Karel Machovec

Ing. Karel Machovec
Statutární místopředseda ČSSD
Ve funkci:
duben 1995 – březen 1997
NástupceVladimír Špidla
Místopředseda SOCDEM
Úřadující
Ve funkci od:
7. ledna 2023
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 19. června 1998
Zastupitel Středočeského kraje
Ve funkci:
12. listopadu 2000 – 18. října 2008
Stranická příslušnost
ČlenstvíSOCDEM (od 1991)

Narození15. července 1959 (65 let)
Poděbrady
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVŠCHT v Praze
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Machovec (* 15. července 1959 Poděbrady) je český politik, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za Českou stranu sociálně demokratickou a statutární místopředseda ČSSD a představitel vnitrostranické opozice proti tehdejšímu předsedovi Miloši Zemanovi. Od ledna 2023 místopředseda SOCDEM.

Biografie

V roce 1983 dostudoval VŠCHT v Praze, pak ještě prošel postgraduálním studiem analytické chemie. Do roku 1991 potom pracoval na postu vedoucího agrochemické laboratoře v JZD Choťánky. V roce 1988 se stal kandidátem členství v KSČ. V roce 1991 vstoupil do České strany sociálně demokratické.[1]

Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Středočeský kraj).[2] Ve sněmovně setrval do voleb v roce 1998. Byl předsedou sněmovního zemědělského výboru.[3]

Při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 1997 na podzim 1996 hlasoval jako jeden ze čtyř poslanců ČSSD pro návrh a v rozporu s přáním vedení sociální demokracie tak podpořil pravicovou vládní koalici. Miloš Zeman ho následně vyzval k rezignaci na funkce ve vedení strany a přičetl mu vinu za slabší výsledek sociální demokracie v senátních volbách na podzim 1996. V pozdějším čtení návrhu zákona o státním rozpočtu ovšem svou podporu vládě stáhl a na rozdíl od poslanců Jozefa Wagnera a Tomáše Teplíka tak zůstal členem ČSSD. V letech 1996-1997 se okolo Machovce nicméně začal vytvářet pravicověji orientovaný proud, kritický k předsedovi strany Miloši Zemanovi. K této frakci se připojila i Petra Buzková a zpočátku i Stanislav Gross. V prosinci 1996 zaslal Machovec Ústřednímu výkonnému výboru sociální demokracie dopis, ve kterém kritizoval chování Zemana. Bohumínský sjezd ČSSD v březnu 1997 ovšem pro Machovce a jeho stoupence znamenal porážku. Na postu 1. místopředsedy strany Machovce vystřídal Vladimír Špidla. Miloš Zeman ho po sjezdu označil za politickou mrtvolu. Na jaře 1997 nicméně dál pokračoval v kritických aktivitách vůči Zemanovu vedení strany. V dubnu 1997 se účastnil diskuzního fóra o budoucnosti strany, kde vystoupil mimo jiné i Jaroslav Šabata, Rudolf Battěk a Jozef Wagner. Jeho pozici ale dále podkopala takzvaná bamberská aféra vrcholící v roce 1998, kdy Machovec zpočátku potvrdil informace o tom, že špičky ČSSD na schůzce v německém Bambergu v roce 1995 jednaly o finanční podpoře výměnou za personální a programový vliv skupiny sponzorů. V důsledku aféry prosadil Miloš Zeman vyřazení Machovce z kandidátní listiny ČSSD pro sněmovní volby v roce 1998. Po volbách se o něm v srpnu 1998 spekulovalo jako o možném náměstkovi ministra zemědělství ve vládě Miloše Zemana, ale funkci nezískal. Byl ale členem zemědělské komise ČSSD a působil na postu viceprezidenta Agrární komory České republiky.[1][4]

Jeho mocenský sestup ale pokračoval. V říjnu roce 1999 Machovec rezignoval i na členství v ÚVV ČSSD a na post místopředsedy středočeské sociální demokracie v důsledku kauzy okolo platebních karet na pohonné hmoty, které ČSSD poskytla firma Chemapol a které nebyly řádně vykázány v stranickém účetnictví ani v daňových výkazech.[1][5]

V komunálních volbách v roce 1994, komunálních volbách v roce 2006 a komunálních volbách v roce 2010 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva města Poděbrady za ČSSD. Profesně se k roku 2006 uvádí jako krajský zastupitel, k roku 2010 jako poradce.[6] Jisté politické pozice si udržel na regionální úrovni. V krajských volbách v roce 2000 a opětovně v krajských volbách v roce 2004 byl zvolen do Zastupitelstva Středočeského kraje za ČSSD.[7][8]

V letech 2014 až 2017 působil v týmu poradců premiéra Bohuslava Sobotky jako poradce pro oblast životního prostředí, energetiky, místního rozvoje a zemědělství.[9]

Na 44. sjezdu ČSSD konaném v lednu 2023 byl zvolen místopředsedou strany.[10] Funkci obhájil i na 45. sjezdu strany v červnu 2023, když ve volbě získal 129 hlasů (ke zvolení bylo potřeba 79 hlasů).[11] Strana se na tomto sjezdu přejmenovala na SOCDEM.

Odkazy

Reference

  1. a b c Vedení ČSSD vzalo Machovcův odchod na vědomí, kauzami se zatím nezabývá [online]. zpravy.idnes.cz [cit. 2012-12-12]. Dostupné online. 
  2. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 31.5. - 1.6.1996 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-12]. Dostupné online. 
  3. Karel Machovec [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-12]. Dostupné online. 
  4. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1472–1473. 
  5. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1477. 
  6. Počet obyvatel: 13 250 Osoba: Karel Machovec [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  7. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.11.2000 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-12]. Dostupné online. 
  8. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 5. - 6.11.2004 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-12]. Dostupné online. 
  9. Úřad vlády představil tým poradců premiéra Sobotky [online]. Úřad vlády ČR, 2014-03-13 [cit. 2014-03-15]. Dostupné online. 
  10. ČSSD chce zpět na výsluní. Do vedení zvolila osobnost z devadesátých let, Karla Machovce. Novinky.cz [online]. 2023-01-07 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. 
  11. ČSSD se přejmenuje na Sociální demokracii, rozhodl sjezd. Jejím šéfem zůstává Šmarda. ČT24 [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“