Karel Milan Lambl

Karel Milan Lambl
Karel Lambl
Narození	31. ledna 1823 Letiny Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	26. dubna 1887 (ve věku 64 let) Ostellato Italské království Italské království
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy[1]
Povolání	agronom a zootechnik
Ocenění	Řád Františka Josefa V. třída: rytíř 1873
Příbuzní	František Sudimír Lambl bratr Vilém Dušan Lambl bratr Jan Baptista Lambl bratr Anna Cardová Lamblová sestra
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Milan Lambl, křtěný Karel Jan (31. ledna 1823 Letiny^[2] – 26. dubna 1887 Ostellato), byl český agronom, pedagog, publicista a spisovatel.

Život

Narodil se v obci Letiny do rodiny Františka Lambla, hospodářského správce letinského velkostatku a lázní.^[2] Vyrůstal v početné rodině, měl tři bratry, Františka Sudimíra, Viléma Dušana, Jana Baptistu a sestry Marii (1819), která byla nejstarší a dále pak ještě Barboru (1831), Elišku (1834) a nejmladší Annu (1836). Karel Lambl chodil v rodném městě na tehdejší německou školu, dále pokračoval ve vzdělání v Plzni, kde absolvoval čtyři třídy gymnáza a poté pokračoval v Praze na reálce a studium završil na technice.

V roce 1842 ihned po studiích nastoupil na velkostatek v Peruci k hraběti Františku Hunovi a v roce 1849, byl jmenován učitelem na německé rolnické škole v Libverdě. Zde setrval do roku 1860, kdy odešel do dnešního Chorvatska, kde se stal ředitelem na hospodářské škole v Kříženci. Zde i po dlouhá léta redigoval záhřebský Gospodarski list.

V roce 1874 se vrátil do Čech, kde s bratrem Janem Baptistou založili pomologický sad na usedlosti Lis nedaleko Prahy. V roce 1883 opustil Karel Milan podruhé Čechy a zavítal zpět do Itálie, kde v Gallare a Ostellatě poblíž Ferrari, bylo za jeho zprávy docíleno značně velké úrody obilí a krmiva na vysušeném dně Jaderského moře. Zemřel v italské Ostellatě v roce 1887.

Před rokem 1879 se Karel Milan oženil s Vilemínou Storchovou^[3], měli spolu jediného syna Theodora, který však zemřel v pouhých osmnácti letech.

Během svého plodného života podnikl cesty po Německu, do Švýcarska, Anglii, Skotska a navštívil rovněž i Belgii a Francii.

Ocenění

• 1873 Řád Františka Josefa V. třída: rytíř

Literární dílo (odborné)

• 1860 O zvelebování luk, aby těžilo se více a dobré trávné píce^[4]
  • Základy chovu a užitku zvířectva hospodářského^[5]
  • Rozjímání o nynějším stavu našeho rolnictví, chmelařství a jeho důležitost v dobách nynějších : s ouplným návodem ku zakládání a pěstování chmelnic^[6]
• 1861 O chovu dobytka hovězího a o prostředcích ku rozmnožení užitku jeho^[7]
• 1862 Koňařství a návod ku zvelebení našeho koňstva^[8]
• 1863 Rozjímání o nynějším stavu našeho rolnictví
• 1871 Moja kučica – moja slobodica (vydáno v Chorvatsku)
• 1865 Veškeré nauky lesnické ve prospěch našeho lesnictví, spoluautorství s J. B. Lamblem
• 1872 Chemická technologie hospodářská, spoluautorství s J. B. Lamblem
• 1876 O chovu dobytka hovězího a o prostředcích ku rozmnožení užitku jeho
• 1885 Výnosný chov zvířectva hospodářského^[9]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Milan Lambl na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Milan Lambl
• Databáze Národní knihovny ČR, Lambl, Karel Milan, 1823-1884
• Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Lambl Franz (1820) s rodinou
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Lambl, Karel *1823
• Bibliografie českých zemí, Karel Milan Lambl, Karel Milan, 1823-1884
• BSČZ, Biografický slovník, LAMBL Karel Milan 3.1.1823-26.4.1894
• Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových., diplomová práce Lucie Paurová 2012
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Lambl, Karel *1823
• Starý czerninský zámek - Muzeum Josefa Dobrovského, Chudenice, Sourozenci Lamblovi – Božena Němcová a Chudenice