Karel Nový

Karel Nový
Rodné jméno	Karel Novák
Narození	8. prosince 1890 Benešov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. listopadu 1980 (ve věku 89 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Benešov
Povolání	spisovatel, novinář, dramatik a překladatel
Ocenění	národní umělec) (1960) Řád práce
Příbuzní	Bohuslav Březovský zeť
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Nový, vlastním jménem Karel Novák (8. prosince 1890, Benešov^[1] – 23. listopadu 1980, Praha), byl český spisovatel a novinář.

Život

Narodil se v rodině chudého pekaře jako Karel Novák (publikoval pod jménem Karel Nový a toto jméno později přijal za vlastní). Studoval na gymnáziu v Benešově a jeho spolužákem ve třetím a čtvrtém ročníku byl Vladislav Vančura. Ten se stal jeho blízkým přítelem a v románu Pekař Jan Marhoul se částečně inspiroval osudem jeho otce.^[2]

Karel Nový gymnázium nedokončil a po několika krátkodobých zaměstnáních se začal věnovat žurnalistice. Jako novinář spolupracoval s levicově orientovanou inteligencí. Za druhé světové války byl zatčen (1944) a internován v pracovním táboře Klecina (Klettendorf) ve Slezsku poblíž Vratislavi.^[3]

Po osvobození pracoval postupně v několika redakcích, v letech 1952 – 1956 byl šéfredaktorem Státního nakladatelství dětské knihy^[4]. Od roku 1956 působil jako spisovatel z povolání. Byl tchánem spisovatele Bohuslava Březovského.

Literární tvorba Karla Nového obsáhla mnoho žánrů: od fejetonů a drobných próz až k rozsáhlým románům, od knih pro mládež až k divadelním hrám a filmovým scénářům. V roce 1954 se stal zasloužilým umělcem, v roce 1955 obdržel Řád práce. Za román Plamen a vítr mu byla udělena Státní cena Klementa Gottwalda (1960).^[5] V roce 1960 byl jmenován národním umělcem.^[6]

Zemřel roku 1980 v Praze a byl pohřben na Starém městském hřbitově v Benešově.

Dílo

Jeho tvorba bývá řazena do kritického realismu, často se zabýval sociální tematikou. Lze říci, že jeho díla jsou jakýmsi opakem ruralismu. Své starší práce po roce 1945 často přepracovával, mnohdy i několikrát, a přitom je jazykově modernizoval. Řada jeho knih byla přeložena do cizích jazyků.

• Městečko Raňkov – 1927, hlavní postavou je pekař Vlk, který je obdobou hrdiny Vančurova románu Pekař Jan Marhoul. Tento román byl později (1959) přepracován na Plamen a vítr.
• Železný kruh – trilogie, popisující život cihlářů, chalupářů a lamačů kamene na Benešovsku. Z oblasti, kde žijí, chce arcivévoda udělat oboru, proto se snaží vyhnat její obyvatele. Osudy těchto obyvatel líčí na rodině Tratilově, především na jejich synovi Jaromírovi. Závěr knihy je šťastný, Jaromír se vrací z války, ožení se a působí jako učitel. Jednotlivé díly této trilogie:
  • Samota Křešín – 1927
  • Srdce ve vichru – 1930
  • Tváří v tvář – 1933
• Peníze – 1931 (od roku 1940 s titulem Peníze a krev), román o mladém člověku v období hospodářské krize a nezaměstnanosti, kterého touha po penězích dohání k zločinu.
• Chceme žít – 1933, baladická novela, příběh mladé dvojice, která marně hledá ve městě obživu a klesá stále hlouběji.
• Na rozcestí – 1934 (rozšířeno v r. 1949, upraveno pro mládež v r. 1965), příběh chlapce z dělnické rodiny.
• Atentát – (později vyšlo pod názvem Sarajevský atentát), 1935, tento román se pokouší zobrazit srbské atentátníky (Principa a Čabrinoviće) jako vlastenecké hrdiny. Z románu je cítit, že autor sympatizuje s atentátem na Františka Ferdinanda d’Este.
• Rytíři a lapkové (nejprve pod názvem Železo železem se ostří) 1940, román o mladém Žižkovi a jeho boji s Rožmberky.
• Balada o českém vojáku 1945, román.
• Česká bouře – 1948, divadelní hra o událostech roku 1848.
• Plamen a vítr: z letopisů městečka Raňkova – 1959, přepracované Městečko Raňkov, zabývá se problémem střetnutí denní reality a ideálů. Stojí na straně mládí.
• Zaváté stopy – 1955, drobné prózy a fejetony.
• Zahořklé úsměvy – 1959, výbor z fejetonů a článků, které autor uveřejňoval v období první republiky.

Pro mládež

• Rybaříci na modré zátoce – 1936, příběh ptačí rodiny ledňáčků – rybaříků.
• Potulný lovec: román z lišákova života – 1941
• Nehasnoucí ohně: povídky ze starých dob – 1951
• Básníkova první láska – 1962, o lásce J. V. Friče k Marii Panklové (sestře Boženy Němcové).

Odkazy

Reference

Literatura

• BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. [Stať „Karel Nový" je na str. 421–424; autorka Drahomíra Vlašínová.]
• HRABÁK, Josef. Karel Nový. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1983. 183 s. cnb000002001.
• JUNGMANN, Milan. Karel Nový: náčrt života a díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1960. 95 s. cnb000730700.
• KOPŘIVA, Roman: 'Der 28. Juni [...] sollte ein denkwürdiger Tag werden.' Zu figuralen und lokalen Aspekten der Darstellung eines symbolträchtigen Datums in Ludwig Winders Roman 'Der Thronfolger' sowie bei einigen anderen Autoren. In: Preljević, Vahidin, Ruthner, Clemens (Hg.).: 'The Long Shots of Sarajevo' 1914. Ereignis - Narrativ - Gedächtnis. Tübingen: Narr Francke Attempto, 2016. S. 453-469. (K románu /Sarajevský/ Atentát)

Související články

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1900–1945
• Skupina 42

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Nový na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Nový
• Karel Nový ve Slovníku české literatury po roce 1945