Karel Maxmilián z Ditrichštejna

Karel Maxmilián z Ditrichštejna
Karel Maxmilián z Ditrichštejna
	Karel Maxmilián z Ditrichštejna na obrazu Josefa Hickela
5. kníže z Ditrichštejna
	Ve funkci:; 1738 – 1784
Předchůdce	Walter Xaver z Ditrichštejna
Nástupce	Jan Karel z Ditrichštejna
Nejvyšší hofmistr [zdroj?]
	Ve funkci:; 1747 – ?
Panovník	Marie Terezie
Nejvyšší maršálek císařského dvora
	Ve funkci:; 1745 – 1754
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Jan Josef Khevenhüller-Metsch
Nástupce	Josef I. Adam ze Schwarzenbergu
Císařský komorník
Panovník	Karel VI.
Narození	28. dubna 1702 ; Brno; Habsburská monarchie
Úmrtí	24. října 1784 (ve věku 82 let) ; Mikulov; Habsburská monarchie
Choť	Marie Anna Josefa Khevenhüller
Rodiče	Walter Xaver z Ditrichštejna ; a Karolína Maxmiliána Pruskovská z Pruskova
Děti	Karel Jan z Ditrichštejna ; František z Ditrichštejna ; Marie Josefa Anna z Ditrichštejna
Příbuzní	František Josef z Ditrichštejna, Mořic Josef Jan z Ditrichštejna, Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova a Jan Karel z Ditrichštejna (vnoučata)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Ocenění	1749 rakouský Řád zlatého rouna (č. 720)
Commons	Karel Maxmilián z Ditrichštejna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Maxmilián z Ditrichštejna (28. dubna 1702 Brno^[1] – 24. října 1784 Mikulov^[2]) byl šlechtic z českomoravské větve rodu Ditrichštejnů. Stal se významnou osobností zejména pro Mikulovsko, kde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb.

Byl však také majitelem panství v Přibyslavi, roku 1750 rozhodl o stavbě nového místního kostela Narození svatého Jana Křtitele.

Životopis

Narodil se jako osmé z deseti dětí Waltera Xavera z Ditrichštejna (18. září 1664 Brno – 3. listopadu 1738 Mikulov) a jeho druhé manželky Karolíny Maxmiliány, rozené Pruskovské (1674–1734). Dětství strávil v Brně. Ačkoli měl dva starší bratry, nakonec se stal dědicem majetku po svém otci.^[3]

Studoval práva – stejně jako jeho mladší bratr Jan Leopold – v Salcburku, v Leidenu a Lovani, poté pobývali u dvora v Bruselu a také v Paříži. Roku 1723 odjeli do Itálie. Následujícího roku se vrátili domů a Karel byl poté jmenován komořím u císařského dvora.

Roku 1725 se oženil, jeho manželkou se stala Marie Anna Josefa, dcera místodržitele Dolních Rakous hraběte Zikmunda Khevenhüllera. Žili u dvora ve Vídni, roku 1745 byl Karel Maxmilián jmenován dvorským maršálkem a o dva roky později nejvyšším hofmistrem^[zdroj?]. V roce 1749 obdržel Řád zlatého rouna. Byl považován za jednoho z nejvzdělanějších mužů monarchie.^[3]

V roce 1754 se Karel Maxmilián vzdal všech dvorských funkcí a přestěhoval se do Mikulova. Důvodem zřejmě byla snaha věnovat se správě rodových statků, které utrpěly ve 40. letech 18. století válkou s Prusy.

Karel Maxmilián dal vybudovat zámek v Kupařovicích, kde rovněž založil chovnou stanici pro koně. Nechal také opravit Ditrichštejnský palác v Brně, angažoval se při dostavbě kapucínského kláštera a piaristického kostela sv. Jana Křtitele v Mikulově. Roku 1754 byla na jeho podnět dostavěna silnice z Brna přes Mikulov do Vídně. Jeho koníčkem byla dále botanika – zasloužil se o kultivaci řady zahrad na svých panstvích, zejména v Židlochovicích. Při stavebních pracích zaměstnával architekta Františka Antonína Grimma, který je považován za jednoho z představitelů klasicizujícího baroka na Moravě.^[3]

Roku 1769 zdědil Karel Maxmilián po posledním hraběti Pruskovském jméno, erb a statky Pruskov a Chřelice ve Slezsku.

Dne 14. září 1784 zachvátil Mikulov požár. Shořelo více než 250 domů i část náměstí s klášterem a loretánským kostelem. Zprávy o ničivosti požáru starého knížete hluboce zasáhly; o měsíc později ve věku 82 let zemřel.

Rodina

Karel Maxmilián a jeho žena měli 11 dětí. Otce však přežily pouze tři – nejstarší syn Karel Jan, mladší syn František a dcera Marie Josefa, provdaná za Arnošta Harracha.

Karel Jan Baptista (27. června 1728 – 25. května 1808), 7. kníže z Ditrichštejna, I. manž. 1764 Marie Kristina z Thun-Hohensteinu (28. dubna 1738, Praha – 4. března 1788, Vídeň), II. manž. 1802 Marie Anna von Baldtauff (6. února 1757 – 25. února 1815), morganatické manželství
Bedřich (Fridrich) Antonín (1729–?)
František Xaver Josef (1730–?)
František Tomáš (*/† 1731)
František de Paula (13. prosince 1731, Vídeň – 29. listopadu 1813, tamtéž), říšský hrabě z Ditrichštejna-Mikulova a hrabě z Pruskova na Moravě, manž. 1770 Marie Karolína z Reischachu (8. října 1740 Nancy – 11. října 1782 Vídeň)
Marie Terezie (1733–1740)
Marie Josefa Anna (2. listopadu 1736 – 21. prosince 1799), manž. 1754 Arnošt Quido Harrach (8. září 1723, Vídeň – 23. března 1783, tamtéž)
František Xaver (1739–1744)
Jan Václav (1741–1744)
Zikmund Matyáš (1742–1744)
Antonín de Padua (1744–1759)

Odkazy

Poznámky

↑ Ve skutečnosti byl šestým knížetem, protože prvním knížetem byl už kardinál František z Ditrichštejna (1570–1636).

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
↑ ^a ^b ^c Karel Maxmilián – 5. kníže Dietrichstein, hrabě Proskau [online]. Regionální muzeum v Mikulově [cit. 2014-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-26.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Maxmilián z Ditrichštejna na Wikimedia Commons

[1] Ve skutečnosti byl šestým knížetem, protože prvním knížetem byl už kardinál František z Ditrichštejna (1570–1636).

[matrika-2] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-3] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

[RMM-4] Karel Maxmilián – 5. kníže Dietrichstein, hrabě Proskau [online]. Regionální muzeum v Mikulově [cit. 2014-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-26.

[pozn. 1]

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály