Karel Mejstřík
Karel Mejstřík | |
---|---|
Narození | 28. října 1902 Beroun Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 14. září 1994 (ve věku 91 let) Rakovník Česko |
Povolání | spisovatel, novinář, učitel a dramatik |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karel Mejstřík (28. října 1902 Beroun[1] – 14. září 1994 Rakovník) byl československý a český prozaik, publicista a pedagog. Hlavním tématem jeho děl je život na venkově, Rakovnicku a Křivoklátsku.[2]
Život
K roku 1922 byl učitelem v Čisté a Senomatech, o pět let později začal učit v Rakovníku. Po válce se stal okresním knihovnickým a osvětovým inspektorem a v roce 1950 vedoucím odboru kultury ONV.
Karel Mejstřík byl také inspektor kultury, ochotnický divadelník a režisér. Stál u zrodu rakovnické obrazárny (dnes Rabasova galerie) a byl zakládajícím a dlouholetým členem redakce Rakovnických novin, kam psal literární a výtvarné kritiky, články a fejetony. Rakovnicko a místní obyvatelé jsou nejčastějším námětem jeho literárních děl. Knihy jsou doprovázeny pozoruhodnými ilustracemi místních malířů (Václav Rabas, Radomír Kolář). Mejstřík je také autorem divadelních her a knihy vzpomínek na významné osobnosti Rakovnicka „Jak jsem je potkal“.
Dílo
- beletrie
- 1934: Na Přílepském bělidle
- 1936: Neuvoď nás
- 1947: Režná zem
- 1959: Smrt a les (ilustrace Radomír Kolář)
- 1962: Domov můj
- 1978: Těžké kročeje
- 1983: Rakovnické povídačky
- další práce otištěné v Rakovnických novinách a poté samostatně v brožuře
- 1973 Rakovníkem po velkých stopách
- 1974 Rakovnickem po velkých stopách
- 1976 Jak jsem je potkal
- 1986 Kulturní Rakovník
- 1987 Deset bohatých let
- 1990 Vzpomeňte a nezapomeňte 1938-1945
- Rakovnické noviny 1992–1993
- 1980: rukopis novely Diogénes a kočky
Divadlo
- Pro lásku a cech – dramatizace humoresky Kdo s koho? od Zikmunda Wintera
- Kam jdeš Jene – o Janu Husovi
- Tvrdá cesta – z doby po první světové válce
- Blýskání na časy – z nedávné současnosti
Památka
- portrét K. Mejstříka (sochař Miroslav Pangrác)
- 1983–84: monument K. Mejstříka (sochař Miroslav Pangrác)[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Farnost Beroun. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2019-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Životopis: Mejstřík Karel [online]. Knihovnicka.net [cit. 2017-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Václav Markup, Radomír Kolář, Zdeněk Balaš, Miroslav Pangrác – obrazy, sochy [online]. Rabasova galerie Rakovník [cit. 2017-10-20]. Dostupné online.
Literatura
- JANOUŠEK, Pavel. Slovník českých spisovatelů od roku 1945 II. (M-Ž). 2. vyd. Praha: Brána : Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR : Knižní klub, 1998. 791 s. ISBN 80-7243-014-9.
- FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. Kapitola Karel Mejstřík, s. 285.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Mejstřík
- Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Mejstřík, Karel, 1902–1994
- Rakovnicko.cz: Významní lidé Rakovnicka: Karel Mejstřík[nedostupný zdroj]
- Rozbor-dila.cz: Rakovnický přínos literatuře
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“