Karel Lukas

genmjr. Karel Lukas
Narození16. února 1897
Brníčko
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. května 1949 (ve věku 52 let)
Praha-Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
NárodnostČeši
Povolánívoják, legionář a vojenský velitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Karla Lukase v podloubí muzea v Zábřehu
(c) Jaro Zastoupil - Gampe, CC BY-SA 3.0
Pamětní deska Karla Lukase v Praze - Dejvicích

Karel Lukas (16. února 1897 Brníčko u Zábřeha[1]19. května 1949 Praha-Pankrác) byl účastník odboje proti Rakousku-Uhersku za první světové války a zahraničního československého protinacistického odboje za druhé světové války. Oběť totalitního komunistického režimu.

Biografie

Karel Lukas se narodil 16. února 1897 v Brníčku u Zábřeha, v rodině hostinského Františka Lukase. Do roku 1907 se učil v místní dvoutřídce, v letech 1907 až 1915 navštěvoval gymnázium v Zábřehu. V červnu 1915 pak složil maturitní zkoušku a hodlal studovat dále na učitelském ústavu.

15. října 1915 však musel narukovat do Olomouce k 13. zeměbraneckému pluku, se kterým byl zanedlouho odvelen na ruskou frontu. Při první příležitosti, v červnu 1916, přeběhl k Rusům. Prošel několika zajateckými tábory, než mohl v srpnu 1917 vstoupit do československých legií. V listopadu se přesouvá do Francie,[2] kde působí jako voják 21. československého střeleckého pluku na několika místech, mimo jiné u Terronu. Začátkem roku 1919 se vrátil domů.

Od roku 1939 působil v odbojové organizaci Obrana národa.

Jako vojenský atašé československé exilové vlády se zapojil do bojů v Severní Africe. Jako pozorovatel se účastnil bitvy u El Alameinu kde byl zraněn střepinou z dělostřeleckého granátu. Ze zranění se zotavoval v nemocnici v Jeruzalémě. Jeho blízkým přítelem byl Pravoslav Řídký. Po skončení druhé světové války se stal leteckým atašé v USA a později i v Kanadě.

Byl význačným sběratelem výtvarného umění, zejména grafik Václava Hollara. Sbírku věnoval v roce 1947 městu Zábřehu. Muzeum Zábřeh tak nyní vlastní druhou největší sbírku grafik Václava Hollara s téměř 750 grafickými listy.[3] Jeho kolekci Hollarových grafik v současné době spravuje Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku.

Do Československa se vrátil v létě roku 1947. Po únoru 1948 byl označen za "reakčního západního důstojníka" a propuštěn z armády. Posléze se pokoušel uchytit jako překladatel.

Roku 1949 byl zatčen Státní bezpečností, obviněn z velezrady, nezákonně uvězněn a umučen ve vězení na Pankráci. Důvodem jeho zatčení se stal jeho západní vůz značky Packard, který si přivezl z USA a také západní zboží (alkohol, cigarety, nylonky, čokoláda), které se nacházelo v jeho bytě a svědčilo o nadstandardních vztazích s protivníkem v době vyhrocené studené války. Toto zboží prý příslušníci StB chtěli pro sebe. Byl obviněn, že v dotyčném vozu Packard údajně pomohl k útěku brigádnímu generálu Aloisi Liškovi. Příslušníci tajné policie po jeho zatčení chodili pravidelně do jeho bytu a všechny věci postupně rabovali.

2. května byl Lukas při jednom výslechu brutálně zmlácen šesti příslušníky Státní bezpečnosti. Vyšetřovatelé mu způsobili rozsáhlá zranění v oblasti žaludku, ledvin i hlavy. Měl také rozdrcenou patní kost, strhané nehty na nohou a rozbitá chodidla. Zranění, které utrpěl za druhé světové války, se otevřelo. Podle výpovědí svědků byl Lukas údajně mučen také elektřinou. Jeho zdravotní stav už byl ale v půlce května vážný. Vězeňský lékař mu odmítl poskytnout pomoc a 19. května Lukas na následky zranění ve vězeňské nemocnici zemřel. Jeho pitvy se účastnil známý soudní lékař prof. MUDr. František Hájek, který byl však komunisty snadno vydíratelný, a tak za příčinu smrti uvedl edém plic. Bratr Karla Lukase, doktor Otto Lukas se však k bratrovu tělu dostal a uvedl, že jeho tělo bylo doslova poseto četnými podlitinami a tržnými ránami.[4][5] Pochovaný je na hřbitově v Praze-Bubenči. Za jeho smrt nebyl po roce 1989 nikdo trestně stíhán.

V dubnu 1950 mu komunistický režim odňal čestné občanství města Zábřeh; to mu bylo 9. května 1990 opět navráceno.

