Karel Maxmilián z Ditrichštejna
Karel Maxmilián z Ditrichštejna | |
---|---|
Karel Maxmilián z Ditrichštejna na obrazu Josefa Hickela | |
5. kníže z Ditrichštejna[pozn. 1] | |
Ve funkci: 1738 – 1784 | |
Předchůdce | Walter Xaver z Ditrichštejna |
Nástupce | Jan Karel z Ditrichštejna |
Nejvyšší hofmistr [zdroj?] | |
Ve funkci: 1747 – ? | |
Panovník | Marie Terezie |
Nejvyšší maršálek císařského dvora | |
Ve funkci: 1745 – 1754 | |
Panovník | Marie Terezie |
Předchůdce | Jan Josef Khevenhüller-Metsch |
Nástupce | Josef I. Adam ze Schwarzenbergu |
Císařský komorník | |
Panovník | Karel VI. |
Narození | 28. dubna 1702 Brno Habsburská monarchie |
Úmrtí | 24. října 1784 (ve věku 82 let) nebo 14. října 1784 (ve věku 82 let) Mikulov Habsburská monarchie |
Choť | Marie Anna Josefa Khevenhüller |
Rodiče | Walter Xaver z Ditrichštejna a Karolína Maxmiliána Pruskovská z Pruskova |
Děti | Karel Jan z Ditrichštejna František z Ditrichštejna Marie Josefa Anna z Ditrichštejna |
Příbuzní | František Josef z Ditrichštejna, Mořic Josef Jan z Ditrichštejna, Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova a Jan Karel z Ditrichštejna (vnoučata) |
Zaměstnání | politik |
Profese | šlechtic |
Ocenění | 1749 rakouský Řád zlatého rouna (č. 720) |
Commons | Karel Maxmilián z Ditrichštejna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Maxmilián z Ditrichštejna (28. dubna 1702 Brno[1] – 24. října 1784 Mikulov[2]) byl šlechtic z českomoravské větve rodu Ditrichštejnů. Stal se významnou osobností zejména pro Mikulovsko, kde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb.
Byl však také majitelem panství v Přibyslavi, roku 1750 rozhodl o stavbě nového místního kostela Narození svatého Jana Křtitele.
Životopis
Narodil se jako osmé z deseti dětí Waltera Xavera z Ditrichštejna (18. září 1664 Brno – 3. listopadu 1738 Mikulov) a jeho druhé manželky Karolíny Maxmiliány, rozené Pruskovské (1674–1734). Dětství strávil v Brně. Ačkoli měl dva starší bratry, nakonec se stal dědicem majetku po svém otci.[3]
Studoval práva – stejně jako jeho mladší bratr Jan Leopold – v Salcburku, v Leidenu a Lovani, poté pobývali u dvora v Bruselu a také v Paříži. Roku 1723 odjeli do Itálie. Následujícího roku se vrátili domů a Karel byl poté jmenován komořím u císařského dvora.
Roku 1725 se oženil, jeho manželkou se stala Marie Anna Josefa, dcera místodržitele Dolních Rakous hraběte Zikmunda Khevenhüllera. Žili u dvora ve Vídni, roku 1745 byl Karel Maxmilián jmenován dvorským maršálkem a o dva roky později nejvyšším hofmistrem[zdroj?]. V roce 1749 obdržel Řád zlatého rouna. Byl považován za jednoho z nejvzdělanějších mužů monarchie.[3]
V roce 1754 se Karel Maxmilián vzdal všech dvorských funkcí a přestěhoval se do Mikulova. Důvodem zřejmě byla snaha věnovat se správě rodových statků, které utrpěly ve 40. letech 18. století válkou s Prusy.
Karel Maxmilián dal vybudovat zámek v Kupařovicích, kde rovněž založil chovnou stanici pro koně. Nechal také opravit Ditrichštejnský palác v Brně, angažoval se při dostavbě kapucínského kláštera a piaristického kostela sv. Jana Křtitele v Mikulově. Roku 1754 byla na jeho podnět dostavěna silnice z Brna přes Mikulov do Vídně. Jeho koníčkem byla dále botanika – zasloužil se o kultivaci řady zahrad na svých panstvích, zejména v Židlochovicích. Při stavebních pracích zaměstnával architekta Františka Antonína Grimma, který je považován za jednoho z představitelů klasicizujícího baroka na Moravě.[3]
Roku 1769 zdědil Karel Maxmilián po posledním hraběti Pruskovském jméno, erb a statky Pruskov a Chřelice ve Slezsku.
Dne 14. září 1784 zachvátil Mikulov požár. Shořelo více než 250 domů i část náměstí s klášterem a loretánským kostelem. Zprávy o ničivosti požáru starého knížete hluboce zasáhly; o měsíc později ve věku 82 let zemřel.
Rodina
Karel Maxmilián a jeho žena měli 11 dětí. Otce však přežily pouze tři – nejstarší syn Karel Jan, mladší syn František a dcera Marie Josefa, provdaná za Arnošta Harracha.
- Karel Jan Baptista (27. června 1728 – 25. května 1808), 7. kníže z Ditrichštejna, I. manž. 1764 Marie Kristina z Thun-Hohensteinu (28. dubna 1738, Praha – 4. března 1788, Vídeň), II. manž. 1802 Marie Anna von Baldtauff (6. února 1757 – 25. února 1815), morganatické manželství
- Bedřich (Fridrich) Antonín (1729–?)
- František Xaver Josef (1730–?)
- František Tomáš (*/† 1731)
- František de Paula (13. prosince 1731, Vídeň – 29. listopadu 1813, tamtéž), říšský hrabě z Ditrichštejna-Mikulova a hrabě z Pruskova na Moravě, manž. 1770 Marie Karolína z Reischachu (8. října 1740 Nancy – 11. října 1782 Vídeň)
- Marie Terezie (1733–1740)
- Marie Josefa Anna (2. listopadu 1736 – 21. prosince 1799), manž. 1754 Arnošt Quido Harrach (8. září 1723, Vídeň – 23. března 1783, tamtéž)
- František Xaver (1739–1744)
- Jan Václav (1741–1744)
- Zikmund Matyáš (1742–1744)
- Antonín de Padua (1744–1759)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Ve skutečnosti byl šestým knížetem, protože prvním knížetem byl už kardinál František z Ditrichštejna (1570–1636).
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c Karel Maxmilián – 5. kníže Dietrichstein, hrabě Proskau [online]. Regionální muzeum v Mikulově [cit. 2014-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-26.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Maxmilián z Ditrichštejna na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Sir Iain, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, with the arms of Austria.
Karel Maxmilián Dietrichstein (namaloval Josef Hickel, 1773, olej na plátně, 98 x 75 cm). Ze sbírky rodiny Dietrichstein.
Autor: Radler59 (diskuse), Licence: CC BY-SA 4.0
Dietrichsteinský palác, Zelný trh, Brno