Karel Marysko

Karel Marysko
Narození29. března 1915
Třebechovice pod Orebem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. listopadu 1988 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, hudebník, hudební skladatel a básník
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Marysko (29. březen 1915, Třebechovice pod Orebem23. listopad 1988, Praha) byl český spisovatel a hudebník.

Život

Jeho otec byl houslistou orchestru Záhřebské opery, takže dětství strávil v Chorvatsku. Později otec získal post kapelníka v Nymburku, kde Marysko poznal mladého Bohumila Hrabala, s nímž ho pak pojilo celoživotní přátelství. V letech 1929–1936 studoval pražskou konzervatoř, obor violoncello a klavír. V letech 1940–1943 působil jako učitel na hudební škole v Čáslavi. V období 1939–1946 se vrátil na konzervatoř a vystudoval violoncello u profesora Ladislava Zelenky. Za války působil jako cellista v orchestru Národního divadla, na konci války byl totálně nasazen v továrně na léky. Hudbu učil na Kubě (1962) a v Norsku (1973–1977), tam hrál rovněž v Městském orchestru ve Stavangeru. Po návratu z Norska šel do důchodu, dále však hrál v orchestru Smetanova divadla v Praze, v promenádním orchestru ve Františkových Lázních a v pražském motolském a nymburském krematoriu.

Dílo

Během studií v Nymburku se spolu s Hrabalem přihlásili k surrealismu a posléze založili vlastní směr, který nazvali neopoetismus. Maryskovy básně z tohoto období vyšly roku 1970 pod názvem Poetický zápisník, což je jediná kniha, která mu za života vyšla oficiálně. Verše psal ale i později, nazýval je „veršelíny“. Ty vyšly až v letech devadesátých a zejména pak v sebraných spisech, které uspořádalo nakladatelství Pražská imaginace ve 12 svazcích. Obsahují krom poezie i prózy ve stylu neorealismu, detektivní příběhy, parafráze operních libret a velmi rozsáhlou korespondenci s Bohumilem Hrabalem.[1]

NK ČR uvádí tato díla Karla Marysky:

  • Rudá pochodeň –: pochod partyzánů (hudba Karel Marysko, slova Dandy Vlček; Nymburk, nákl. vl. (1944?) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Poetický zápisník (výbor básní z let 1939 až 1946; Mladá fronta, 1970)
  • Zelený altán (práce z let 1969-1976; 1987)
  • Květomluva korejského kata (rukopis, výběr literárních prací z let padesátých, 1988)
  • Modrý pavilon (rukopis, 1988)
  • Emoční itinerář (rukopis], práce z let 1960-1963; 1989)
  • Žlutý kabinet (rukopis, práce z let 1964-1967; 1989)
  • Proč vždy básník chytá se hvězd? (Praha : Pražská imaginace, 1990)
  • A vše jde dál (texty z osmdesátých let, doslov Bohumil Hrabal ; k vyd. připravili Karel Dostál a Václav Kadlec Marysko; Praha, Pražská imaginace, 1991)

Odkazy

Reference

  1. Slovník české literatury po roce 1945, článek Karel Marysko.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“