Karel Mušek

Karel Mušek
herec Karel Mušek
herec Karel Mušek
Narození1. ledna 1867
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. listopadu 1924 (ve věku 57 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánídivadelní herec
režisér
překladatel
publicista
PříbuzníAntonín Mušek strýc
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Mušek (1. ledna 1867 Praha[1]12. listopadu 1924, Praha[2]) byl český divadelní herec, režisér, překladatel a publicista.

Život

Narodil se v rodině řemenáře Karla Muška a Majdaleny rozené Schubrtové.[1] Jeho strýcem byl herec Antonín Mušek.[3]

Byl členem divadelních společností Elišky Zöllnerové, Josefa Faltyse a dalších. V roce 1889 byl angažován F. A. Šubertem do činohry pražského Národního divadla (pro obor mladých komických rolí), kde působil až do své smrti v roce 1924. Mezi lety 19031920 zde byl rovněž režisérem činohry a uvedl přes 80 premiér. V ND vytvořil přes 500 rolí.[3]

Jeho manželkou byla Angličanka Alice Hillstead z Londýna (20. 8. 1870), která sloužila jako domácí vychovatelka v rodině Josefa Šmahy; svatba se konala 1. března 1897, nevěsta musela kvůli sňatku konvertovat k římsko-katolické církvi.[4] Mušek se pustil do anglického jazyka, několikrát navštívil Anglii a seznámil se i s G. B. Shawem, od kterého získal autorizaci na překlady jeho děl do češtiny.[5] [6] Přeložil celkem 13 jeho her a 11 jich režíroval v Národním divadle, čímž založil tradici uvádění G. B. Shawa v českém divadle.[7]

Přeložil a uvedl i hry Johna Millingtona Synge Ve stínu doliny (In the Shadow of the Glen, Smíchovské divadlo 1906, Národní divadlo 1907) a Jezdci k moři (Riders to the Sea, vyšlo jako bibliofilie v edici Josefa Floriana Dobré dílo).

Mušek kromě překladů divadelních her přispíval i do odborného tisku (např. Divadlo).

Okolo roku 1919 postihl Muška záchvat mrtvice a částečně ochrnul na řeč.[8] Zemřel v Praze v závěru roku 1924.[2]

Citát

Karel Mušek byl herecké dítě, všechno příbuzenstvo tahalo se po vlastech s károu Thespidovou, on však záhy osiřel a vyrostl nepoznávaje rodinné pohody v pražském sirotčinci. K hereckému zaměstnání zavedla jej tradice rodová jistě mnohem víc než nezkrotná touha tvůrčí nebo božské posvěcení: školního vzdělání se mu valně nedostalo a záhy bylo nutno se něčeho chopit pro existenci. Kam jinam než k divadlu, kde dřív i teď několik Mušků bylo a kde i divadelní společnost Muškova byla jednou z nejznámějších?
— Jaroslav Kvapil [9]

Pseudonymy

Vystupoval nebo psal rovněž pod pseudonymy: Karel Blažek, Konrád Blažek, L. Hošek a Václav Košek.

