Karel Mareš (vojenský letec)

Karel Mareš
Karel Mareš v roce 1946
Narození	3. listopadu 1898 Tábor Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. června 1960 (ve věku 61 let) Praha Motolská nemocnice Československo Československo
Vojenská kariéra
Hodnost	brigádní generál
Doba služby	1917-1949
Sloužil	Rakousko-uherská armáda Československá armáda
Složka	Československé legie Československá exilová armáda
Války	První světová válka Druhá světová válka
Vyznamenání	velkokříž Řádu Bílého lva
multimediální obsah na Commons

Karel Mareš (3. listopadu 1898, Tábor^[1] – 10. června 1960 Praha) byl brigádní generál, vojenský pilot, první velitel 311. československé bombardovací perutě RAF.

Studie a l. světová válka

Syn železničáře po maturitě na táborském reálném gymnáziu narukoval v únoru 1917 do rakousko-uherské armády a za 4 měsíce odjel na italskou frontu. V lednu 1918 padl do zajetí a přihlásil se do legie^[2]. Po výcviku v okolí Verony odešel na frontu; absolvoval v Modeně italskou důstojnickou školu; jako podporučík bojoval v rámci 6. divize čs. armádního sboru v Itálii. Do vlasti se vrátil v hodnosti poručíka v prosinci 1918 a byl s jednotkou legionářů odvelen k zajištění hranic na Slovensko. Po bojích (do léta 1919, kdy došlo k uzavření příměří) se s 31. plukem 6. divize vrátil do Brna a září 1920 došlo v Jihlavě k splynutí jeho jednotky a plukem budované čs. armády. Karel Mareš se rozhodl pro další službu v armádě.

Letcem

Kariéru vojenského letce Mareš začal nástupem k leteckému pluku v Olomouci (1923), absolvováním stáže v Lyonu^[3], funkcí velitele kurzu pozorovatelů v leteckém učilišti^[4] a jmenováním polním pilotem (březen 1926)^[5]. V roce 1927 se stal jako štábní kapitán velitelem pilotní elementární školy, v roce 1931 velitelem letky a perutě v Praze a od roku 1936 byl přidělen k Vojenskému technickému a leteckému ústavu (VTLÚ), kde se stal 15. září 1936 velitelem Leteckého zkušebního oddílu.^[6]

Druhá světová válka

Po německé okupaci 15. března 1939 se zapojil do odboje v ilegální vojenské organizaci Obrana národa (ON). Např. ze skladu v Praze-Letňanech tajně převezl letecké kulomety do dílen na Smíchově a odtud, předělané na pěchotní, na Letnou do budovy Ředitelství lesů. Zde byly ukryty zazděné až do použití v květnu 1945. Po mnohých raziích gestapa proti ON byl i na Mareše vydán zatykač. S pomocí ilegální odbojové skupiny Tři králové, hlavně Josefa Balabána, 23. dubna 1940 tajně odjel vlakem přes Slovensko do Jugoslávie, kde pod jménem Karel Toman vstoupil do čs. zahraniční armády a přes Sýrii odjel do Francie^[7]. Po kapitulaci francouzské armády se mu 24. června 1940, v čele 200členné jednotky čs. vojáků, podařilo odjet z Port Vendres jedním z posledních evakuačních plavidel do Anglie. Zde vznikla 311. čs. bombardovací peruť RAF a on se stal jejím prvním velitelem. První bojovou akci – nálet na nádraží v Bruselu čs. letci úspěšně provedli 10. září 1940. Následovalo mnoho dalších (např. 23. září na Berlín). Československou peruť navštívil 18. ledna 1941 i anglický král Jiří VI. s manželkou.

V březnu 1941 předal, již plukovník, Mareš velení perutě a přešel na inspektorát čs. letectva a v červnu na Ministerstvo národní obrany (MNO) v Londýně, odtud byl v srpnu 1942 převelen na funkci zástupce náčelníka Čs.vojenské mise v SSSR. Při cestě tam byl konvoj lodí napaden německými letadly a torpédy a Marešova loď se potopila a jeho z ledové vody rozbouřeného moře zachránila jiná loď. Po strastiplné dlouhé cestě přes Archangelsk a Moskvu se 1. října 1942 ohlásil u Čs. voj. mise v Kujbyševě. Jako zástupce generála Heliodora Píky pracoval při formování čs. vojenské jednotky v SSSR, jednal se sovětskými představiteli i našimi veliteli (např. s generálem Kratochvílem a Svobodou). Z Moskvy do vlasti se vrátil 25. února 1946. Stal se velitelem 1. letecké divize v Praze (zformované z původní 310. čs. stíhací perutě RAF), velitelem letecké oblasti I., leteckého sboru, přednostou V. odboru MNO a velitelem leteckého týlu.

Život ve vlasti

Generál Karel Mareš, v souvislosti s vykonstruovaným procesem s generálem Heliodorem Píkou, byl v druhé polovině roku 1948 ve vyšetřovací vazbě. Ještě i později byl zatčen a z vazby podmínečně propuštěn. Na vlastní žádost odešel 1. listopadu 1949 do výslužby a na základě utrpěných válečných zranění mu byl přiznán invalidní důchod.

