Karel Nejedlý (malíř)
Karel Nejedlý | |
---|---|
Vlastní podobizna | |
Narození | 8. července 1873 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. listopadu 1927 (ve věku 54 let) Praha Československo |
Povolání | malíř, ilustrátor, grafik a učitel |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Nejedlý (8. července 1873 Praha[1] – 29. listopadu 1927 Praha-Vinohrady[2]) byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog.
Život
Narodil se v Praze v rodině stavebního inženýra Gustava Nejedlého. V letech 1888–1894 studoval na pražské malířské Akademii. Zprvu jeden školní rok 1888/89 u prof. Julia Mařáka. Následně zřejmě pokračoval u prof. Františka Sequense a absolvoval v r. 1894 u prof. Maxmiliána Pirnera.
Vzpomínky na život pražské bohemy v okruhu restaurace "Monako", kterého se účastnil jako student i K. Nejedlý (přezdívka Kadlouštínek), sepsal Karel Rélink v knize Pražská bohema (první vydání 1928). Otakar Nejedlý ve svých "Malířových toulkách" vzpomíná na svého jmenovce a kumpána z bouřlivých let svého mládí: "... byl vlastně typem toho, čemu se říká bohém. V ničem nebylo u něho trošky pravidelnosti, ani v práci, ani v odpočinku."
V roce 1899 se Karel Nejedlý oženil[3] s Antonií Štulovou[4], v civilním životě byl učitelem kreslení na C. k. reálce v Praze. V roce 1904 dle vzpomínek O. Nejedlého pobýval v Kameničkách a maloval společně s Antonínem Slavíčkem. Čas (15. 6. 1908) informuje o tom, že akad. malíř Karel Nejedlý si zlomil kotník ve Stromovce a byl převezen do jeho bytu v Holešovicích, Šimáčkova ulice. Převážnou část svého života však žil a tvořil v Praze na Královských Vinohradech. Čas (29. 7. 1920) uvádí malíře Karla Nejedlého jako jednoho ze zakladatelů akciové společnosti Československý film.
V letech 1900–1905 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.
Zemřel roku 1927 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. V dubnu r. 1930 mu uspořádala Krasoumná Jednota posmrtnou výstavu ve výstavní síni v Pštrossově ulici č. 12.
Dílo
Často zajížděl k Sázavě, do Orlických hor, na moravské Slovácko, Slovensko a na Šumavu do okolí Boubína, kde čerpal inspiraci pro svá krajinářská díla. Na jeho malířskou tvorbu roční studium u J. Mařáka nemělo však výraznější vliv. Není senzualistou pracujícím s jemnými valéry a měkkými akordy barev. Dle O. Nejedlého jeho jmenovec za života příliš neposílal obrazy na výstavy, preferoval jejich rychlý prodej a z důvodu lepší prodejnosti "s oblibou krajinářský námět proměnil v žánrový obrázek." Část jeho obrazů figurálních i krajinářských je silně stylizovaná (vliv secese a symbolismu), někdy však až pitoreskního vyznění. Je autorem podobizny svého jmenovce a kamaráda Otakara Nejedlého.
Roku 1905 vytvořil oponu[5] pro ochotnický spolek z Rybné v Orlických Horách, což bylo patrně jeho největší dílo. V roce 1913 byl společně s Josefem Ullmannem autorem opony pro ochotnický spolek Tyl v Kamenném Přívozu.
Pro vydavatelství Pavla Körbera ilustroval celou řadu knih a vytvořil velké množství pohlednic v mnoha žánrech. Byl hodnocen spolu s M. Kvěchovou jako průkopník typické české pohlednice v počátku 20. století.
Podílel se na ilustracích v časopise Květy a v humoristických časopisech Švanda dudák a Smích republiky. V knižních ilustracích a kresbách pro časopisy vychází podobně jako další autoři jeho generace (např. Viktor Oliva a Karel Rélink) z Maroldova verismu.
Zlatá Praha a Besedy lidu reprodukovaly řadu jeho obrazů, např. Tkadlec, V řece, Letní den, Večer na Třeboňsku, Šipkapas v Šáreckém údolí, Labe u Neratovic, Silnice u Německé Rybné, Prosečnice u Krhanic N. S., Strž - motiv z Posázaví, Krajina u Jílového a Pohled na Bednárce u Žirovnice. Zajímavostí je, že časopis Besedy lidu 9. května 1914 publikoval Nejedlého rozměrný obraz Orání v Orlických horách, který se později na trhu s uměním (v roce 2006) objevil jako dílo Otakara Lebedy Těžké živobytí (90 × 90 cm).
