Karel Kohout

Karel Kohout
Základní informace
Narození	26. srpna 1726 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	6. srpna 1784 (ve věku 57 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Žánry	klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, loutnista, houslista a státní úředník
Nástroje	loutna
Příbuzní	Josef Kohout (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ignác Augustin Kohout, také Carolus Ignatius Augustinus Cohaut, nebo Karl Kohaut (pokřtěn 26. srpna 1726, Vídeň^[1] – 6. srpna 1784 tamtéž) byl rakouský loutnista, houslista, hudební skladatel a státní úředník českého původu.

Byl pokřtěn ve vídeňském svatoštěpánském dómu jako syn Jacoba Carla Kohauta (hudebníka z Prahy a dvorního hudebníka Františka Karla Schwarzenberga a jeho manželky Elizabeth, rozené Filade z Olomouce. Hudební vzdělání získal zřejmě u svého otce. Kromě houslí si překvapivě zvolil za svůj druhý hlavní nástroj loutnu. Překvapivě proto, že její obliba právě v době měla již klesající tendenci. Loutnistou a skladatelem byl také jeho mladší bratr Josef Kohout.

Z existenčních důvodů byl od roku 1758 koncipientem a od roku 1778 tajemníkem Císařské dvorní a státní kanceláře. Nicméně si získal značnou oblibu budoucího císaře Josefa II., který jej bral s sebou na své zahraniční cesty. Na oslavu Josefova zvolení císařem Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1764 zkomponoval dvě slavnostní kantáty a obdržel za ně od císaře zlaté hodinky. V roce 1766 byl císařem dokonce pasován na rytíře.

Na pravidelných nedělních akademiích pořádaných u barona Gottfried van Swieten poznal hudbu Palestriny a Johanna Sebastiana Bacha. Zde se také seznámil s Josephem Haydnem a Wolfgangem Amadeem Mozartem a společně s nimi i koncertoval.

V této době byl považován za nejlepšího vídeňského loutnistu. Jako skladatel zkomponoval velké množství skladeb pro loutnu v nejrůznějších kombinacích, od sólové loutny, přes komorní soubory až po koncerty s orchestrem.

• 12 symfonií
• 7 loutnových koncertů
• Koncert pro kontrabas a orchestr D-dur

• Applausus Mellicensis (kantáta)
• Securitas Germaniae (kantáta)
• 8 mší

• Smyčcový kvartet
• 3 divertimenta pro loutnu, dvoje housle a basso continuo
• 5 divertiment pro loutnu
• Sonata pro loutnu
• Trio pro loutnu, housle a basso continuo
• 6 trií pro dvoje housle a basso continuo
• 7 partit pro dvoje housle a basso continuo
• Trio pro flétnu, housle a basso continuo

• Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha, s. 692
• Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
• Petr Číhal: Moravské hudební inventáře 1725-1781, bakalářská práce, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy (dostupné na [1])
• J.A. Hiller, ed.: Wöchentliche Nachrichten und Anmerkungen die Musik betreffend, Leipzig, 1766
• R. Freeman: The Practice of Music at Melk Monastery in the Eighteenth Century (dizertace University of California, 1971)
• J. Klima: Karl Kohaut, der letzte Wiener Lautenist, Österreichische Musikzeitschrift, xxvi (1971), 141–3

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Kohout
• Podrobný životopis (de)
• Symfonie f-moll (Youtube)
• Loutnový koncert F-dur
• Koncert F-dur pro loutnu, dvoje housle a basso continuo