Karel Ohnesorg

prof. PhDr. Karel Ohnesorg, DrSc.[1]
Narození3. listopadu 1906 nebo 11. března 1906
Praha
Úmrtí15. prosince 1976 (ve věku 70 let)
Brno
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povolánívysokoškolský učitel a jazykovědec
StátČeskoČesko Česko
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Tématafonetika a romanistika
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Ohnesorg (3. listopadu 1906, Praha – 15. prosince 1976, Brno) byl český vysokoškolský učitel, romanista a fonetik, jenž vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[1]

Život a dílo

Po ukončení pražského gymnázia v Křemencově ulici vystudoval latinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak po jejím absolvování směřovala jeho životní dráha ke středoškolskému vyučování a následně, a to i díky vlivu pražského fonetika prof. PhDr. Josefa Chlumského (1871–1939)[2], se začal věnovati, již jako zapsaný posluchač, i hlubšímu studiu fonetiky.[1][3] V roce 1948 se úspěšně habilitoval, profesorem byl pak jmenován roku 1957 (pozn. dle prof. Lubomíra Bartoše výše: DrSc. – 1958).[4] K 1. říjnu 1972 pak odešel již prof. Karel Ohnesorg do důchodu.[5]

Publikační činnost (výběr)

  • Francouzská mluvnice v přehledných tabulkách (Česká grafická unie, Praha)
  • Fonetická studie o dětské řeči. Praha: Filosofická fakulta University Karlovy 1948, sv. 52. 178 s.
  • Ohnesorg, Karel; Zelinka, Vojtěch. Latinská maturitní čítanka I.. 2. vyd. V Praze: Grafická unie, a.s., 1938.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c prof. PhDr. Karel Ohnesorg, DrSc. In: Encyklopedie dějin města Brna
  2. ↑ Chlumský, Josef, 1871-1939. biblio.hiu.cas.cz [online]. Bibliografie dějin Českých zemí [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Bartoš, Lubomír. K šedesátinám profesora K. Ohnesorga. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. A, Řada jazykovědná. 1966, roč. 15, č. A14, s. 7-12.
  4. ↑ Dytrt, Petr. Profesor Karel Ohnesorg. Brno: Masarykova univerzita, 2016. s. 52-53. Universitas. ISSN 1211-3395.
  5. ↑ Pačesová, Jaroslava. K sedmdesátinám profesora Karla Ohnesorga. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. A, Řada jazykovědná. 1976, roč. 25, č. A24, s. 7-8.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“