Karel Lewit
Karel Lewit | |
---|---|
Karel Lewit | |
Narození | 25. dubna 1916 Lublaň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. října 2014 (ve věku 98 let) Dobřichovice[1] |
Národnost | Češi |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | lékař školitel vysokoškolský pedagog |
Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
Titul | Prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc. |
Ocenění | čestný doktor Československý válečný kříž 1939 |
Choť | Iris Lewitová[2] |
Děti | Anita Bentley - Lewitová[3], Tibor Lewit, Clara-Maria Helena Lewitová (dříve Hermachová)[4], Jana Vovsová-Lewitová[3] |
Rodiče | MUDr. Egon Lewit, Hedvika Lewitová |
Web | www |
zakladatel oboru myoskeletální medicína[5] | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Lewit (25. dubna 1916, Lublaň – 2. října 2014, Dobřichovice) byl neurolog, zakladatel moderní funkční diagnostiky a léčby vertebrogenních onemocnění a manuální a reflexní terapie v bývalém Československu.[6]
Životopis (do roku 1939)
Otec Karla Lewita - MUDr. Egon Lewit pracoval v Lublani ve vojenské[2] nemocnici na infekčním oddělení. Od konce 1. světové války získal místo v Praze a tak se sem rodina přestěhovala. Karel Lewit tak od mala vyrůstal v ryze českém prostředí.[7] V roce 1934 absolvoval německé gymnázium ve Štěpánské ulici[7] v Praze a následně se zapsal ke studiu na lékařské fakultě.[8] Jeho židovský původ a poměry v tehdejším pomnichovském Československu v roce 1939 jej přinutily přerušit studium na medicíně [p 1]. Prahu opustil 13. března 1939 kdy odjel do Paříže,[p 2] kde mohl i jako lékař s nedokončeným studiem pracovat v nemocnici Bichat[7] (chirurgické oddělení, prof. Mondor [8]).
Druhá světová válka (1939 až 1945)
Ihned po vypuknutí války se přihlásil do zahraničního odboje.[7][9] V říjnu 1939 nastoupil v Agde do 1. pěšího pluku jako zdravotník.[7] V této funkci se účastnil ústupových "bojů" na Seině a Loiře. V červnu 1939 byl převelen do Anglie. [p 3] V Anglii působil až do roku 1944. V září 1944 byl převelen do Normandie jako příslušník Československé obrněné brigády. [p 4] Od října 1944 až do konce války byl přítomen obléhání Dunkerku,[7] kde bojoval v průzkumné četě.[2] V Británii se seznámil se svou budoucí manželkou Iris.[2] Za svou odbojovou činnost později získal prestižní vojenské vyznamenání "Zlatý kříž ČSR".[8] [p 5][p 6]
Po druhé světové válce (1946 až 1948)
Po skončení války byl Karel Lewit v červenci 1945 demobilizován a vrátil se do Československa. Studium na lékařské fakultě v Praze dokončil doktorátem v červenci 1946. Prakticky od roku 1946 se pak začal věnovat neurologii.[7] Nastoupil na neurologickou kliniku významného neurologa profesora akademika Kamila Hennera. [p 7] Za vedení asistenta Černého se Karel Lewit zaměřil na do té doby podceňovanou problematiku onemocnění páteře a plotének. Za vydatné pomoci profesora Jana Jirouta se zajímal o vyšetřovací techniky s využitím RTG záření (neuroradiologii). Tyto dva směry měly rozhodující vliv na jeho další profesní vývoj. [p 8]
Po roce 1948
