Karel Komárek (bohemista)

doc. PhDr. Karel Komárek, Ph.D.
Narození29. dubna 1963 (60 let)
Přerov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánívysokoškolský učitel, spisovatel, novinář, učitel, literární vědec, jazykovědec, slavista, bohemista a literary scholar
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Tématačeština, bohemistika, lingvistika, slavistika, literární věda, žurnalistika a školství
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Komárek (* 29. dubna 1963, Přerov) je český vysokoškolský učitel, lingvista, bohemista, paleoslavista a novinář.

Životopis

Roku 1986 absolvoval obor český jazyk a literatura na FF UK v Praze, v roce 1988 získal tamtéž titul doktor filosofie v oboru český jazyk a v roce 1999 titul doktor v oboru český jazyk na FF Univerzity Palackého v Olomouci.

V letech 1987-1990 byl redaktorem brněnské redakce deníku Lidová demokracie. V letech 1990-1996 působil jako odborný asistent katedry českého jazyka a literatury PedF Univerzity Palackého v Olomouci, od roku 1996 do roku 2001 pak odborný asistent katedry českého jazyka PedF MU v Brně, od roku 2001 působí jako odborný asistent na katedře bohemistiky FF Univerzity Palackého v Olomouci.

Je člen Jazykovědného sdružení ČR, Onomastické komise AV ČR, a mimo jiné ústřední poroty soutěže Olympiády v českém jazyce. Zabývá se paleoslavistikou, onomastikou, literární historií a literární kritikou, staroslověnštinou a církevněslovanskou literaturou.

Bibliografie

  • Jazykové prostředky vtipnosti anekdoty. In: AUPO, Philologica XIII, Studia philologica 3. Olomouc 1992, 31-38
  • Demonstrativum ten, ta, to v stylizaci mluveného projevu. In: AUPO, Philologica XV, Studa philologica 5. Olomouc 1994, 25-26
  • Charakterizační funkce spisovného jazyka v uměleckých textech. In: Spisovnost a nespisovnost dnes. R. Šrámek (ed.), MU, Brno 1996, 169-171
  • K zaměření diachronie v jazykové výchově. ČJL, 48, 1997-1998, 33-35
  • Biblická osobní jména v morfologickém systému češtiny. In: Propria v systému mluvnickém a slovotvorném. K. Klímová – H. Kneselová (eds.), MU, Brno 1999, 54-58
  • K dějinám našich osobních jmen. ČJL, 50, 1999-2000, 100-101; Ještě ke kodifikaci náboženské terminologie. NŘ, 83, 2000, 165-166
  • K slovní zásobě českých biblí 20. století. NŘ, 84, 2001, 253-260
  • K jazyku české bible ve 20. století. In: Ponańskie Spotkania Jezykoznawcze, Tom VIII. Wydawnictwo Poznańskiego Towarzystwa Przyjaciól Nauk, Poznań 2002, 73-80 (pol.)
  • K tvarosloví běžně mluvené češtiny (Nad 4. dílem Českého jazykového atlasu). ČJL, 54, 2003-2004, 101-104
  • Pomnožná místní jména v českých překladech bible. Acta onomastica, 45, 2004, 12-17
  • Proměny češtiny v církevním prostředí. In: Stalość i zmienność w jazyku i literaturce czeskiej XX wieku. Wałbrzych – Ostrava 2004, 147-151 (pol.)
  • Maria/Marie. NŘ, 87, 2004, 167
  • Pomnožná místní jména v českých překladech bible. Acta onomastica, 45, 2004, 12-17
  • Názvosloví tradičních řemesel a jeho poměr ke spisovnosti. In: Spisovnost a nespisovnost – zdroje, proměny a perspektivy. K. Ondrášková (ed.), MU, Brno 2004, 66-68

Literatura

  • Osobní jména v českých biblích. Lidové noviny 19. 3. 2001
  • Pastyřík, S.: Významný titul biblické antroponomastiky. Češtinář (Hradec Králové) 12, 2001-2002, 16-17
  • Kolářová, I.: Karel Komárek, Osobní jména v českých biblích. Listy filologické, 125, 2002, 164-166
  • Koukalová, H.: Osobní jména ve staročeských překladech bible. Acta onomastica, 43, 2002, 88-100

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“