Karel Ludvík Fridrich Bádenský

Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Bádenský velkovévoda
Velkovévoda Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Doba vlády	10. června 1811 – 8. prosince 1818
Narození	8. června 1786 Karlsruhe
Úmrtí	8. prosince 1818 (ve věku 32 let) Rastatt
Předchůdce	Karel Fridrich Bádenský
Nástupce	Ludvík I. Bádenský
Manželka	Stéphanie de Beauharnais
Otec	Karel Ludvík Bádenský
Matka	Amálie Hesensko-Darmstadtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ludvík Fridrich, německy Karl Ludwig Friedrich von Baden (8. června 1786, Karlsruhe – 8. prosince 1818, Rastatt) byl od 10. června roku 1811 bádenský velkovévoda. Byl posledním představitelem starší větve rodu Zähringenů.

Biografie

Původ, mládí

Pozdější velkovévoda se narodil jako druhý syn/šesté dítě ze sedmi potomků prince Karla Ludvíka Bádenského a jeho manželky Amálie Hesensko-Darmstadtské; jako takový byl vnukem Karla Fridricha Bádenského. Jeho starší bratr zemřel jako půlroční kojenec; mezi jeho staršími sestrami byly ruská carevna Jelizaveta Alexejevna, švédská královna Frederika Dorotea Bádenská a bavorská královna Karolína Frederika Vilemína Bádenská, mladší sestrou pak hesenská velkovévodkyně Vilemína Luisa Bádenská.

Manželství, potomci

Karel Ludvík se měl oženit s bavorskou princeznou Augustou Amálií (dcerou bavorského krále Maxmiliána I., avšak plány francouzského císaře Napoleona tomuto sňatku zabránily. Napoleon chtěl vidět Augustu Amálii jako manželku svého pastorka Evžena de Beauharnais a jako kompenzaci nabídl Karlovi Ludvíkovi ruku Evženovy sestřenice Stéphanie de Beauharnais (1789–1860), kterou Napoleon oficiálně adoptoval a udělil jí titul princezna Francie. 8. dubna roku 1806 se s ní Karel Ludvík Fridrich oženil. Svatba a následné svatební oslavy se uskutečnily v pařížských Tuileriích.

Manželství, které vzniklo jako politicky motivované spojení, nelze označit za šťastné. Zatímco Stefanie dlela v Mannheimu, trávil její manžel se svým strýcem Ludvíkem I. Bádenským čas orgiemi v Karlsruhe. Stefaniin adoptivní otec, mocný Napoleon Bonaparte, byl velmi rozezlen poměry na bádenském dvoře, přesto však vytvořil nové velké Bádensko. Karel Fridrich Bádenský, vládnoucí bádenský velkovévoda, byl nicméně vyzván k tomu, aby Ludvíka, svého nejmladšího syna z prvního manželství, vykázal ze sídelního města. Manželé se sblížili teprve po letním pobytu v Baden-Badenu v roce 1810; v červnu roku 1811 pak se narodilo první dítě, dcera. Druhé dítě – syn, narozený v září 1812 – zemřelo měsíc po narození; později se vyskytly klepy, že dítě bylo vyměněno za nemocného kojence, přežilo a roku 1828 se stalo známým pod jménem Kašpar Hauser. Další syn se narodil 1816, ale ve věku jednoho roku zemřel. Z manželství vzešlo celkem pět potomků, dva synové a tři dcery, oba chlapci však v útlém věku zemřeli:

• 1. Luisa (5. 6. 1811 Schwetzingen – 19. 7. 1854 Karlsruhe)^[1]

  ⚭ 1830 Gustav Gustavsson Vasa (9. 11. 1799 Stockholm – 4. 8. 1877 Drážďany), švédský korunní prinɕ v letech 1799–1809 a pretendent švédského trůnu v letech 1809–1872, jejich manželství byo rozvedeno roku 1844^[2]

• 2. Syn (29. 9. 1812 – 16. 10. 1812)
• 3. Josefína (21. 10. 1813 Mannheim – 19. 6. 1900 Sigmaringen)^[3]

  ⚭ 1834 Karel Antonín Hohenzollernský (7. 9. 1811 Krauchenwies – 2. 6. 1885 Sigmaringen), poslední kníže z Hohenzollern-Sigmaringenu, roku 1848 se zřekl vlády v knížctví^[4]

• 4. Alexander (1. 5. 1816 Karlsruhe – 8. 5. 1817 tamtéž)^[5]
• 5. Marie Amélie (11. 10. 1817 Karlsruhe – 17. 10. 1888 Baden-Baden)

  ⚭ 1843 William Douglas-Hamilton, 11. vévoda z Hamiltonu (18. 2. 1811 Londýn – 15. 7. 1863 Paříž)[1]

Mezi jejich potomky náleží rumunští a belgičtí králové, lucemburští velkovévodové a monacká knížata.

Bádenský velkovévoda

Karel Ludvík se stal v roce 1801 po smrti svého otce bádenského trůnu následníkem bádenského trůnu a deset let poté, po smrti svého děda Karla Fridricha Bádenského, se ve svých 25 letech stal bádenským velkovévodou. Roku 1806 povýšil Napoleon bádenské markrabství na velkovévodství. V letech 1814–1815 se Karel Ludvík Fridrich účastnil Vídeňského kongresu, na němž byly Bádensku potvrzena jeho teritoria, jež získalo za napoleonských válek. V roce 1818 vydal novou ústavu.

Karel Ludvík Fridrich Bádenský zemřel 8. prosince roku 1818, aniž by zanechal mužských potomků. Na bádenský trůn tak usedl jeho strýc Ludvík I. Bádenský.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

• Friedrich von Weech: Karl Ludwig Friedrich, Großherzog von Baden. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 15. Duncker & Humblot, Leipzig 1882, S. 248–250.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Ludvík Fridrich Bádenský na Wikimedia Commons
• http://thepeerage.com/p10127.htm#i101270