Již od roku 1948 jej začaly zajímat tzv. manuální terapeutické techniky (manipulační a mobilizační léčba, experimenty s tzv. manuální trakcí).[7] Tyto techniky byly do té doby doménou vesměs nelékařských profesí (chiropraktici, osteopati, lidoví léčitelé).[7] Od roku 1951 začal s manipulační léčbou pod vlivem chiropraktických technik. Když poznal význam těchto technik v rámci rehabilitace, rozhodl se pro jejich vyučování. Svou činnost rozvíjel a zároveň od roku 1960 vyučoval na Neurologické klinice na Praze 10 (na bázi doškolovacího ústavu) pod vedením profesora Macka.[8] V roce 1954 společně s docentem Karlem Obrdou založil Rehabilitační společnost, později nazývanou Sekce pro Manuální medicínu, nyní Myoskeletální společnost.[8] V roce 1956 dosáhl vědecké hodnosti kandidáta věd.[6]
Od té doby Karel Lewit soustavně vyučoval a na základě svých zkušeností obohacoval techniky diagnostiky a léčby poruch pohybové soustavy (zpočátku manipulační techniky, posléze manuální medicínu a nakonec myoskeletální medicínu). Svůj původně "chiropraktický přístup" k poruchám pohybové soustavy postupně měnil přes osteopatický až po neuromuskulární techniku a techniku měkkých tkání.[8] [p 9]
Pražská škola
Karel Lewit postupem času dokázal zanalyzovat a prakticky prověřit metody "ne-lékařů" a vybudovat na jejich základech nový obor lékařské vědy ukotvený na jasných vědeckých základech.[7] Spolu s prof. Vladimírem Jandou, doc. Františkem Vélem a prof. Janem Jiroutem založili tzv. "Pražskou školu". Unikátní metodologii léčby (manipulační terapii) začal Karel Lewit propagovat především přednáškami a školeními lékařů, mimo ČSR také v Německu, Francii, Anglii, Americe, Austrálii, Bulharsku, Polsku a posléze i v Rusku. [8] Sepsal také první uznávanou učebnici manipulační terapie. Ta se stala mezinárodní učebnicí a od té doby vyšla v mnoha vydáních a jazycích, mimo jiné v němčině (7 vydání), angličtině (3 vydání), španělštině (2001), japonštině.[7][p 10]
"Víte, dnes jsme v zajetí zobrazovacích metod. Ale jemná, vycvičená ruka je nenahraditelná... A to je požehnání i prokletí - ty zobrazovací metody jsou prostě líp honorované. A taky operace... Ukážete doktorům na bolavé místo a už si brousej skalpely."K. Lewit
Po roce 1968
V roce 1968 byl navržen lékařskou fakultou hygieny na profesuru. Kvůli jeho politickým postojům k událostem v srpnu 1968 mu byl ale tento titul "pozdržen", takže profesorem byl jmenován až po "sametové revoluci" v roce 1990.[7] Po srpnových událostech v roce 1968 byl Karel Lewit donucen opustit svoji práci na neurologické klinice v Praze na Vinohradech. Našel přechodné útočiště ve Výzkumném ústavu chorob revmatických, kde v roce 1974 za velmi obtížných podmínek uskutečnil Pražský kongres FIMM. V roce 1976 se rozhodl odejít jako penzista do ústraní. V Ústředním ústavu železničního zdravotnictví[11] pak pracoval do roku 1992.[6] [p 11]
Po roce 1994
V roce 1994 se Karel Lewit vrátil na neurologickou kliniku v Praze na Vinohradech. Od roku 1996 do roku 2012 pracoval na rehabilitační klinice Univerzity Karlovy v Praze v Motole, od roku 2008 v Centru komplexní péče (CKP) Dobřichovice. Působil i v Rehabilitačním ústavu Malvazinky a Centru fyzioterapie s.r.o v Praze na Zličíně.[8][p 12]
V roce 2006 profesor Karel Lewit obdržel čestný titul (honoris causa) na lékařské univerzitě v Lodži (Polsko).[12]
V létě 2012 definitivně ukončil svou ordinaci "neurologie a myoskeletální medicíny" v CKP Dobřichovice a odešel do důchodu.[6] Naposledy vydechl ve věku 98 let, 2. října 2014 v klidu svého domova.
