Karel Maria Bourbonský
| Karel Maria Bourbonský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. března 1848 Lublaň |
| Úmrtí | 18. července 1909 (ve věku 61 let) Varese |
| Potomci | Blanka Bourbonsko-Kastilská, Jakub Bourbonsko-Parmský, Elvira de Borbón y Borbón-Parma, Beatriz de Borbón y Borbón-Parma, Alicia de Borbón y Borbón-Parma a Georges Comnene |
| Otec | Jan Karel Bourbonský |
| Matka | Marie Beatrix Rakouská-d'Este |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Maria Bourbonský, vévoda z Madridu (španělsky Carlos María de los Dolores Juan Isidro José Francisco Quirico Antonio Miguel Gabriel Rafael; 30. března 1848, Lublaň – 18. července 1909, Varese) byl španělský šlechtic a politik, od roku 1887 až do své smrti hlava rodu Bourbonů. Byl od roku 1868 pod jménem Carlos VII. karlistickým uchazečem o španělský trůn (jeho otec se tehdy tohoto nároku vzdal) a pod jménem Charles XI. legitimistickým nápadníkem trůnu francouzského po smrti svého otce v roce 1887.
Život
%2c_1875.jpg)
Karel Maria se narodil v Lublani, hlavním městě Kraňska v dnešním Slovinsku, jako prvorozený syn Jana, hraběte z Montizónu, a jeho manželky arcivévodkyně Marie Beatrix d'Este. Jako dítě žil krátce se svou rodinou v Londýně, kde se narodil jeho mladší bratr Alfons. Poté, co jejich otec, považovaný karlisty za příliš liberálního, opustil jeho matku, žili s ní chlapci v Modeně. Její bratr vévoda František V. Modenský byl z velké části odpovědný za vzdělávání chlapců a měl na ně hlavní vliv v jejich dětství. Karel Maria byl znám svými tradicionalistickými názory, hodně odlišnými od názorů jeho otce.
Karel Maria se 4. února 1867 ve Frohsdorfu v Rakousku oženil s princeznou Markétou, dcerou vévody Karla III. Parmského a jeho manželky Luisy Marie Terezie z Artois.[1] Pár měl pět dětí:
- infantka Blanka Bourbonsko-Kastilská (1868–1949) si v roce 1889 vzala arcivévodu Leopolda Salvátora Rakousko-Toskánského, měli děti
- Jaime, vévoda z Madridu (1870–1931)
- infantka Elvíra Španělská (1871–1929) zemřela svobodná, ale s nelegitimním dítětem
- infantka Beatrice Španělská (1874–1961) si v roce 1892 vzala prince Fabrizia Massimo di Roviano (jeho matkou byla Francesca di Paola, dcera princezny Marie Karolíny Neapolsko-Sicilské a jejího druhého manžela)
- infantka Alice Španělská (1876–1975) se provdala dvakrát: v roce 1897 se jejím manželem stal Friedrich, kníže von Schönburg-Waldenburg, s ním měli děti a rozvedli se v roce 1903; pak v roce 1906 se druhým manželem stal Lino del Prete, též měli potomstvo.
Válka
Karel Maria organizoval a vedl třetí karlistickou válku. V letech 1872 až 1876 ovládal značnou část Španělska a měl podobnou legitimitu jako prezidenti první republiky.[1]
.jpg)
V lednu 1893 zemřela Karlova manželka Markéta. Příštího roku se rozhodl znovu se oženit. Konzultoval to se svou matkou, která navrhla dvě možnosti: princeznu Terezii z Lichtenštejna (dceru knížete Alfréda z Lichtenštejna) a princeznu Marii Bertu Rohanovou (dceru prince Arthura Rohana). Poté, co se Karel Maria setkal s oběma dámami, rozhodl se pro druhou a požádal ji o ruku.[2] Dne 28. dubna 1894 sezdal Karla a Bertu kardinál Schönborn ve své soukromé kapli v Praze. Berta byla dominantní osobnost, takže manželství bylo mezi karlisty velmi nepopulární. „Všichni autoři se shodují, že toto druhé manželství bylo katastrofální, a to nejen pro rodinu Dona Carlose a pro něho [Karla] samotného, ale také pro stranu [karlisty].“[3]
Karel Maria zemřel ve Varese v roce 1909.[1] Je pohřben v katedrále San Giusto v Terstu. Nárok na španělský a francouzský trůn zdědil jeho syn Jaime.
Vývod z předků
Odkazy
Literatura
- Del Burgo, Jaime. Carlos VII y su tiempo: Leyenda y realidad. Pamplona: Gobierno de Navarra, 1994.
- The Curé Santa Cruz and the Carlist War. Blackwood's Edinburgh Magazine (1873).
- The Spanish Pretender: Who he is and What he has Been. The New York Times (May 31, 1874).
- Chisholm, Hugh, ed. (1911). Carlos, Don (Prince of Bourbon). Encyclopædia Britannica. 5 (11th ed.). Cambridge University Press.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Infante Carlos, Duke of Madrid na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Maria Bourbonský na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: cgb, Licence: CC BY-SA 3.0
5 Centimos à l'effigie de Charles VII (Charles de Bourbon, prétendant carliste), 1875. En 1833, Ferdinand VII supprime la loi salique, ce qui permet à sa fille Isabelle II de lui succèder. Son frère, l’infant Charles V de Bourbon, se proclama roi soutenu par une partie du peuple espagnol, les “carlistes”. Les prétendants carlistes seront à l’origine de trois guerres. La dernière (1872-1876) est dirigée par son petit-fils Charles VII contre Amédée de Savoie puis contre la 1ère République..
Carlos, Duke of Madrid (1848-1909) was the carlist claimant to the throne of Spain, and the legitimist claimant to the throne of France, as the elder heir of the Capetian dynasty. Did not succeed.
Firma de Carlos María de Borbón.
Autor: Ningyou., Licence: CC BY-SA 3.0
Flag with the cross of Burgundy (saltire). Also named Cross of Burgundy flag. It was used in the Catholic Monarchy and in its viceroyalties such as New Spain and Peru. It was also used by Spain as a military or king's prosonal flag. Used by the Carlist movement.
Caricature of the Carlist pretender, Charles VII aka Carlos, Duke of Madrid. Caption read "Legitimacy".