Za rok byl rozkazem ministra národní obrany Alexeje Čepičky^[8] degradován z generála na vojína. Z rozkazu MNO byl „ve státním zájmu“ vystěhován s rodinou z pražského bytu. Praha mu byla zakázána a „nuceným domovem“ se od dubna 1951 stala Kosova Hora u Sedlčan. Měl být také nasazen do tzv. tábora nucených prací, ale vzhledem ke špatnému zdraví skončil „pouze“ jako zemědělský dělník Státního statku Kosova Hora. V květnu 1953 mu byl MNO odebrán invalidní válečný důchod^[9]. Nositel mnoha vyznamenání, generál Karel Mareš, vysílen a nemocen, na pokraji chudoby, ponížen a stále pronásledován StB, zemřel v nemocnici v Praze předčasně už v 61 letech. Pohřben byl na Novém hřbitově v Táboře.

In memoriam

• V roce 1968 byl částečně a rozkazem č. 09/13.4.1990 prezidenta ČSFR Václava Havla 3. května 1990 v plném rozsahu rehabilitován a byla mu in memoriam vrácena hodnost brigádního generála.

• Dne 10. června 2015 (v den 55. výročí jeho smrti) byla ve vnitřních prostorách Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře odhalena pamětní deska upomínající na osobnost brigádního generála Karla Mareše.^[10] Pamětní deska je zhotovena z černého indického mramoru a pochází z dílny Petra Šebesty.^[11] Na pamětní desce je nápis: „gen. Karel Mareš / 3.11.1898 – 10.6.1960 / první velitel / 311. čs. bombardovací perutě RAF / student táborské reálky 1909 – 1917 / čest jeho památce“.

• V parku obce Kosova Hora (u Sedlčan) (asi 300 m západním směrem od náměstí) byl dne 21. dubna 2018 slavnostně odhalen pomník brigádního generála Karla Mareše-Tomana, prvního velitele 311. čs bombardovací perutě RAF v Anglii. Na pomníku je nápis: „GEN. KAREL MAREŠ / 1898–1960 / 311 CZECHOSLOVAK SQUADRON 311 / ROYAL AIR FORCES / NA MNOŽSTVÍ NEHLEĎTE.“^[12]

Úspěchy a ocenění – vyznamenání

V roce 1925 se vyznamenal při ukázkovém dálkovém letu Praha – Kodaň a zpět na čs. letadle typu A II. 2x zvítězil v závodech kolem zemí Malé dohody. V roce 1929 se v tomto závodu umístil jako druhý na letadle Avia BH-33 s motorem Jupiter III ^[13].

Úspěšně absolvoval mnoho závodů, dálkových letů a exhibicí doma a ve 13 zemích Evropy. Obdržel písemné blahopřání^[14] bulharského cara Borise III. po ukázkovém letu 28. 5. 1935 v Sofii. Za účast v odboji první světové války a při obraně utvořeného Československa byl dekorován československým válečným křížem v roce 1918, Čs. revoluční medailí 1918, spojeneckou Medailí vítězství a několika vyznamenáními spojenců (VB, Itálie, Rumunsko); v Anglii 3. září 1941 obdržel vysoký britský řád D.F.C (distinguished flying cross – Záslužný letecký kříž), titul OBE (officer of the british empire – důstojník britského impéria), Československý válečný kříž 1939, Medaili Za zásluhy 1. st.

Dne 28.10.2023 obdržel in memoriam z rukou prezidenta Petra Pavla Řád Bílého lva vojenské skupiny 1. třídy.

	Československá medaile Vítězství
	Československý válečný kříž 1914–1918
	Záslužný letecký kříž
	Československý válečný kříž 1939
	Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
	Československá vojenská medaile za zásluhy, I. třídy
	Pamětní medaile československé armády v zahraničí
	Hvězda 1939–1945
	Medaile Za obranu
	Evropská hvězda leteckých osádek
	Řád Bílého lva vojenské skupiny 1. třídy

Odkazy

Reference

Literatura

• Sborník Státního okr.archivu v Příbrami č.1/1994, Dr. Josef Velfl: Causa generál Karel Mareš – Toman
• Jiří Říha: Letci z Vlašimska – Augustin Šesták
• Kronika II.sv.války – Agentura Anopress IT/2003, Fortuna Print /2003
• Encyklopedie Diderot
• Zpravodajský týdeník Palcát,13.4.2005, Rudolf Kukačka: Vzpomínka na muže v uniformách
• Historický kalendář letectva
• Velfl, Josef – „Causa generál Karel Mareš-Toman“. Podbrdsko č. I, Příbram 1994, strany 69 – 83: sborník Státního okresního archivu v Příbrami
• Hlobil, Miroslav: „Fokker G–1 senzace pařížského aerosalonu 1936“. Aero Plastic Kits Revue 8, 1998, č. 68
• Zápisník letů polního pilota letce Karla Mareše č. 1–16
• Pilot’s Flying Log Book – Karel Toman
• Dagmar Jungmanová a Karel Ježil – rozhovor

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Mareš na Wikimedia Commons
• Vojenská biografie
• valka.cz, Mareš Karel brigádní generál
• Polní pilot – letec generál Karel Mareš
• Tania’s Secret .. tajemství ukryté mezi slovy, Karel Mareš