Karel Lenhart
Karel Lenhart | |
---|---|
Narození | 24. ledna 1904 Olomouc Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. května 1978 (ve věku 74 let) Olomouc Československo |
Místo pohřbení | Olomouc |
Národnost | česká |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | sochař, restaurátor |
Rodiče | Jindřich Lenhart, malíř |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Lenhart (24. ledna 1904 Olomouc[1] – 29. května 1978 Olomouc) byl český sochař a restaurátor. Žil a tvořil v Olomouci. Vystudoval pražskou AVU u prof. Otakara Španiela. Jeho otec byl malíř Jindřich Lenhart. Oba měli ateliér v areálu Olomouckého hradu, kde se nachází také jejich společná pamětní deska.
Dílo
- 1926: návrh sochařské výzdoby Masarykovy věže samostatnosti[2] v Hořicích
- 1928: pamětní deska generála Lafayetta na nám. Republiky v Olomouci (zničeno 1939, obnoveno 1997)
- 1933: pamětní deska Pavla Křížkovského, Křížkovského 6, Olomouc
- 1935: pamětní deska politika Jana Žáčka (1849–1934) na Národním domě, ul. 8. května 21, Olomouc
- 1935: pamětní deska básníka Jiřího Wolkera, vila Bellevue na Svatém Kopečku
- 1936: pamětní reliéf malíře Karla Wellnera v Čechových sadech v Olomouci
- Pamětní deska generála Lafayetta v Olomouci (1928)
- Pamětní deska Pavla Křížkovského v Olomouci (1933)
- Jan Žáček (1935)
- Jiří Wolker (1935)
- Reliéf Karla Wellnera v Olomouci (1936)
- 1942: Svatokopecká madona, socha na božích mukách v Lulči
- 1946: Žal, skulptura na Žižkově náměstí v Olomouci[3]
- 1947: Rudolf Doležal, Vojtěch Hořínek, Karel Lenhart: Pomník pěvci slezských písní Petru Bezručovi v Bezručových sadech v Olomouci[3]
- 1948: socha na kašně Hygie v Olomouci[3]
- 1972: pamětní deska Josefa Nešvery na domě Vikárka, Komenského 13, Olomouc[3]
- Od roku 1926 do konce 70. let 20. století se průběžně podílel na restaurování sochařské výzdoby sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci.[4]
- Žal (1946)
- Rudolf Doležal, Vojtěch Hořínek, Karel Lenhart: Pomník pěvci slezských písní v Bezručových sadech (1947)
- Kašna Hygie v Olomouci (1948)
- Pamětní deska Josefa Nešvery v Olomouci (1972)
- Ateliér v areálu Olomouckého hradu, ve kterém Lenhart tvořil v letech 1945–1978
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mořice v Olomouci
- ↑ Archivovaná kopie. www.horice.org [online]. [cit. 2008-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-12.
- ↑ a b c d JENIŠTA, Jan; DVOŘÁK, Václav; MERTOVÁ, Martina. Bilance : umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945-1989 = Art in the public space in Olomouc from 1945 to 1989. 1. vydání. vyd. Olomouc: [s.n.], 2016. 301 s. ISBN 9788087895801. OCLC 978649826
- ↑ http://www.restaurovani.cz/frameset2.htm
Literatura
- TICHÁK, Milan. Příběhy olomouckých pomníků. Olomouc: Burian a Tichák, 2002. 170 s. ISBN 80-239-0501-5.
- Mrňková Eliška. Karel Lenhart (1904 - 1978), sochař a restaurátor, 2015.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Lenhart na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Lenhart
- Karel Lenhart v informačním systému abART
- Bc. Eliška Mrňková, Diplomová práce - Karel Lenhart (1904 – 1978), Sochař a restaurátor
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
Gilbert du Motier, markýz de La Fayette – pamětní deska od Karla Lenharta v Olomouci.
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
Reliéf Karla Wellnera v Olomouci vytvořil Karel Lenhart.
Autor: Jan Jeništa, Licence: CC BY-SA 3.0
Ateliér sochaře Karla Lenharta (1904-1978) v Olomouci.
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Pamětní deska obětem války a skulptura Žal na Žižkově náměstí 4 v Olomouci. Sochu vytvořil Karel Lenhart v roce 1946.
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
Josef Nešvera - pamětní deska na domě v Komenského ulici, Olomouc.
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Kašna Hygie v Olomouci. Camillo Sitte (návrh) a Karel Lenhart (socha).
Autor: Jan Jeništa, Licence: CC BY-SA 3.0
Pamětní deska sochaře Karla Lenharta a jeho otce, malíře Jindřicha Lenharta, na jejich ateliéru v areálu Olomouckého hradu.
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
Pavel Křížkovský - pamětní deska na domě v Křížkovského ulici, Olomouc.
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
Pamětní deska a busta Jana Žáčka na Národním domě, ul. 8. května 21, Olomouc.
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jan Jeništa, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník básníka Petra Bezruče postavený v roce 1947 v Bezručových sadech v Olomouci