Karel Neubert (politik)

Karel Neubert
Poslanec České národní rady
Ve funkci:
1969 – 1971
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1969 – 1971
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1971 – 1986
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození27. dubna 1915
Úmrtíříjen 1997 (ve věku 82 let)
Profesepolitik
OceněníŘád republiky
Řád práce
Řád Vítězného února
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Neubert (27. dubna 1915 - říjen 1997[1][2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec České národní rady a Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Biografie

V rámci komunistické mocenské elity patřil mezi funkcionáře, kteří se do vedoucích postů vypracovali z dělnického prostředí. Členem KSČ byl od roku 1945. K roku 1969 se uvádí bytem Brno, původní profesí dělník. Vyučil se strojním zámečníkem a pracoval jako dělník, později jako podnikový ředitel Závodů Gustava Klimenta v Třebíči-Borovině. V roce 1964 byl zvolen předsedou KNV pro Jihomoravský kraj a tuto funkci zastával i v době svého nástupu do parlamentu.[3][4] Funkci předsedy KNV zastával do roku 1969.[5]

Držel i četné stranické posty. V letech 1969-1981 byl vedoucím tajemníkem jihomoravského Krajského výboru KSČ. XII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Do stejné funkce ho zvolil i XIII. sjezd KSČ. Členem ÚV KSČ se stal převodem k 31. srpnu 1968 a v této funkci ho potvrdil XIV. sjezd KSČ, XV. sjezd KSČ a XVI. sjezd KSČ. Od srpna 1968 do dubna 1969 byl členem Předsednictva ÚV KSČ a od listopadu 1968 do května 1971 členem Byra KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích. V roce 1956 a znovu 1975 mu byl udělen Řád práce, v roce 1973 Řád Vítězného února a roku 1980 Řád republiky.[5]

Během Pražského jara v roce 1968 byl jako předseda jihomoravského KNV stoupencem československé trojfederace, tedy spolkového státu složeného ze tří částí - Čech, Moravy (a Slezska) a Slovenska.[6] Tento projekt nebyl realizován a převládl koncept dvoučlenné federace. Po provedení federalizace Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Do federálního parlamentu ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal. Ve volbách roku 1971 přešel do Sněmovny lidu (volební obvod Jihomoravský kraj) a mandát v ní obhájil ve volbách roku 1976 (obvod Brno-město-severovýchod) a volbách roku 1981.[7][8][9][10]


Odkazy

Reference

  1. ↑ Karel Neubert [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Žije v našich vzpomínkách [online]. Brněnský levicový občasník ECHO [cit. 2017-11-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Návrh poslanců dr. Štrougala, dr. Kučery, Pospíšila, Erbana, dr. Císaře a druhů na volbu sedmdesáti pěti poslanců Sněmovny národů Federálního shromáždění podle čl. 147 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 20-1-94 TITLE: Chiefs Without Indians: Strougal's Bureau [online]. www.osaarchivum.org [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  5. ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 485. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy