Karel Kupka (skladatel)

Karel Kupka
Základní informace
Narození	19. června 1927 Rychvald, Slezsko Československo Československo
Úmrtí	26. října 1985 (ve věku 58 let) Ostrava Československo Československo
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent a sbormistr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Kupka (19. června 1927 Rychvald – 26. října 1985 Ostrava) byl český hudební skladatel a sbormistr.

Život

Vedle studia na gymnáziu navštěvoval Masarykův ústav hudby a zpěvu v Ostravě (předchůdce dnešní Janáčkovy konzervatoře). Již zde měl vynikající učitele: Františka Hradila, Emila Mikelku a Miroslava Barvíka.

Po absolvování gymnázia přešel na Pražskou konzervatoř, kde studoval dirigování (Pavel Dědeček), intonaci a hudební teorii (Metod Doležil) a klavír (opět Emil Mikelka). Absolvoval v roce 1947. Kromě toho studoval soukromě skladbu u Miloslava Kabeláče. V letech 1952–1955 pokračoval externě ve studiu skladby v Brně u Viléma Petrželky.

Po krátkém působení ve funkci ředitele hudební školy v Karviné nastoupil vojenskou službu, kterou absolvoval u Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V letech 1951–1954 byl ředitelem hudební školy v Petřvaldě. Od roku 1954 až do své smrti působil ve Státním divadle v Ostravě (dnes Národní divadlo moravskoslezské), nejprve jako korepetitor opery a později jako asistent dirigenta a sbormistr operního sboru.

Komponoval skladby prakticky všech žánrů – opery, balety, kantáty, orchestrální skladby a komorní hudbu. Psal i scénickou hudbu pro ostravská divadla. Vycházel z tvorby klasiků 20. století (Leoš Janáček, Igor Stravinskij, Béla Bartók a další), vytvořil si však svůj vlastní, osobitý styl.

Největšího úspěchu dosáhl skladbou Picassiáda, která v roce 1963 získala ve Spojených státech 1. cenu Kusevického nadace. Světovou popularitu pak získala v televizním baletním zpracování tanečního souboru Pavla Šmoka.

Dílo

Jevištní díla

• Taškář, opera podle Tita Maccia Plauta, 1955;
• Lysistrata, opera podle Aristofana, 1957;
• Učitel tance, balet, 1958;
• Když tančí růže, opera, 1959;
• Sokratova smrt, opera, 1961;
• Cassandra, balet, 1962;
• Idiot, balet podle románu Fjodora Michajloviče Dostojevského, 1962;
• Jeptiška, opera, 1964;
• A z celé duše miluji, opera, 1967;
• Pták, balet, 1977;
• Prométheus, balet, 1980;
• Mít vlastní pokoj v rezidenci, opera na libreto Ladislava Slívy, 1982;
• Opus Odysseus, opera – suita na libreto Miloslava Nekvasila, 1984.

Komorní skladby

• Smyčcové kvartety č. 1 – 7, 1952–82;
• Tři fragmenty pro bicí, klavír a ženský hlas, 1971;
• Studie pro klavír a bicí nástroje, 1977;
• Movemento pro hoboj a klavír, 1978;
• Coloris imagination pro šest bicích nástrojů, 1979;
• Žesťový kvintet, 1982;
• Večery na Doškorově pro klavír, 1982.
• Sonata dramatica pro violu a klavír
• Tři dialogy pro violu a klavír

Orchestrální skladby

• Slezská rapsódie, 1955;
• Svita v barokním slohu pro smyčce, 1957;
• Šachty, symfonický obraz, 1958;
• Picassiáda, svita pro velký orchestr na Picassovy kresby k Ovidiovým Metamorfózám, 1958;
• Koncert pro klavír a orchestr č. 1, 1959;
• Koncert pro klavír a orchestr č. 2, 1961;
• Concertino da camera pro housle, 1968;
• Koncert pro fagot a orchestr, 1972;
• Kontrasty pro velký orchestr, 1974;
• Tembrofonie pro velký orchestr, 1979;
• Reflexy pro velký orchestr, 1980;
• Paraboly pro komorní smyčcový orchestr, 1982.

Vokální skladby

• Poklady se otevírají, kantáta pro sóla, sbor a orchestr, 1959.
• Zjevení svatého Jana, 1969.
• Zpěv pro bas, klarinet, klavír a bicí, 1971.
• Zpěvy milosti pro baryton, violu a klavír, 1973.
• Český sen, komorní kantáta pro sóla a komorní soubor, 1973.
• Zpěvy Sapfó pro ženský hlas a žesťové kvinteto, 1983.

Literatura

• Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Die Musik in Geschichte und Gegenwart (ed. Ludwig Finscher, Kassel–Basel 1999)
• The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition.(ed. John Tyrrell, 29 dílů, London 2001.MEH.
• Alena Martínková: Čeští skladatelé současnosti (Praha 1985)
• Biografický slovník Slezska a severní Moravy 3 (Opava – Ostrava 1995).
• Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy I (Ostrava 2005).
• František Míťa Hradil: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka. Paměti a dokumentace (Ostrava, 1981, s. 119–120).
• Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945 (Ostrava 1984, s. 161–162).
• Český taneční slovník. Praha 2001
• Janota, D. - Kučera, J. P.: Malá encyklopedie české opery. Praha 1999

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Kupka (skladatel)
• Karel Kupka v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Vědecká knihovna Olomouc