Galerie
- Karel Nejedlý Chlapec na hrázi
- Karel Nejedlý Koupání
- Karel Nejedlý Faun svádějící dívku
- Karel Nejedlý Při koupání
- Karel Nejedlý Najády (kol. 1910)
- Karel Nejedlý Z Kameniček (1904)
- Karel Nejedlý Cesta do vsi
- Karel Nejedlý Sekáči
- Karel Nejedlý Stromy v mlžném soumraku
- Karel Nejedlý Imprese (1908)
- Karel Nejedlý Žirovnice (1914)
- Karel Nejedlý Lesní tůň
- Karel Nejedlý Pohled na Český Brod
- Karel Nejedlý Sedlák
- Karel Nejedlý U statku
- Karel Nejedlý Dvorek (1925)
- Karel Nejedlý Sedící krojovaná dívka
- Karel Nejedlý Z Lipky na Šumavě
- Karel Nejedlý Rybnik s rákosím
- Karel Nejedlý Cesta
- Karel Nejedlý Malá parádnice
- Karel Nejedlý Předvedený
- Karel Nejedlý Orání v Orlických horách
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Karla Nejedlého farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých církve československé na Vinohradech, sign. ČSVIN Z1, s. 194
- ↑ Matriční záznam o sňatku Karla Nejedlého s Antonií Štulovou farnosti při kostele sv. Prokopa na Žižkově v Praze
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Antonie Štulové farnost Čáslav
- ↑ Databáze českého amatérského divadla, Rybná nad Zdobnicí, fragment opony, krajina kolem Rybné, selka, Karel Nejedlý, 1911–1913, obrazárna
Literatura
- Posmrtná výstava, Lidové noviny, roč. 38, č. 209, s. 7, 25. 4. 1930.
- Harlas, F. X.: Posmrtná výstava Karla Nejedlého (1873–1927), Praha, Krasoumná jednota, 1930 (katalog).
- Rélink, Karel: Pražská bohema. Praha: Nakladatelství Jelínek, 1944.
- Nejedlý, Otakar: Malířovy toulky po Evropě, Cejlonu a Indii. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1960.
- Kolektiv autorů: František Kaván, Otakar Lebeda, Václav Březina. Goltzova tvrz, VI. výstava, Golčův Jeníkov, 2006, s. 21.
- Toman, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993.
- Signatury českých a slovenských výtvarných umělců. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1995.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Nejedlý na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Nejedlý (malíř)
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Nejedlý, Karel (* 1873)
- Databáze českého amatérského divadla, Osobnosti: Nejedlý, Karel, malíř
- Galerie Marold, Nejedlý Karel (1873–1927)
- ART+, Nejedlý Karel (1873–1927)
- Galerie Kroupa, Nejedlý Karel (1873–1927)
- Aukční galerie Platýz, Autoři – Karel Nejedlý
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Nejedlý Cesta
Karel Nejedlý Dvorek
Karel Nejedlý Koupání
Karel Nejedlý Žirovnice 1914
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob rodiny Karla Nejedlého (1873-1927) na Olšanských hřbitovech
Karel Nejedlý Malá parádnice
Karel Nejedlý Rybnik s rákosím
Karel Nejedlý Sekáči
Karel Nejedlý Z Lipky na Šumavě
Karel Nejedlý Lesní tůň
Karel Nejedlý, Czech painter, 1873-1927
Karel Nejedlý – Imprese
Karel Nejedlý Stromy v mlžném soumraku
Karel Nejedlý Orání v Orlických horách
Karel Nejedlý Sedlák
Karel Nejedlý Předvedený
Karel Nejedý Faun svádějící dívku
Karel Nejedlý – Z Kameniček
Karel Nejedlý Chlapec na hrázi
Karel Nejedlý - Sedící krojovaná dívka
Karel Nejedlý signatura
Beim Baden, rechts unten signiert: Nejedlý K., Öl auf Karton, 30 x 20 cm
Karel Nejedlý - Najády
Blick auf Český Brod, rechts unten signiert: Nejedlý K., Öl/Karton, 47 x 45,5 cm
Karel Nejedlý U statku
Karel Nejedlý Cesta do vsi