29. srpna 1990 byl rozkazem prezidenta republiky Václava Havla povýšen na generálmajora in memoriam; k tomu dále roku 1992 obdržel řád Milana Rastislava Štefánika.[6]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Vratislav Preclík: O téměř neznámém Masarykově legionáři, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, duben – červen 2019, roč. XXVII. čís. 126. ISSN 1210-1648, str. 15 – 17
  3. http://www.muzeum-sumperk.cz/zarizeni/muzeum-zabreh/
  4. Přísně tajné vraždy: Bolest plukovníka Lukase [online]. Česká televize, 2010-03-02 [cit. 2013-12-13]. Dostupné online. 
  5. Kvůli autu zabili komunisté důstojníka [online]. iDnes.cz, 2006-03-21 [cit. 2013-12-13]. Dostupné online. 
  6. Archivovaná kopie. www.hrad.cz [online]. [cit. 2006-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-02. 
  7. Válka cz., Verdunská medaile
  8. Válka cz., Pamětní medaile mezinárodní federace starých bojovníků FIDAC
  9. Válka cz., Francouzsko-československá pamětní medaile města Darney
  10. Válka cz., Hvězda 1939-1945
  11. Válka cz., Medaile Za obranu
  12. Válka cz., Válečná medaile 1939-1945
  13. Válka cz., Africká hvězda

Literatura

  • Zdeněk Filip: Cesty hrdinů československého zahraničního odboje 1939 - 1945, VEDUTA, 2002 1. vydání, ISBN 80-86438-03-1
  • Friedl, Jiří. Generál Karel Lukas: životní příběh severomoravského rodáka. II. doplněné a opravené vydání. Štíty: Pavel Ševčík - Veduta, 2016. 222 stran. ISBN 978-80-86438-60-3.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czechoslovak War Cross 1939-1945 Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Czechoslovak War Cross 1939-1945 (2x) Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1939 – vyznamenání 2 krat.
TCH CS Medaile Za chrabrost pred nepritelem BAR.svg
Stužka: Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem – Československo.
TCH CS voj med Za zasluhy hvezda ribbon.svg
Stužka: Československá vojenská medaile "Za zásluhy" prvního stupně.
TCH CS voj pametni medaile (SSSR) BAR.svg
Autor: Mboro, Licence: CC0
Stužka: Československá vojenská pamětní medaile se štítkem "SSSR" (Sovětský svaz).
Karel Lukas memorial plaque.jpg
Karel Lukas - pamětní deska v podloubí muzea v Zábřeze, Žižkova 12/1. Odhaleno 11. května 2000.
TCH Rad M-R-Stefanika 3tr BAR.svg
Stužka: Vojenský řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992).
Ribbon Czechoslovak Revolutionary Medal.png
Autor: Realismadder, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Czechoslovak Revolutionary Medal
Medaille commemorative de la bataille de Verdun ribbon.svg
Autor: Boroduntalk, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: Médaille сommémorative de la Bataille de Verdun (non officiel), France.
Karel Lukas memorial plaque, Dejvice (1502).jpg
(c) Jaro Zastoupil - Gampe, CC BY-SA 3.0
Pamětní deska Karla Lukase, Pod kaštany 177/7, 160 00 Praha 6-Dejvice, odhaleno 2015. Text:

"V tomto domě žil plukovník generálního štábu Karel Lukas generálmajor in memoriam *16. 2. 1897 Brníčko †19. 5. 1949 Praha. Hrdina prvního a druhého odboje, významný vojenský diplomat, oběť zločinů státní bezpečnosti. Městská část Praha 6, 2015

Karel Lukas, hrdina obou světových válek, jako člen spojovací skupiny, se na velitelství generála Eisenhowera podílel na přípravě vylodění v Normandii 6. 6. 1944. Po návratu do vlasti byl 29. 3. 1949 zatčen a následně umučen komunistickou státní bezpečností.
Ribbon - War Medal.png
Autor: Col André Kritzinger, Licence: CC0
The ribbon of the War Medal, a British World War II military campaign medal, 32 millimetres wide with a 6½ millimetres wide red band, a 6½ millimetres wide blue band and a 2 millimetres wide white band, repeated in reverse order and separated by a 2 millimetres wide red band.
SRB-SHS-YUG Orden Svetog Save Kavalir BAR.svg
Ribbon bar: Order of Saint Sava – Knight / Cavalier – Kingdom of Serbia / Kingdom of SHS / Kingdom of Yugoslavia.
Croix de Guerre 1914-1918 ribbon.svg
Autor: Boroduntalk, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: Croix de Guerre 1914-1918 (France)
CZE Rad Bileho Lva 1 tridy BAR.svg
Stužka: Řád bílého lva I. třídy – Česká republika (od roku 1994).
Ribbon - 1939-45 Star.png
Autor: Col André Kritzinger, Licence: CC0
The ribbon of the 1939-45 Star, a British World War II military campaign medal, 32 millimetres wide with equal width bands of Navy blue, Army red and Air Force blue.
Czechoslovak War Cross 1918 Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1914-1918.
YUG Order of Crown BAR.png
Ribbon bar: Order of the Yugoslav Crown – Kingdom of Yugoslavia.
Ribbon - Africa Star.png
Autor: Col André Kritzinger, Licence: CC0
The ribbon of the Africa Star, a British World War II military campaign medal, 32 millimetres wide with a 5 millimetres wide pale buff band, a 1½ millimetres wide Navy blue band, a 5 millimetres wide pale buff band, a 9 millimetres wide Army red band, a 5 millimetres wide pale buff band, a 1½ millimetres wide Air Force blue band and a 5 millimetres wide pale buff band.
Karel Lukas.jpg
Karel Lukas (1897-1949). Český generálmajor. Zavražděný příslušníky komunistické StB.