Karel Němec (malíř)

Karel Němec
Karel Němec, malíř a grafik (1927)
Karel Němec, malíř a grafik (1927)
Narození25. října 1879
Nové Město na Moravě
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. června 1960 (ve věku 80 let)
Nové Město na Moravě
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř, loutkář, ilustrátor a grafik
Oceněníčestné občanství
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na domě čp. 40 ve Žďárské ulici v Novém Městě na Moravě

Karel Němec (25. října 1879 Nové Město na Moravě[1]17. června 1960 tamtéž) byl český malíř a grafik.

Život a počátky tvorby

Pod vlivem svých přátel, budoucích umělců: Jana Štursy, Petra a Jaroslava Křičkových či Oldřicha Blažíčka, směřoval své kroky na soukromou malířskou školu Aloise Kalvody v Praze, kterou navštěvoval v l. 1903 až 1909. Praha mu otevřela nové obzory, v roce 1907 byl přijat do spolku Mánes[2], kde se snažil každoročně vystavovat. Další studia na Umělecko-průmyslové škole již mu nebylo umožněno nedokončit a Němec se vrátil zpět na Vysočinu pomoci svému otci s hospodařením; jeho rodný dům stojí na Žďárské ulici čp. 40.

Po pracovním dnu se věnoval kromě malby také kresbě, zasazoval se o rozvoj Horáckého muzea. Během nasazení na ruské frontě byl zajat na Ukrajině. Vyučoval zde na tovární průmyslové škole kreslení a rýsování, což mu dáválo čas i pro tvorbu. Tvořil především linoryty, ilustrace, obálky knih a portréty.

Po návratu do Nového Města v roce 1919 se již zabýval převážně jen grafikou. Snažil se osvojovat různé postupy tvorby, tvořil různé tematické cykly vycházející z reakcí na jeho život. Byl vášnivým lyžařem a propagátorem tohoto začínajícího sportu, proto opakování motivu v grafické a později ve sgrafitové tvorbě. Vždy se také snažil do svých prací vkládat humor a nadsázku. Velmi rád používal satirického a někdy až škodolibého humoru. Měl mnoho přátel, které obdarovával svými grafikami, či jim tvořil grafiky na zakázku. Navrhoval také dekorace pro ochotnické divadlo (spolek „Klicpera“), zejména pro premiéru dětské opery Jaroslava Křičky Ogaři v roce 1919 v Novém Městě na Moravě.[3]

Cyklem Strašidla (1926) oživil mnoho strašidélek z horáckých pověstí, jako jsou hejkal, bludičky, lesní žínky a další podivuhodná stvoření. Zde již dosáhl určitého řádu ve tvorbě dřevorytu a dřevořezu, který ho oprošťoval od jeho předcházející ilustrativnosti a monumentality.

Sgrafita

Za nejvýznamnější část jeho tvorby je považována výzdoba novoměstských domů a staveb, většina je dodnes k vidění. Sgrafito, neboli rýsovaná malba, vzniká prorýváním svrchní vrstvy bílé omítky do spodní vrstvy barevné. Karel Němec užívá ve svých realizacích především barvu cihlově červenou nebo hnědou, tou zpravidla ohraničuje motivy i vyplňuje pozadí. Jeho práce bývají také doplněny i o další barvy. Od klasického sgrafita se liší v technickém provedení. Němec pravděpodobně prorýval vlhkou neobarvenou omítku, kterou poté dodatečně probarvoval a koloroval. Tento způsob malby bývá označován jako tzv. nepravé sgrafito, které má velmi podobný konečný výraz. Už za svých studijních let obdivoval a zkoumal fasády měšťanských domů a významných budov v Praze, zaujali ho především ty od Mikoláše Alše. Do jisté míry mohl mít vliv i Hanuš Schwaiger (do jehož ateliéru byl přijat těsně před návratem do rodného města), čerpá z něj patrně postavení figur a členění kompozice.

