Karel Paťha

Karel Paťha
Narození29. prosince 1915
Kuňovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. listopadu 1984 (ve věku 68 let) nebo 1984 (ve věku 68–69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatel a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Paťha (29. prosince 1915 Kuňovice[1]22. listopadu 1984 Praha) byl český překladatel, autor povídek a odborné literatury z oblasti účetnictví.

Rodina

Jeho rodiče vlastnili v Kuňovicích zájezdní hostinec tzv. Kuňovku. Jeho bratranec byl malíř Josef Krčil.

Vzdělání a zaměstnání

Vystudoval gymnázium v Benešově a v letech 1935–1939 Vysokou školu obchodní v Praze obor hospodářské právo.

Za druhé světové války pracoval jako zemědělský revizor. Do roku 1951 pracoval jako referent Úřadu předsednictva vlády pro účetnictví komunálních podniků v celé republice. V roce 1951 v rámci přesunu 77 500 administrativních pracovníků do výroby byl přeložen jako dělník do dolů do Ostravy a poté do ČKD Sokolovo. Po r. 1955 nastoupil jako účetní na ministerstvo zdravotnictví a v r. 1958 nastoupil do firmy SPOFA.

Překládal hlavně z rumunštiny a z italštiny. Dále pak z francouzštiny, němčiny, maďarštiny, latiny. Překládal hlavně divadelní hry. Dále psal eseje prózu a povídky, které vycházely novinách a časopisech.

Překlady

Italština

  • Bacchelli, Ricardo: Iride (Iride; R, Praha, Vyšehrad 1976)
  • Goldoni, Carlo: Moudrá manželka (La moglie saggia; D, Praha, Dilia 1980)
  • Goldoni, Carlo: Podivná nehoda (Un curioso accidente; D, Praha, Dilia 1981)
  • Lajolo, Davide: Ročník 1912 (Classe 1912; vzpomínky, Praha, Státní nakladatelství politické literatury 1961)
  • Luongo, Giuseppe: Návrat z chaty (Ritorno in citta; D, Praha, Dilia 1970)
  • Luongo, Giuseppe: Tři italské pohádky (Squassamondo il drago verde / Hanno rapito la figlia del re / Fiordigiglio e i tre compari; pohádky, Praha, Dilia 1968)

Němčina

  • Held, Wolfgang: Světlo černé svíčky (Das Licht der Schwarzen Kerze; R, Praha, Svoboda 1976)

Rumunština

  • Anekdoty z Karpat (LF [historky], Praha, Lidové nakladatelství 1975)
  • Bãieu, Ion: Alibi (D, Praha, Dilia 1979)
  • Baranga, Aurel: Sicilská hra (D, Praha, Dilia 1962)
  • Baranga, Aurel: Veřejné mínění (Opinia publicã; D, Praha, Dilia 1974)
  • Berciu, Stefan: Hypnóza (Hipnoza sau contraspionaj total; D, Praha, Dilia 1967)
  • Brad, Ion: Slyšení u konsula (D, Praha, Dilia 1978)
  • Mircea, Marian: Příběh mé lásky k Andre Cantuniariové (Poveste de dragoste cu Andra Cantuniari; D, Praha, Dilia 1983)
  • Rebreanu, Liviu: Výbuch hnìvu (Rãscoala; R, Praha, Odeon 1984)
  • Solomon, Dumitru: Diogenes pes (Diogene ciinele; D, Praha, Dilia 1976)
  • Stoenescu, Virgil: Špión aneb Tajemný telefonický rozhovor (Spionul sau Mistorioasa convorbire telefonica; D, Praha, Dilia 1982)
  • Stupnì ke svobodì. Dramatické pásmo z prací rumunských spisovatelù na téma osvobození Rumunù z tureckého, feudálního a fašistického jha (dramatické pásmo, Praha, Dilia 1979)

Povídky (výběr)

  • Básník (antická povídka), Praha, nakl. Zádruba, 1946
  • Klytia (antická povídka), Praha, nakl. Zádruba, 1946
  • Sen o Hadu (antická povídka), Praha, nakl. Zádruba, 1946

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“