"V každém jazyce, když někdo něčemu rozuměl, tak to pochopil. A když něco umí, tak to má vymakaný. Člověk se přirozeně v tom, co vidí, může mýlit, ale tomu, co si vomaká, rozumí. Ale dnešní věda říká pravý opak"
Nejznámější publikace [8]
Prof. Karel Lewit publikoval až do pozdního stáří.[15] Je autorem celkem asi 200 publikací.[p 13] Jeho nejznámější knihou je souhrnné pojednání nazvané Manipulační léčba v myoskeletální medicíně, které vyšlo v roce 2003 již v pátém zcela přepracovaném vydání. (U nás ji vydalo nakladatelství Sdělovací technika s.r.o.)[6]
- Lewit, K.: Manipulační léčba v myoskeletální medicíně, kterou napsal jako učebnici a zároveň byla také jeho doktorskou prací. Vydání např. v němčině (7 vydání), v angličtině (3 vydání), polštině, nizozemštině, švédštině, bulharštině, ruštině, italštině, japonštině, španělštině (2001).
- Lewit, K.: Prevence vertobrogenních poruch „diskopatie“ z hlediska manipulační léčby se zřetelem na dětský věk. Praha SZdN 1962
- Lewit, K.: Funkční dysmenorea a poruchy krajiny křížové. Prakt. Lék. 46, 1966, s. 822-826
- Lewit,K.: Manualterapie und Rehabilitation des Bewegungsapparates. In: Manuelle Medizin heute, s. 129-133. Berlin, Heidelberg, New York, Tokyo, Springer 1985
- Lewit, K.: Treatment of myofascial pain and other function disorders. In: Veroy, M, Merskey, H. Progress in Fibromyalgia and Myofasicial Pain, s. 375-392, Pain Research and Clinical Management Vol. 6, Elsevier, Amsterdam, London, New York, Tokyo, 1193
Konference k nedožitým stým narozeninám
Konference k nedožitým 100. narozeninám prof. Karla Lewita se uskutečnila v sobotu 23. dubna 2016 v Centru komplexní péče Dobřichovice. Jejími cíli bylo:[16]
- připomenout významnou osobnost prof. Lewita v oboru rehabilitace a to i na světové úrovni;
- upozornit na to, že jeho nadčasové myšlenky se stále rozvíjí a jsou používány k léčení mnoha pacientů v České republice i v zahraničí;
- prezentovat Nadační fond Karla Lewita.
Posláním Nadačního fondu Karla Lewita je:[16][17]
- uchovávat, spravovat a dále rozvíjet funkční způsob myšlení prof. Lewita ve vyšetření a léčbě pacientů;
- vzdělávat (pomocí přednášek a konferencí) odbornou i laickou veřejnost v oboru rehabilitace a fyzioterapie;
- zřídit a udržovat informační webové stránky;
- vydávat odborné publikace;
- udržovat profesní kontakty se zahraničními žáky prof. Lewita a jejich pokračovateli;
- vytvářet sítě vyškolených lékařů a fyzioterapeutů, kteří by v praxi ověřovali platnost diagnostiky a terapie funkčních poruch.
