihozápadní fronty. Během války byl několikrát hospitalizován.

Zemřel krátce po svých šedesátých prvních narozeninách v prosinci roku 1919.

Rodina

V Herdringenu se 7. ledna 1895 oženil s Alžbětou hraběnkou Wolff-Metternich zur Gracht (19. listopadu 1874, Münster – 20. března 1909, Luxor), dcerou Konráda hraběte Wolff-Metternicha zur Gracht a jeho manželky Ferdinandiny svobodné paní von und zu Fürstenberg.[1] Alžběta byla o 16 let mladší, jemu bylo v době sňatku 36 let. Manželka se stala palácovou dámou a v roce 1895 dámou Řádu hvězdového kříže.[1] Zemřela v Egyptě ve věku pouhých 34 let. Jejich manželství bylo bezdětné, takže veškerý majetek i knížecí titul zdědil Karlův mladší bratr Rudolf Ferdinand (1859–1930).

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 205. 
  2. ↑ PECHEROVÁ, Kamila. Liverpoolský triumf Karla knížete Kinského. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-906933-0-2, ISBN 80-906933-0-X. S. ???. 
  3. ↑ a b c Kinsky, Karl Graf, Fürst (1904) [online]. Österreichisches Parlament [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ a b c d JUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 98. 
  5. ↑ (Neuigkeits) Welt Blatt. 23. 12. 1877, roč. 1877, čís. 294, s. 3. 
  6. ↑ PECHEROVÁ, Kamila. Liverpoolský triumf Karla knížete Kinského. Kladruby nad Labem: Lenka Gotthardová, 2018. 168 s. ISBN 978-80-9069330-2. S. 23. Dále jen Liverpoolský triumf Karla knížete Kinského. 
  7. ↑ Liverpoolský triumf Karla knížete Kinského, s. 65
  8. ↑ Reichenberger Zeitung. 12. 6. 1917, čís. 139. 
  9. ↑ Liverpoolský triumf Karla knížete Kinského, s. 91
  10. ↑ Neue Freie Presse. 26. 5. 1910, roč. 1910, čís. 16435, s. 3. 
  11. ↑ PINFOLD, John; PECHEROVÁ, Kamila. Velká pardubická a Velká národní liverpoolská : příběh dvou dostihů. Pardubice: Helios, 2010. 216 s. ISBN 978-80-85211-27-6. S. 134–147. Dále jen Velká pardubická a Velká národní liverpoolská. 
  12. ↑ Velká pardubická a Velká národní liverpoolská, s. 108–112

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 97–100. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Karl Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau.jpg
Autor: Wenzl Weis , Licence: CC BY-SA 4.0
Bildnis (: 3/4 Figur sitzend, halb links).
Choceň, zámek.jpg
Autor: Stanislav Dusík, Licence: CC BY-SA 4.0
Původní renesanční zámek v Chocni prošel později barokní a novogotickou úpravou.