Karel Kludský (1864)

Karel Kludský starší
Narození	17. prosince 1864 Kardašova Řečice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	8. srpna 1927 (ve věku 62 let) Jirkov Československo Československo
Místo pohřbení	Městský hřbitov v Jirkově
Povolání	drezér zvěře a ředitel cirkusu
Choť	Theresie Kludská (roz. Kneisel, 1869–1930)
Rodiče	Antonín Kludský (1829–1895), Marie Kludská (roz. Dubská)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Kludský starší (17. prosince 1864 Kardašova Řečice^[1][2] – 8. srpna 1927 Jirkov) byl český artista, drezér zvěře, podnikatel a cirkusový ředitel, klíčová postava českého cirkusového souboru Cirkus Kludský, svého času jednoho z největších cirkusů v Evropě, a majitel Kludského vily v Jirkově. Byl otcem Karla Kludského mladšího, který posléze převzal vedení rodinného podniku.

Narodil se v Kardašově Řečici (někdy chybně uváděna Plzeň^[3]), jako minimálně sedmý z bájných dvaceti synů potulného loutkáře a pozdějšího majitele kolotoče, cvičených zvířat a menažérie (typu zvěřince, ve své době údajně největšího v Českém království), Antonína Kludského (1829–1895)^[4], pocházejícího ze západočeské vsi Bukovník, a Marie Kludské, rozené Dubské ze Lnář.^[2][5] Rodina svůj původ odvozuje od polského šlechtice Augustina Poniatowského, který roku 1795 přesídlil do politického azylu v Čechách, pro což doposud neexistují relevantní historické zdroje.^[6] Oba Karlovi dědečkové, Josef Kludský a Václav Dubský, byli divadelními herci, otec Antonín provozoval kočovnou společnost s atrakcemi a drobným zvěřincem, čítajícím několik cvičených psů, opici, koně a další. Roku 1864 zakoupil pro svou společnost první slonici (nedlouho poté však uhynula),^[7] roku 1868 pak z německého cirkusu Hagenberg prvního lva,^[4] v dalších letech a s rostoucím komerčním úspěchem se zvěřinec rozrostl o další šelmy (leopard, jaguár, hyeny a další), v cirkuse sám působil jako konferenciér a drezér šelem.

Karel se odmala pohyboval v artistickém prostředí a od otce se učil drezérství a principy vedení cirkusového podniku.

V roce 1887 vystřídal Karel svého otce v čele rodinného podniku. Ten pod jeho vedením nadále rostl, již deset let poté jeho zvěřinec zahrnoval desítky šelem (30 lvů, 14 tygrů a další), dále slony, zebry, tapíry, lamy a jiné.^[8] V roce 1902 získal Kludský pro svůj soubor krasojezdeckou skupinu Cirque Wulff a vytvořil velký cirkusový hipodrom, ke kterému připojil svůj zvěřinec. V období první světové války Cirkus Kludsky vystupoval především v Rakousku-Uhersku a Itálii. Válečné události existenci souboru významně ohrozily.

Po skončení války zřídil v roce 1920 Kludský zimoviště v Jirkově nedaleko Chomutova. Pro tyto účely zakoupil v městské části Vinařice od vdovy Melitty Kühnové^[9] luxusní vilu s rozsáhlými pozemky, kde mohl být soubor a jeho příslušenství umístěno. Vstupní brána vily byla pak osazena majestátními sochami lva a lvice. Budova posléze vešla ve známost jako Kludského vila.

V roce 1925 představil ve Vídni pod stanem s kapacitou 10 000 míst celkem 42 cirkusových představení na 3 drahách a 2 scénách.^[8] Při plném transportu celého cirkusu muselo být použito až 50 železničních vagonů.^[9]

Karel Kludský starší zemřel 8. srpna 1927 v Jirkově ve věku 62 let. Tělo bylo pak uloženo v hrobce na městském hřbitově v Jirkově.

Vedení cirkusu následně převzali jeho synové Karel mladší a Rudolf. V roce 1929 měl Cirkus Kludský ve svém zvěřinci asi 700 zvířat. V roce 1934, patrně s přičiněním Velké hospodářské krize, pak cirkus zkrachoval. V následné aukci zakoupili 16 z 24 slonů ze stájí Kludských cirkusoví ředitelé bratři Amarové.

Karel Kludský starší se 26. 10. 1887 v Bruntále oženil s Theresií Kneisel (2. listopadu 1869 – 22. února 1930), s níž počal několik dětí. Jeho synové Karel Kludský mladší (1891–1967) a Rudolf Kludský (1893–1960) po jeho smrti převzali vedení rodinného podniku.

Kludského cirkus je zmiňován v románu Eduarda Basse Cirkus Humberto^[10] a údajně rodinný příběh cirkusové dynastie Basse přímo ke vzniku díla inspiroval.^[11]

• KLUDSKÝ, Karel a CIBULA, Václav. Život v manéži: Karel Kludský, Václav Cibula. Praha: Orbis, 1970.
• Tlamsová, Hanka. Lexikon světem jdoucích A-K, Brno: Nakladatelství Sperát, 2020.

• Diplomová práce Cirkus jako specifický typ subkultury (2013)