Dílo

Divadelní role, výběr

Divadelní režie, výběr

Překlady próza

Překlady divadelních her

  • Miss Hobbs: veselohra o čtyřech dějstvích – Jerome Klapka Jerome. 1902
  • Nový clown: fraška o třech dějstvích – H. M. Paull. Praha: Máj, 1903
  • Tyranství slz: veselohra o čtyřech dějstvích – Charles Haddon Chambers. 1903
  • Schovanka: romantická komedie o čtyřech dějstvích – Madelaine Lucette Ryleyová. 1904
  • Pekelník: hra o třech dějstvích – George Bernard Shaw. Praha: J. Otto, 1906
  • Ve stínu dolinyJohn Millington Synge; z irštiny. Stará Říše: Dobré dílo, 1907
  • Bezvýznamná žena: hra o čtveru dějstvích – rukopisná kopie. Oscar Wilde. 1908
  • Velebníček: veselohra o pěti obrazechJ. M. Barrie. Praha: Mamert Knapp, 1908
  • Pořádek v domě: hra o čtyřech dějstvích – Arthur Pinero. 1908
  • Motýl: veselohra o čtyřech dějstvích – G. B. Shaw. 1908
  • Neznámý: pošetilost, pozůstávající z prologu, hry a epilogu – J. K. Jerome; rukopisná kopie. 1909
  • Moderní AspasieHenry Hamilton Fyfe. 1910
  • Návrat marnotratného synaSt. John Hankin. 1911
  • Androkles a lev: pohádková hra o třech dějstvích – G. B. Shaw; pracovní text hry, 1914
  • Pygmalion: komedie o pěti dějstvích – G. B. Shaw. Praha. Zátiší, 1918
  • Mesaliance – G. B. Shaw. Praha: Zátiší, 1919
  • Tovární prázdniny: hra o třech dějstvích – Stanley Hougthon. Praha: Zora, 1920
  • Fannina první hra – G. B. Shaw. Praha: B. M. Klika, 1921
  • Zpět k Methusalemovi – G. B. Shaw; přeložili: Karel Mušek, Alfred Pflanzer. Praha: Družstevní práce, 1921
  • Hrdina Západu: hra o třech dějstvích – J. M. Synge; z irštiny. Praha: Marta Florianová; Stará Říše: Stanislava Jílovská, 1921
  • Studnice světců – J. M. Synge; z irštiny. Stará Říše: s. n., 1921
  • Jezdci k moři – J. M. Synge; upravil a obrázky do dřeva vyryl Antonín Slavíček; z irštiny. Praha: B. M. Klika, 1921
  • Válku a hrdinu – G. B. Shaw. Praha: Zátiší, 1923
  • Lékař v rozpacích: hra o pěti dějstvích – G. B. Shaw; přeložili Karel Mušek a Emil Seeland; titulní kresba Zdeněk Kratochvíl. Praha: B. M. Klika, 1925
  • Dům zlomených srdcí: fantasie po ruském způsobu na anglická themata o třech dějstvích – G. B. Shaw; přeložili Karel Mušek, Anna Pflanzerová a Klára Pražáková. Praha: Zátiší, 1926
  • Živnost paní Warrenové: neutěšená hra o čtyřech dějstvích – G. B. Shaw; strojopisná kopie. 1926
  • Major Barbora – G. B. Shaw; přeložili Karel Mušek, Miloslava Davidová a Aloys Skoumal. Praha: Družstevní práce, 1929
  • Člověk nikdy neví – G. B. Shaw; přeložili Alfred Pflanzer a Karel Mušek. Praha: Družstevní práce, 1931
  • Černá dáma sonetů – G. B. Shaw. Praha: Centrum, 1931
  • Obrácení kapitána Brassbouda – G. B. Shaw; přeložili Vladimír Procházka a Karel Mušek: B. M. Klika, 1932
  • Čokoládový hrdina: komedie o třech dějstvích – G. B. Shaw; úprava Václav Renč. Brno: Národní divadlo, 1947?
  • Rodiče a děti: komedie o třech dějstvích – G. B. Shaw; upravil Ota Ornest. Praha: Dilia, 1953
  • Jak lhal jejímu manželu: hra o jednom dějství – G. B. Shaw; přeložili A. Pflanzer a K. Mušek. Praha: DISK, 1967
  • Caesar a Kleopatra: historická komedie o 5 dějstvích – G. B. Shaw. Praha: Dilia
  • Carevna bolševiků – G. B. Shaw
  • PenelopaWilliam Somerset Maugham
  • Zdi JerichaAlfred Sutro

Jiné

  • Anglická divadla – in: Zvon týdenník belletristický a literární: majetek družstva spisovatelského. 1903, č. 1314
  • Na Staffu a Jonu – in: Zvon... 1904, č. 3031
  • V zapadlém kraji: črty z Erina, ostrova hoře – in: Zvon... 1907, č. 23, 24, 25
  • Edmund Dean, slavný herec anglický – in: Zvon... 1909, č. 40, 41, 42
  • The Tragedy of Albertus Wallenstein... in: Zvon... 28. 1. 1910, s. 266
  • Královské české Zemské a Národní divadlo v Praze: obrazový almanach 1912 – uspořádali: Karel Hašler a Emil Pollert; předmluva Karel Mušek. Praha: Václav Neubert, 1912

Odkazy

Reference

  1. a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-02-10]. Dostupné online. 
  2. a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  3. a b Karel Mušek v databázi Archivu Národního divadla
  4. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  5. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 447, 448
  6. Rudolf Deyl: Vojan zblízka, Orbis, Praha, 1953, str. 355
  7. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 324
  8. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 449
  9. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 445

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 Karel Mušek.jpeg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer