Karel Konvalinka

Karel Konvalinka
Základní informace
Narození21. prosince 1885
Rosice, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. října 1970 (ve věku 84 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog, dirigent, sběratel lidových písní a učitel
Oceněníčestné občanství (1965)
DětiMiloš Konvalinka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Konvalinka (21. prosince 1885 Rosice29. října 1970 Brno[1]) byl český hudební skladatel, pedagog a dirigent.

Život

Studoval na učitelském ústavu v Soběslavi. Učil na školách v Moravci, Dolní Rožínce a v Novém Městě na Moravě. Hudební vzdělání si doplnil soukromým studiem u Jaroslava Křičky a K. B. Jiráka. Založil smyčcový orchestr Hudební sdružení učitelů, se kterým koncertoval v řadě moravských měst. Za první světové války bojoval na haličské frontě. Po vzniku Československa se stal dirigentem hudebního spolku Smetana, se kterým nastudoval i operní představení (František Škroup: Dráteník, Vilém Blodek: V studni, Jaroslav Křička: Ogaři).

Od roku 1932 působil v Brně. Nejprve byl učitelem, od roku 1939 ředitelem národní školy. V roce 1941 byl předčasně penzionován. Po osvobození pracoval jako archivář Ústřední pedagogické knihovny.

Jeho syn, Miloš Konvalinka, pokračoval v rodinné tradici a stal známým dirigentem a hudebním skladatelem.

Mezi jeho hlavní inspirační zdroje patřila lidová píseň, zejména lidové písně z Horácka. Většinu jeho děl tvoří písně a sbory na slova lidové poesie a předních českých básníků. Zabýval se metodikou hudební výchovy a publikoval i v odborných časopisech.

Dílo (výběr)

Písně

Dětské písně

  • Slunečka - dětské písně s klavírem (1-10)
  • Miloškovy popěvky (1925)
  • Mamince (1932)
  • Z dětských let (1944)

Sbory

  • Chorál (1919)
  • Hymnus (1920)
  • České, moravské a slovenské tance (1924)
  • Horácké lidové koledy (1929)
  • 32 lidových tanců (3 řady, 1941)
  • Uspávanka pro ženský sbor (1931)
  • Slovenská balada (mužský sbor na slova lidové poesie 1923)
  • Vánoční balada (mužský sbor na slova Konstantina Biebla, 1930)

Komorní hudba

  • Nálady pro klavír (1917)
  • Hudba léta (klavír, 1922)
  • Malá suita (1923)
  • Divertimento (1928)
  • Serenáda (1929)
  • Taneční suita (klavír, 1931)
  • Malá klavírní suita (1937)

Pedagogické dílo

  • Hudební výchova zpěvem se zřetelem k reformě vyučování zpěvu školnímu. Praha, Kočí, 1919
  • Hudební výchova podle metody Lasiho (1934)
  • Svět maličkých; říkadla, popěvky, a písničky pro školy mateřské, obecné a dětské školy intonační a rytmické. Praha, Školní nakladatelství, 1935
  • Průprava ke zpěvu sborovému (1936)

Reference

  1. Karel Konvalinka. Hudební rozhledy. Čís. 12/1970, s. 552. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0018-6996. 

Literatura

  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Věra Rudolfová: Kraj návratů a setkání - medailonky osobností kulturního života Vysočiny, Tišnov 2006, Sursum, ISBN 80-7323-135-2
  • Gardavský Čeněk: Skladatelé dneška, Panton, Praha 1961

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“