Karel Lidický
Profesor Karel Lidický | |
---|---|
Narození | 17. června 1900 Hlinsko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 21. května 1976 (ve věku 75 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | pedagog, sochař, učitel a publicista |
Ocenění | národní umělec (1968) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Lidický (17. června 1900 ve Hlinsku[1] – 21. května 1976 v Praze) byl český sochař, medailér a vysokoškolský pedagog.
Život
Byl žákem pražské Akademie, na níž studoval v letech 1926–1931 v ateliéru drobné plastiky a medaile Otakara Španiela), kde si oblíbil více monumentální pojetí Myslbekova asistenta Karla Pokorného. Zásadní vliv mimo školu na něj měl především sochař a restaurátor Karel Kotrba, který ho seznámil s tvorbou Charlese Despiaua.
Lidický náleží k nejvýznamnějším autorům českého klasického portrétu, pokračovatelům monumentální realistické tradice J. V. Myslbeka. V tomto pojetí modeloval společensko-politické zakázky. Některé podobizny v moderní koncepci souzní s dílem Charlese Despiaua a italských neorealistů jako byl Giacomo Manzú, s nímž Lidického pojilo celoživotní přátelství. Stěžejní je jeho popření impresionistických forem, které do té doby v portrétu převládaly.
Pedagogická činnost
Od roku 1945 byl pedagogicky činný na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, dále na ČVUT. Od roku 1965 působil na pražské Akademii výtvarných umění. Mezi jeho významné žáky patří Ivan Kalvoda, Milan Vácha, Ivan Záleský nebo Zdeněk Preclík.
Nejznámější díla
- Socha ženy chránící si obličej před plameny hořící obce – Památník Lidice
- Památník, Obětem světové války,[2] Kameničky
- Podobizna malíře Šmidry, bronz, 1930
- Ženské torzo, serpentin, 1932 (v několika autorských replikách)
- Busta Republiky, bronz, 1933 (známé jsou i odlitky z hrnčiny)
- Novinářka z Melantricha, bronz, 1934
- Venkovský chlapec, dřevovina, 1935
- Podobizna kunsthistoričky dr. Jarmily Blažkové, bronz, 1936
- Václav Budovec z Budova, bronz, 1938
- Podobizna Inky Peřinové, bronz 1941
- Dětský akt, bronz, 1942
- Podobizna paní Kovárnové, bronz, 1942
- Básník František Halas, bronz, 1942
- Básník Hanuš Jelínek, bronz, 1942
- Podobizna malíře Václava Rabase, bronz, 1943
- Tuberkulózní torzo, bronz, 1943 (existuje i mramorová replika z roku 1946)
- Podobizna Jarmily Zábranské, bronz, 1948
- Podobizna Jiřiny Kerhartové, bronz, 1948
- Podobizna Adrieny Šimotové (aspirantka Adriena), bronz 1953
- Pomník Mistr Jan Hus, bronz, 1955 (Nádvoří Karolina)
- Pamětní deska Janu Želivskému, bronz, 1956
- Podobizna Zdeňka Paulíčka, bronz, 1956
- Medaile Max Švabinský, bronz, 1958
- Busta spisovatele Vladislava Vančury, bronz, 1959
- Zuzanka a Katuška, bronz, 1960
- Podobizna dr. Jana Weniga, cín, 1963
- Busta spisovatele Jana Weisse, cín, 1972, Jilemnice
- Památník objevu radia (Jáchymov), bronz a beton
- Pomník S. K. Neumanna v Poděbradech (spolupráce Vojtěch Kerhart)
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených1894-1906 v Hlinsku, sign. 6906, ukn. 2306, str.197. Dostupné online
- ↑ Památník, Obětem světové války. sixside.galerie.cz [online]. [cit. 2009-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-30.
Literatura
- Almanach Akademie výtvarných umění, editor Jiří Kotalík. Praha 1981
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Lidický na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Lidický
- Katalog městské knihovny v Praze
- Pamětní síň Karla Lidického v Hlinsku
- encyklopedie na seznamu
- Karel Lidický v informačním systému abART
- Karel Lidický v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob malíře Karla Lidického na Vinohradském hřbitově