Kdo tomu nerozumí, myslí, že čaruju.K. Lewit
Při stejné příležitosti byla 23. dubna 2016 v Dobřichovicích slavnostně pojmenována (do té doby bezejmenná) lávka přes Berounku na lávku profesora Karla Lewita.[16]
- (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5V době rozvodněné Berounky
- Detail informační cedule
- Průhled na řeku
- Celkový boční pohled
Odkazy
Poznámky
- ↑ Na jaře roku 1939 mu chyběly tři semestry k dokončení lékařské fakulty [2]
- ↑ Rodiče Karla Lewita také utekli před nacismem do Francie. Ostatní příbuzní zahynuli v koncentračních a vyhlazovacích táborech.[2]
- ↑ Do Británie se dostal přes francouzské lázeňské přímořské letovisko Biarritz.[2]
- ↑ V rámci Československé obrněné brigády byl zařazen do druhého tankového praporu [2]
- ↑ Ke svým zážitkům a zkušenostem z války se Karel Lewit nerad vracel a proto se o nich nikde veřejně nevyjadřoval. [10] Z aktivní vojenské služby odešel Karel Lewit s hodností kapitána.[5]
- ↑ Informace v této kapitole (Druhá světová válka (1939 až 1945)) byly převzaty ze zdrojů [8] a [7]
- ↑ Na neurologické klinice profesora akademika Kamila Hennera působil Karel Lewit celkem 13 let[5]
- ↑ Informace v této kapitole (Po druhé světové válce (1946 až 1948)) byly převzaty ze zdrojů [8] a [7]
- ↑ Během své praxe Karel Lewit spolupracoval s osobnostmi, jako jsou např. J. Sachse, D.G. Simons, F. Greenman, F. Gaymans, F. Mitchell, M. Berger.[8]
- ↑ V češtině 4 vydání.[6]
- ↑ Profesor Karel Lewit během své praxe působil ve Výzkumném ústavu chorob revmatických, Ústředním ústavu železničního zdravotnictví, Ústavu léčby hybných poruch v Třeboni.[8]
- ↑ Kromě jiných kurzů, v jejichž rámci přednášel, vyškolil v roce 1991 a 2001 nový instruktorský sbor u nás i na Slovensku.[6]
- ↑ Podrobnější seznam článků a publikací profesora Karla Lewita je uveden na stránkách CKP Dobřichovice (viz zdroj: [6])
Reference
- ↑ https://www.pametnaroda.cz/cs/lewit-karel-20051107-0
- ↑ a b c d e f g h Prof. MUDr., DrSc. Karel Lewit (1916 - 2014) - Životopis: Boj proti nacismu pro mne nebyla jen otázka Židů [online]. Projekt: Příběhy 20. století, Instituce: Post Bellum [cit. 2015-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20.
- ↑ a b https://zdravi.euro.cz/clanek/na-pocest-profesora-karla-lewita-482444
- ↑ https://www.ckp-dobrichovice.cz/seminar/klinicka-konzultace-s-clarou-lewitovou-11/
- ↑ a b c Prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc. [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20.
- ↑ a b c d e f g h Životopis prof. Karla Lewita [online]. Centrum komplexní péče Dobřichovice [cit. 2015-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n PROCHÁZKA, Miroslav, MUDr. Sbohem pane profesore (vzpomínka na neurologa Karla Lewita). Roš chodeš, Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku. 11. 2014, roč. 76, čís. 5775, s. 13. Dostupné online. ISSN 68 121074 68.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m BÍLKOVÁ, Iva, Mgr. Prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc. [online]. Praha: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o. [cit. 2015-01-12]. Zdroj: web stránky: hrdinove.cz, ceskatelevize.cz, rozhlas.cz, informace získané při studiu VŠ u prof. Lewita. Dostupné online.
- ↑ https://www.vuapraha.cz/cechoslovaci-v-zahranici/44279
- ↑ Na plovárně, Karel Lewit, Rozhovory Marka Ebena s významnými osobnostmi [online]. www.ceskatelevize.cz, 2009-12-20 [cit. 2015-01-17]. Dostupné online.
- ↑ LEWIT, Karel. Manipulačnní léčba v rámci léčebné rehabilitace. Ilustrace Gerda Istlerová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1990. 428 s. ISBN 80-7030-096-5. Vyšlo též v Německu (1873, 1977, 1983, 1985), v Bulharsku (1981), Nizozemsku (1981), Velké Británii (1985).