Jako první dostává zakázku na výzdobu hotelu Panský dům, vzniká tak sgrafito Pijáctví. Na Vratislavově náměstí dále vyzdobil fasádu i interiér kostela sv. Kunhuty (např. sgrafito Sv. Václav a České nebe) a Horácké muzeum. V dalších částech města jsou dochována sgrafita na fasádách těchto objektů: Svatý Václav (hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie), Horymír (Makovského ul. čp. 430), Lyžaři (Masarykova ul. čp. 211), Hodování a Muzika (Masarykova ul. čp. 215), Hejkal (Hájkova ul. čp. 401), Bivoj (Štursova ul. čp. 438), Břetislav a Jitka (Štursova ul. čp. 439), Dalibor (Smetanova ul. čp. 459). V blízkých obcích se dochovala sgrafita Sv. Jiří (Fryšava čp. 128), Lyžařství a Turistika (hotel v Rokytně), Písař a Kronikář (Rokytno čp. 48) a Naděje (Zubří čp. 44). Jeho pole působnosti se rozšířilo i mimo město. Celkem vytvořil 193 obrazů, nejen v 60 místech Vysočiny, ale i Brně, Havlíčkově Brodě a ve Znojmě.

Seznam realizací v Novém Městě na Moravě

FotografieNázevRokUmístěníPopis
Panský důmPijáctví1923Panský dům,
Vratislavovo náměstí čp. 7
Lovecký motiv1925Hotel Německý,
Komenského náměstí
Zelený strom, Rybolov, Honba - dům byl v 90. letech zbořen.
Sokolovna1925SokolovnaSgrafito patrně neneslo žádný název, budova již neexistuje.
Hudební pavilon 1925Hudební pavilonSgrafito patrně neneslo žádný název, budova již neexistuje.
Sv. Florián,
Ten náš život
1926Žďárská ulice čp. 40Rodný dům Karla Němce - nedochovala se.
Sv. Václav 1927Žďárská ulice čp. 46Je zmenšenou verzí, neboli návrhem pro rozměrné sgrafito sv. Václava na věži kostela sv. Kunhuty.
Hodování, Muzika1927Hotel Musil,
Masarykova čp. 215
Hejkal1927Hájkova ulice čp. 401
Horymír1928Makovského ulice čp. 430
Věž kostela Sv. KunhutyVěž kostela Sv. Kunhuty1929Kostel Sv. Kunhuty,
Vratislavovo náměstí
Kostel Sv. KunhutyKostel Sv. Kunhuty1929Kostel Sv. Kunhuty,
Vratislavovo náměstí
Celkově zde Němec pojednal 520 m2.
Lyžaři1929Masarykova ulice čp. 211
Mořské panny1930Masarykova ulice čp. 228
Lyžaři1929Masarykova ulice čp. 204
Lyžař, Dva řemeslníci1930Masarykova ulice čp. 211
Sv. Václav1930Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
České nebe1930Kostel Sv. Kunhuty,
Vratislavovo náměstí
Vnitřní prostor byl oproti venku velice střídmě vyzdoben neobvyklým zobrazením Všech svatých.
Ke chvále Baccha 1931Panský dům,
Vratislavovo náměstí čp. 7
Bivoj,
Řeznický znak
1934Štursova ulice čp. 438
Břetislav a JitkaBřetislav a Jitka1934Štursova ulice čp. 439
Panna Marie1934Katolický hřbitov
Barvířská dílna,
Sv. Kilián
1936Žďárská ulice čp. 46
Městský znak1938Horácké muzeum
Zednický emblém, Zahradní andělé 1940Šimkova ulice čp. 391
Dalibor 1940Smetanova ulice čp. 459
Řeznický znak1941Vratislavovo náměstí čp. 190
Žena zalévající květiny1950Nečasova ulice čp. 28


Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Nové Město na Moravě
  2. Členové SVU Mánes
  3. DOSTÁL, Jiří. Jaroslav Křička. Praha: Hudební matice Umělecké besedy, 1944. 193 s. S. 102. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Karel Němec (malíř).png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Karel Němec (painter)
Panský dům čp 7, Nové Město n Mor 2012-09 (2).JPG
Autor: Maxx, Licence: CC BY-SA 3.0
Panský dům, Vratislavovo náměstí, Nové Město na Moravě
Nové Město na Moravě, dům.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Nové Město na Moravě
Karel Němec signatura.jpg
Karel Němec signatura