- ↑ Professor Karel LEWIT, M.D., DSc. [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PŘIBYLOVÁ, Květa. prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc. (1916-2014); cvičení druhého ročníku katedry dokumentární tvorby FAMU [online]. www.youtube.com, 2014-10-13 [cit. 2015-01-18]. Dostupné online.
- ↑ PŘIBYLOVÁ, Květa. Vyhmátnout vomakat pochopit – dokument o prof. MUDr. Karlu Lewitovi, Dr.Sc. [online]. 2014-10-13 [cit. 2015-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20.
- ↑ SÜSS, Martin. Zemřel neurolog a specialista na myoskeletální medicínu prof. Lewit [online]. 2014-10-03 [cit. 2015-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20.
- ↑ a b c Konference ke 100. nedožitým narozeninám prof. Lewita [online]. Dobřichovice: Centrum komplexní péče [cit. 2016-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-13.
- ↑ Úvod - Karel Lewit. www.karellewit.cz [online]. [cit. 2017-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-09.
Související články
- Známé osobnosti v Dobřichovicích
- Nejznámější metody fyzioterapie
- GENUS: Karel Lewit – pohledem Karla Smyczka
- Historie hiporehabilitace v ČR
- Myoskeletální medicína
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Lewit na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Lewit
- Karel Lewit na portálu Paměť národa
- Pražská škola - Prof. MUDr. Karel Lewit DrSc.; Prof. MUDr. Václav Vojta DrSc.; Doc. MUDr. František Véle CSc.; Prof. MUDr. Vladimír Janda DrSc. [online]. Dynamická Neuromuskulární Stabilizace [cit. 2015-01-18]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
Dobřichovická lávka v době rozvodněné Berounky (Středočeský kraj, Česko).
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Konference k nedožitým 100. narozeninám prof. Karla Lewita se uskutečnila v sobotu 23. dubna 2016 v Centru komplexní péče Dobřichovice. Při této příležitosti byla 23. dubna 2016 v Dobřichovicích slavnostně pojmenována (do té doby bezejmenná) lávka pro pěší přes Berounku na lávku profesora Karla Lewita.
Autor: Mgr. Jarmila Podrazska (physiotherapist), Licence: CC BY-SA 3.0
Profesor Karel Lewit (1916 - 2014) neurolog - zakladatel moderní funkční diagnostiky a léčby vertebrogenních onemocnění. Zakladatel manuální a reflexní terapie v bývalém Československu. Zakladatel myoskeltální (manuální) medicíny.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Konference k nedožitým 100. narozeninám prof. Karla Lewita se uskutečnila v sobotu 23. dubna 2016 v Centru komplexní péče Dobřichovice. Při této příležitosti byla 23. dubna 2016 v Dobřichovicích slavnostně pojmenována (do té doby bezejmenná) lávka pro pěší přes Berounku na lávku profesora Karla Lewita.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Konference k nedožitým 100. narozeninám prof. Karla Lewita se uskutečnila v sobotu 23. dubna 2016 v Centru komplexní péče Dobřichovice. Při této příležitosti byla 23. dubna 2016 v Dobřichovicích slavnostně pojmenována (do té doby bezejmenná) lávka pro pěší přes Berounku na lávku profesora Karla Lewita.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Informační cedule - knihovna a sídlo Nadačního fondu profesora Karla Lewita (1916-2014) v Dobřichovicích u Prahy, jehož cílem je:
- uchovávat, spravovat a dále rozvíjet funkční způsob myšlení prof. Lewita ve vyšetření a léčbě pacientů;
- vzdělávat (pomocí přednášek a konferencí) odbornou i laickou veřejnost v oboru rehabilitace a fyzioterapie;
- zřídit a udržovat informační webové stránky;
- vydávat odborné publikace;
- udržovat profesní kontakty se zahraničními žáky profesora Karla Lewita a jejich pokračovateli;
- vytvářet sítě vyškolených lékařů a fyzioterapeutů, kteří by v praxi ověřovali platnost diagnostiky a terapie funkčních poruch.